Až do krve

Finská Patria svůj boj o miliardy za obrněné transportéry nevzdává

Souboj o zakázku na transportéry pro českou armádu se přesunul z Prahy přes Brno rovnou do Bruselu. Komisař pro vnitřní trh Charles McCreevy již obdržel stížnost poražené finské zbrojovky Patria. Komise může rozhodnout o zahájení řízení proti České republice, které by případně mohlo skončit i udělením vysoké pokuty. Vítězný rakouský Steyr ale stále doufá, že tahanice skončí ještě před volbami a kontrakt za 23 miliard přece jenom od Paroubkovy vlády získá. Ministerstvo obrany momentálně zaujalo neutrální postoj: transparentnost je pro nás důležitější než pár dnů zdržení, tvrdí jeho zástupci.

Evropská stížnost.

Právníci Patrie svou stížnost k Evropské komisi patřičně zdramatizovali. Česko podle nich porušilo evropské právní předpisy týkající se hospodářské soutěže, zejména zásadu transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Postup státu prý odporuje i pravidlům budování efektivního a spravedlivého jednotného trhu. Navíc, Patria údajně nedostala šanci na řádný, rychlý, účinný a spravedlivý přezkum rozhodnutí o výsledku tendru.
„Uvedeným postupem hrozí stěžovateli (Patrii) - v případě uzavření smluv na realizaci veřejné zakázky s vítězným uchazečem (Steyrem) - vznik nezvratných škod,“ píše se v dokumentu, který má týdeník EURO k dispozici.
Právníci Patrie převyprávěli Komisi celou „svou“ verzi tendru na transportéry. Oznámení o vítězství rakouského Steyru prý zástupci Patrie dostali v pondělí 30. ledna. Již o dva dny později, ve středu 1. února, požádali oficálně ministerstvo obrany o informaci o způsobu hodnocení jednotlivých nabídek. Zajímali se hlavně o zatím utajený systém bodování stanovených kritérií a subkritérií. Navíc ale požádali i o veškerou dokumentaci průběhu posuzování a hodnocení nabídek včetně závěrečné zprávy o hodnocení nabídek.
Už týden nato přišla z obrany nekompromisně zamítavá odpověď. Stálo v ní, že Patrii nebudou poskytnuty vůbec žádné požadované informace, a to proto, že prý „není běžnou praxí v České republice ani jiných státech, aby zadavatel poskytoval dokumentaci, která se týká procesu hodnocení“.

V Brně neuspěli.

Právě v tom vidí právníci Patrie jasné prvky diskriminace. „Vzhledem k přílišné obecnosti a nepřesnému vymezení kritérií a nejasnému vymezení subkritérií nebylo možné předložit srovnatelné nabídky ani provést sronatelné a následně přezkoumatelné hodnocení ani výběr vítěze výběrového řízení.“ V průběhu tendru byla jasná jen „bodová váha“ tří hlavních kategorií: náklady (pořizovací cena plus náklady na životní cyklus) - 50 procent bodů, kvalitativní kritéria (technická, finanční a právní) - 35 procent a konečně offsety - patnáct procent bodů.
„V případě subkritérií ale nebyly předem stanoveny poměrné váhy, podle nichž měly být hodnoceny,“ tvrdí Patria ve své stížnosti. Ministerstvo navíc podle ní odmítlo „stěžovateli na jeho žádost předat bližší informace“, a to údajně proto, aby „jednotliví uchazeči podali reálné nabídky, a ne takové, které by byly účelově zpracované tak, aby nejlépe vyhověly kritérím a váhovým znakům.“ Následovala proto další stížnost Patrie. A další zamítnutí, které ministerstvo obrany zdůvodnilo tím, že „na danou veřejnou zakázku se z důvodu její strategické povahy a uplatněné výjimky ze Smlouvy o založení Evropského společenství nevztahují příslušné směrnice Evropských společenství…“ Patria se pak obrátila s návrhem na přezkoumání postupu ministerstva na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a požádala i o vydání předběžného opatření, které by znemožnilo podpis smlouvy mezi Steyrem a státem. Odpověď z Brna, kde antimonopolní úřad sídlí, byla také zamítavá. Antimonopolní úřad se prý kauzou nemůže zabývat, protože mu to kvůli vyhlášení soutěže mimo zákon o zadávání veřejných zakázek nepřísluší.
Antimonopolní úřad ale Patrii - jak alespoň tvrdí její právníci - neodpověděl včas. Zákonem stanovenou lhůtu překročil bezmála o celý jeden měsíc - na stížnost z 9. března přišla odpověď (datovaná 7. dubna) až 19. dubna.
Finové ve své stížnosti kritizují i postup samotného předsedy antimonopolního úřadu Martina Peciny, který ještě předtím, než jeho podřízení stačili záležitost posoudit, prohlásil, že „české soutěžní právo umožňuje v případě strategických vojenských zakázek přímé zadání jednomu dodavateli. V případě armádního tendru se tedy nejedná o klasickou soutěž. Jsem takovému rozhodnutí víc než nakloněn a jsem si skoro jist, že také padne“.

Steyr je v klidu.

Patria napadá i to, že ministerstvo obrany Steyru údajně odpustilo povinnost předložit písemný závazek jeho mateřské společnosti, že v den uzavření smlouvy podepíše záruku a realizaci veřejné zakázky. Obrana se prý namísto záruk od mateřské firmy General Dynamics Corporation spokojila se zárukami společností ELCS-CZ, General Dynamics - ELCS a samotného Steyru. „Stalo se to na základě výjimky, podle níž podobný závazek není nutné předkládat, pokud je záruka předložena jinou společností v rámci skupiny, která je dostatečně silná,“ tvrdí Patria. Ta zároveň označila takovou následnou změnu podmínek za ohrožení principu rovného zacházení.
Ministerstvo obrany ale trvá na tom, že Patria nemá pravdu. „V tomto bodě je jakákoli stížost bezpředmětná,“ sdělila týdeníku EURO Mira Třebická z tiskového oddělení ministerstva. „Součástí návrhu smlouvy jsou i garance mateřské společnosti General Dynamics se sídlem v USA. To nám ukládá i rozhodnutí vlády. Okamžikem podpisu smlouvy vzniká i ručení mateřské společnosti za všechny závazky ve smlouvě,“ dodala Třebická.
Rakouský Steyr zůstává v klidu, alespoň navenek. Právníci firmy vydali stanovisko, které má týdeník EURO k dispozici. V něm se praví, že Evropská komise by se „měla zaměřit pouze na přezkoumání, zda obecná úprava zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany v ČR neodporuje příslušné směrnici.“ Právo je podle stanoviska zcela na straně Steyru a na straně České republiky: „Příslušné evropské směrnice vždy umožňovaly národním státům uplatnit takzvanou výjimku na základě článku 296 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství. Na základě toho článku platí, že každý členský stát může učinit opatření, která považuje za nezbytná k ochraně podstatných zájmů své bezpečnosti a která jsou spjata s výrobou zbraní, střeliva a válečného materiálu nebo obchodem s nimi. Česká republika této výjimky využila a zakázky týkající se zabezpečení vojenského materiálu pro zajištění obrany nebo bezpečnosti státu z aplikace úpravy veřejných zakázek v zákoně o zadávání veřejných zakázek vyloučila“.

Není všem dnům konec.

Patria je zřejmě odhodlána dotáhnout svůj boj do konce, samozřejmě že vítězného Zdá se, že se snaží především o to oddálit konečný verdikt až na období po volbách. Nasvědčuje tomu taktika, kdy si už nyní - krátce po podání stížnosti do Bruselu - připravuje půdu k dalším útokům. Týdeník EURO má informace, že následovat by mělo zpochybnění vydaného povolení k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem, který Steyr (přesněji řečeno jím vlastněná firma Defendia CZ) získal letos 5. ledna. Patrie chce použít argument, že Defendia nemá dostatečné finanční zajištění a navíc povolení od ministerstva průmyslu a obchodu získala na základě nesprávných a neúplných informací. Takže ministerstvo ho prý může kdykoli zrušit.