Zrání nezralého avokáda lze urychlit také tím, že ho dáme do temné nádoby s několika brambory. Tak to prý dělávali staří Aztékové, kteří neměli černě potištěné noviny, o jejichž působení na zrání jsme si řekli minule. Jaká reakce se mezi avokádem a brambory odehrává, nevím, ale schválně to někdy zkuste. Zůstaňme tedy u Aztéků a udělejme si jako další předkrm klasické mexické indiánské guacamole, které se šlehá ze zralého měkkého avokáda se šalotkou nebo zelenou jarní cibulkou, čerstvým odsemínkovaným rajčetem, šťávou z limety nebo citronu, jemně nakrájenou čerstvou feferonkou, česnekem a listy koriandru. Šlahajdu nabíráme na řeckou pitu, mexickou tortillu, křupavé suché mexické kukuřičné lupínky zvané nachos nebo na čerstvou bagetu, focacciu či ciabattu. Nebo na tyčinky podélně krájené mrkve, endivii, jarní cibulky nebo celerovou nať. To je ta verze aztécká aneb mexická a guatemalská.
Avokádo se velmi dobře uchytilo v Izraeli, kde se stalo jedním z národních jídel a přidává se do salátů, kterým tak dává hutnou mastnou konzistenci. Stalo se například nedílnou součástí izraelské verze salade niçoise, který v mnoha jídelníčcích najdete psaný jako „nisoaz“. To je jeho fonetický přepis z hebrejštiny, a ne každý izraelský číšník umí psát francouzsky. Avokáda jsou izraelskou chloubou. Mám v Izraeli kamaráda, jehož rodina je už třetí generaci majitelem dvou velkých avokádovníků, které dohromady plodí přes dvě stovky hrušek. Ukazuje je hostům stejně pyšně, jako by Rothschild ukazoval svého Rembrandta a Michelangela. Také podle nich své dva stromy pojmenoval. „Michelangelo mně rodí sto třicet, Rembrandt jen devadesát, ale on je holt mladší a menší,“ říkává. Izraelská verze guacamole přidává k mexické ještě trochu hustého jogurtu a po rozšlehání ji potřísní olivovým olejem. Nakouskované avokádo se podává i jako součást tradiční obrovské izraelské snídaně, v níž se to hemží čerstvou zeleninou a ovocem.
Španělská verze, které se ale všude říká anglicky „avocado-olive dip“ („dip“ znamená namáčet nebo se vnořovat a podle toho se všechny tyto druhy jídla anglicky tak jmenují) si k mexickému složení přibírá ještě odpeckované černé olivy a hodně extrapanenského olivového oleje. Místo listů koriandru se dává bazalka. Všechny tyto dipy jsou vděčné a rychle připravitelné předkrmy, při jejich pojídání se příjemně čeká na hlavní jídlo.
Ve Španělsku zůstaneme na jeden z těch chuťově i výtvarně pestrých salátů, jakému dokáže konkurovat asi jen ten niçoise. Ensaladilla de avocado e naranja (směs avokáda a pomerančů) je sladčí a španělštější (vizte recept).
Studenou letní polévku na způsob gazpacha si ušleháme ze zralého měkkého avokáda, čerstvé okurky, šťovíku, hustého jogurtu a česneku, vody, pepře a trošky olivového oleje. Podáváme čerstvé okamžitě po došlehání. A říkáme jí polévka „avokádová a šťovíková“. V Anglii, kde roste hodně šťovíku a kde ji vymysleli, jí říkají „avocado-sorrel soup“.
V Anglii také vznikl „avocado-tomato melt“. Melt znamená rozpouštění či tavení, z čehož můžeme usoudit, že na vrchu všeho se do roztavení shora griluje sýr. Může to být (podle naší chuti a rozmaru) klasický anglický štiplavě nakyslý čedar nebo nasládlá mozzarella nebo ementál či ostrý modrý stilton nebo niva nebo třeba i kozí. Jeho základem je tradiční anglický muffin (to je buclatý asi pět centimetrů široký a dost vysoký, jen mírně nasládlý koláček, který se obvykle jí s džemem a téměř máslově hustou smetanou zvanou „clotted cream“, horizontálně rozpůlený). V Česku mu nic přesně neodpovídá, ale předpokládám, že český melt by se dal dělat i na kolečkách bagety či veky. Ty nejprve pod grilem mírně otoustujeme a naklademe na ně na tenko nakrájená rajčátka, plátky avokáda a listy bazalky, trochu osolíme, naložíme plátky sýra, opepříme a vrátíme pod gril na pár minut až do roztavení sýra.
Nejvíc se ale avokády cpe Kalifornie, kde se pěstuje 95 procent veškeré světové produkce. A Kaliforňané strkají avokáda do všeho možného, slaného, kyselého i sladkého. My si na závěr uděláme pár sladkých. Jedním je jednoduchá šlehanice avokáda s hustým jogurtem, medem a citronem, podávaná jako dezert v malých mističkách. Druhým je „avocado lime pie“, což je koláček s avokádem a limetou, který se dělá takto: rozšlehané avokádo smícháme se sladkým kondenzovaným mlékem a přidáme trochu strouhané limetové kůry a limetové šťávy. Přišleháme žloutek a mírně osolíme. Vložíme do těstových košíčků a nakupíme do vrchovata. Ozdobíme trochou šlehačky a půlkou amerického ořechu pecan. Jestli ho neseženeme, stačí vlašský. Podáváme vychlazené.
Směs avokáda a pomerančů.
Dno salátového talíře (nikoli hluboké mísy) vysteleme příčně krájenými asi centimetrovými kroužky pomerančů, z nichž jsme odkrájeli kůru. Na ty naložíme vrstvu na kostky nakrájených rajčat a avokád. Na ně černé olivy nakládané v oleji, celé kroužky naplátkované cibule bílé a cibule červené a navrch ještě plátky loupaných mandlí a na drobno posekanou petrželku. Na snímku je varianta s fritovanými rybami.
