Do českých firem bude moci přijít dvojnásobný počet Ukrajinců se zaměstnaneckými kartami než doposud. Ročně to má být místo 19 600 až 40 tisíc lidí, rozhodla vláda. Minimální mzda ukrajinských pracovníků by měla být na 1,2 násobku zaručené mzdy. Mělo by to zaručit, aby nebyli z trhu práce vytlačováni čeští zaměstnanci. Podle Hospodářské komory ale nové mzdové kritérium ztíží pozici především malým podnikům.
Podle údajů ministerstva práce mělo na konci loňska v Česku zaměstnání 121 086 lidí z Ukrajiny. Tvořili tak přes pětinu zahraničních zaměstnanců v Česku.
Na stůl vláda dostala dvě varianty stanovení jejich mzdy. Podle první by síly v režimu Ukrajina měly dostat aspoň medián pro svou profesi. Podle druhé varianty by to měl být nakonec schválený 1,2násobek zaručené mzdy, tedy letos podle profese minimálně od 16 020 do 32 040 korun. Navýšení kvót mělo původně platit od dubna. Podle Hospodářské komory se termín „fakticky posouvá“ na začátek listopadu, nabírání většího počtu žádostí o místo by mělo začít v září.
Souhlasíte s navýšením limitu pro příchod pracovníků z Ukrajiny?
Hospodářská komora vyšší počet kvalifikovaných pracovníků z Ukrajiny vítá, ale zaručený 1,2 násobek mzdy pro ně odmítá. „Větší firmy vyplácejí vyšší mzdy, než jsou zaručené, proto se se mzdovým kritériem zřejmě lépe vyrovnají. Prosadili jsme letos, aby byl Režim Ukrajina zpřístupněn i malým podnikům od šesti zaměstnanců. Kvůli mzdovému kritériu ale vláda malým podnikům opět ztíží vstup do režimu,“ uvedla viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.
Program pro přijímání pracovníků z Ukrajiny má Česko od roku 2016. Původně jeho prostřednictvím smělo přijet 3800 lidí ročně. Kvůli nedostatku pracovních sil a požadavkům zaměstnavatelů se počet už dvakrát zvyšoval. Nejdřív na 9600, pak na 19 600.
Čtěte komentář Miroslava Zámečníka: Dovezeme Ukrajince. A bude to stačit?
Ministerstvo zahraničí v podkladech pro vládu už dříve uvedlo, že kapacita projektu je nedostatečná a na termín podání žádosti o zaměstnaneckou kartu se čeká přes 80 dní. Zhruba pětina Ukrajinců čekání vzdá. Prodlužují se také vyřizovací lhůty a lhůty pro snímání biometrických údajů. Ministerstva vnitra, zahraničí a práce proto kvůli zdvojnásobení kvóty žádají o další místa.
Podle Hospodářské komory se čekací doba na udělení termínu na konzulátu ve Lvově prodloužila už na 105 dní. Posílení počtu úředníků a inspektorů by ročně stálo asi sto milionů korun, letos zhruba 48 milionů. Komora uvedla, že náklady se pokryjí z vyšších správních poplatků od žadatelů o zaměstnaneckou kartu.
Čtěte také: