Indonéský prezident Joko Widodo v pondělí zahájil provoz na nové vysokorychlostní železnici, která spojuje hlavní město Jakartu se zhruba 140 kilometrů vzdáleným Bandungem. Nové spojení se jmenuje Whoosh, což je indonéská zkratka, jež v překladu znamená úsporu času a spolehlivost. „Název je ale inspirován i zvukem řítícího se vysokorychlostního vlaku,“ řekl Widodo pro BBC.
Hlavním cílem trati za 7,3 miliardy amerických dolarů (asi 170 miliard korun) je ulevit závažným dopravním zácpám a zajistit rychlé spojení mezi dvěma nejvýznamnějšími městy na ostrově Jáva. Kromě toho ale indonéští představitelé uvedli, že vysokorychlostní železnice by měla zlepšit ekonomickou výkonnost obou regionů.
Elektrifikovaná trať s maximální rychlostí 350 kilometrů za hodinu měla být původně otevřena už v roce 2019. Kvůli sporům o pozemky, problémům způsobeným covidovou pandemií a překročení rozpočtu o přibližně 1,2 miliardy dolarů (zhruba 27 miliard korun) ovšem došlo k výraznému zpoždění.
Převážně pro turisty a podnikatele
Celý projekt Whoosh provozuje společnost PT KCIC, kterou tvoří čtyři indonéské státní firmy spolu s pekingskou China Railway International. Trať je totiž součástí čínské iniciativy Nová hedvábná stezka (Belt and Road), což je plán, jenž počítá s propojením Asie s Afrikou a Evropou prostřednictvím obřích infrastrukturních projektů.
Podle Dediho Dinarta, vedoucího analytika pro Indonésii z poradenské firmy Global Counsel, osloví rychlé spojení především podnikatele a zahraniční turisty. „To vzbuzuje nejistotu, zda se tato nákladná investice do infrastruktury financovaná čínskou a indonéskou vládou ukáže jako zisková,“ vysvětlil Dinart.
Někteří kritici poukazují i na to, že extrémně vysoké náklady projektu výrazně zatížily indonéské veřejné finance, které jsou po pandemii covidu už tak velmi napjaté. S využitím státních prostředků na dokončení zpožděného projektu ale souhlasila indonéská vláda i prezident Widodo.
Cena jízdenek vyvolává obavy
Dalším problémem nové železnice by mohla být i nízká vytíženost. Ceny vlakových jízdenek sice ještě nebyly stanoveny, PT KCIC ale odhaduje, že jednosměrná cesta bude stát mezi 250 a 350 tisíci indonéskými rupiemi (přibližně 370 až 520 korun). Jízdenka na autobus se přitom aktuálně prodává od 75 tisíců indonéských rupií (asi 110 korun), což může pro běžného občana představovat zásadní rozdíl.
Aninda Dewayantiová z města Bandung je tedy skeptická ohledně toho, zda bude vlak praktický i pro běžné Indonésany. „Plánované jízdné je opravdu velmi drahé. Existují navíc další možnosti dopravy s mnohem lepšími cenami. Raději bych tedy jela normálním vlakem nebo autobusem,“ shrnula Dewayantiová.
Přesto se ale najdou i mnozí Indonésané, kteří jsou z nové železnice nadšení. „Doufám, že tuto trať bude používat velké množství lidí. Jinak by to byla velká škoda, protože její výstavba stála spoustu peněz a také bylo nutné vyřešit mnoho různých problémů,“ uzavřela obyvatelka Jakarty Amelia Rahimová.
