Přestože leží Jihočeský kraj na důležité trase mezi Prahou a rakouskou či německou státní hranicí, stále do něj, vyjma pár desítek kilometrů, nevede pořádná silnice. Stěžují si na to zahraniční investoři, tuzemští podnikatelé i lidé, kteří tu bydlí, jezdí sem za rekreací nebo projíždějí dál do jižní a západní Evropy.
PŘÍLEŽITOSTI PRO FIRMY Přestože leží Jihočeský kraj na důležité trase mezi Prahou a rakouskou či německou státní hranicí, stále do něj, vyjma pár desítek kilometrů, nevede pořádná silnice. Stěžují si na to zahraniční investoři, tuzemští podnikatelé i lidé, kteří tu bydlí, jezdí sem za rekreací nebo projíždějí dál do jižní a západní Evropy.
Zkuste mít úspěšnou firmu bez dopravního spojení. Velmi problematické! Tvrdí to většina jihočeských podnikatelů.
„My například veškerou produkci, jeden milion 150 tisíc hektolitrů piva, rozvážíme po silnici. Pamatuji, že už za socialismu před třiceti lety se domlouvalo dálniční propojení od Prahy směrem na jih do Rakouska. O co aktuálnější je to dnes, kdy se tak výrazně zvýšila doprava na vozovkách,“ připomíná vrchní sládek Budějovického Budvaru Josef Tolar. Jakoby hovořil za většina jihočeských firem, které považují problém dálnice do Jihočeského kraje za pěkně vousatý.
SLIBŮ UŽ BYLO MNOHO, DÁLNICE V NEDOHLEDNU
Porevoluční vlády slibovaly jihočeskou dálnici do roku 2010. Datum, kterému se dnes smějí i ti největší optimisté. Přitom právě dobré spojení by – dříve hlavně zemědělskému regionu – tolik pomohlo v rozvoji.
„Nejdůležitější pro kraj je, aby spojení Prahy a Českých Budějovic bylo na úrovni. Dávno totiž překročilo únosnou míru. Dálnice je důležitá kvůli investicím, bydlení, cestovnímu ruchu, přístupnosti regionu. Je to komplex deseti patnácti aspektů, které pozitivně ovlivní rozvoj kraje, turistiky. Jde o lidi, kteří tu chtějí bydlet, podnikat, jezdit sem na návštěvy. Je to ohromný balík výhod pro kraj,“ tvrdí předseda sdružení pro výstavbu dálnice a rychlostních komunikací na jih Čech senátor Pavel Eybert (ODS).
Pro příklad nemusíme chodit daleko. Průmyslová zóna u Písku patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím. Odborníci tvrdí, že jedním z důvodů je slušné dopravní spojení. Zárodek tamní rychlostní komunikace R4 spojující jižní region s Prahou až k německé státní hranici nabízí v tuto chvíli řidičům výhodnější spojení než kousek dálnice D3 z Prahy přes Tábor.
„V listopadu se řidiči už projedou po naší letos nejvýznamnější stavbě. Bude hotova mimoúrovňová křižovatka za půl miliardy korun nad Pískem u Nové Hospody,“ tvrdí šéf českobudějovického Ředitelství silnic a dálnic Josef Pešl. V příštím roce má slíbených 300 milionů korun. „Už bylo vypsáno výběrové řízení na rychlostní úsek Mirotice - Předotice, takže předpokládám, že koncem roku podepíšeme smlouvu,“ naznačuje ředitel ji-
hočeských silnic.
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY Nejúspěšnější jihočeská průmyslová zóna leží u Písku. Za ekonomický přínos pro region do- konce loni získala druhé místo v soutěži vyhlašované ministerstvem průmyslu a obchodu spolu s CzechInvestem. A protože jsou kapacity už naplněné, městský úřad, který má výrazné zásluhy na jejím rozvoji, lokalitu už po třetí rozšiřuje. Nyní má zóna 64 hektarů a zbývá v ní místo tak pro jednu firmu – tři čtvrtě hektaru. Schválí-li písečtí zastupitelé v polovině října další území pro firmy, rozroste se zóna přes stovku hektarů, ovšem z nových 40 hektarů chtějí písečtí vyčlenit pro průmyslové využití jen polovinu. „Dvacet hektarů bude sloužit pro zázemí firem, ubytovnám, případně i mateřské škole,“ uvedl vedoucí strategického rozvoje Písku Petr Matoušek. I on míní, že jedním z důvodů úspěchu zóny je její dostupnost. „Firmy, které působí u Písku, by byly ještě víc konkurenceschopné, kdyby se propojení na Prahu dostavělo.“ HEJTMAN DOPORUČUJE ČESKÉ VELENICE Kdybyste se zeptali jihočeského hejtmana Jana Zahradníka, kam by v kraji nasměroval podnikatele, i on nejprve jmenuje Písek. Poté hned doporučuje České Velenice. „Budou podnikatelsky zajímavé naším vstupem do Schengenského prostoru. Hranice bude otevřená a města Velenice a Gmünd by mohla žít společně, jako to bylo dřív,“ míní hejtman. Starosta Českých Velenic Jaromír Slíva doplňuje, že je volná téměř polovina Hospodářského parku. Je tam hotová infrastruktura, do areálu vede železniční vlečka, navíc se nově nabízí i připojení na teplo za výhodnou cenu z nové kotelny na biomasu. Zatím tu působí dřevařská, kosmetická a strojírenské firmy. „Je pravda, že problém je sehnat strojaře, ale jinak si myslím, že podnikatel by u nás našel volné pracovní síly,“ míní velenický starosta. Šance podél hranic Zajímavé podnikatelské prostory bude co nejdříve nabízet v Ji-hočeském kraji stát po cizinecké policii, která od 1. ledna 2008 vstupem do Schengenu opustí některé areály podél státní hranice s Rakouskem a Německem. Předběžně se hovoří například o Stožci, Studánkách, Českých Velenicích, Halámkách, Nové Bystřici či Slavonicích. „Zatím se cizinecká policie stále rozhoduje, které areály si ponechá či uvolní. Pak samozřejmě po projednání vládou oslovíme kraj i obce v okolí a budeme jednat, zda si lokality koupí, pronajmou a podobně,“ uvedl ředitel českobudějovického Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Zdeněk Prokopec. Příklad, jak by se vojenské objekty daly využít, lze nalézt ve Zvonkové. Tento bývalý areál pohraničníků čtyři kilometry od česko-rakouského přechodu Zvonková - Schöneben získalo město Horní Planá s tím, že ho nabídne investorům. Českobudějovické pozemní stavby vyhrály výběrové řízení a chystají se v místě vybudovat relaxační a regenerační centrum za půl miliardy korun. První turisté by sem mohli přijet v roce 2009 až 2010, v tuto chvíli posuzují odborníci vliv stavby na životní prostředí. „Objekt ve Zvonkové byl v dezolátním stavu, takže výstavbou střediska výrazně přispějeme k revitalizaci území. Navíc zapadá do současných požadavků cestovního ruchu – změnit dosavadní jednodenní turistiku na vícedenní,“ uvádí František Vedl z oddělení developmentu pozemních staveb. PO PRAZE NEJNIŽŠÍ NEZAMĚSTNANOST Jen čas od času Středočeský kraj předběhne Jihočechy na druhém místě v tabulce nejnižší nezaměstnanosti za Prahou. Sousedství Jihočeského kraje s Německem a Rakouskem i výrazné soustředění zahraničních firem v regionu přinášejí své ovoce. Nezaměstnanost se tu dlouhodobě drží na velice nízké úrovni. Až si majitelé firem stěžují, že těžko shánějí pracovní síly. „Profese, které chybí na jihu Čech, jsou dnes problematické v celém Česku, dokonce bych řekl, že se na ně těžko shánějí lidé v celé Evropě. Sousedíme s Německem, Rakouskem, a vím, že tam mají stejné problémy,“ míní vedoucí odboru trhu práce Vladimír Brablec z českobudějovického úřadu práce. Podle něj je dílčím řešením zaměstnávání zahraničních pracovníků. „Slováci už nechodí tak jako v předchozích letech, ekonomicky se jim to nevyplatí, Poláci spíš míří západněji, zbývají Ukrajinci, ovšem pro ně je složitější získat pracovní vízum.“ INFORMAČNÍ CENTRA PRO PODNIKATELE**
• České Budějovice - Husova 9
tel. 387 699 324
e-mail: rmceskebudejovice @inmp.cz
• Jindřichův Hradec - Náměstí Míru 140/1, tel. 387 362 094
e-mail: rmjindrichuvhradec@inmp.cz
• Písek - Nábřeží 1. máje 2259
tel. 382 212 518
e-mail: rmpisek@inmp.cz
• Prachatice - Velké náměstí 164
tel. 388 310 037
e-mail: rmprachatice@inmp.cz
• Strakonice - Palackého náměstí 106, tel. 383 326 429
e-mail: rmstrakonice@inmp.cz
• Tábor - Žižkovo náměstí 11
tel. 381 251 570
e-mail: rmtabor@inmp.cz
• Český Krumlov - Vyšehrad 169
tel. 380 711 490, e-mail: rmceskykrumlov@inmp.cz
(Úřední dny ve všech centrech pondělí, středa čtvrtek 8 - 16, pouze v Českém Krumlově 7-15 hod.)