Až na buben

Celkové závazky firmy dosahují zhruba deseti miliard korun

Tak jak to s tou Sazkou tedy je? Vedení firmy, kterou vlastní sportovní svazy v čele s ČSTV, tvrdí, že je vše v pořádku a hospodaření běží podle plánu. Jiní oponují – společnost je na pokraji ekonomického kolapsu a hrozí, že nebude schopna dostát svým závazkům. Na šéfa kritiků poměrů v Sazce se v minulých týdnech pasoval předseda ODS Mirek Topolánek. Za jeho premiérování prověřovala dění v Sazce Bezpečnostní informační služba (BIS). A aby toho nebylo málo, vyšlo najevo, že letos koncem března poslal Eduard Janota ještě jako náměstek ministra financí dopis věřitelům Sazky. V dokumentu je upozorňuje na to, že firma může mít potíže se splácením svých závazků. Dluhopisy Sazky se aktuálně obchodují za 47 procent z původní nominální hodnoty, která je sto eur (viz graf).

Splaťte úvěr Jaká je aktuální situace v největší české loterijní a sázkové firmě? Týdeník EURO se snažil porovnat oficiální údaje prezentované Sazkou s těmi, jež posbíral na trhu od dobře informovaných zdrojů, detailně obeznámených s hospodařením Sazky. Nutno poznamenat, že čísla z počátku října se od těch oficiálních poněkud liší.
Začněme informacemi, kterými disponuje týdeník EURO a na něž vedení Sazky v čele s Alešem Hušákem reaguje poněkud podrážděně: do konce října musí sázková a loterijní firma splatit bance Fortis úvěr zhruba ve výši 400 milionů korun. Splatnost úvěru poskytnutého Fortisem totiž vyprší ke konci října a finanční ústav o jeho prodloužení údajně nechce ani slyšet. Stejná hrozba splatnosti se vznáší i nad stejně vysokým úvěrem, který si Sazka vzala u Raiffeisenbank. O tom, zda jej bude muset splatit či nikoliv, obě strany teprve vyjednávají. Jak na otázku, z jakých zdrojů splatí úvěr od společnosti Fortis, reaguje Sazka? A z čeho úvěr od Raiffeisenbank, pokud bude vypovězen? „Jako každá velká společnost spolupracujeme s řadou bank a finančních institucí. Jejich portfolio, podmínky, obsah i rozsah spolupráce tvoří obchodní tajemství a podle smluv jsme vázáni mlčenlivostí,“ tvrdí mluvčí firmy Zdeněk Zikmund. Tajemné zůstávají i Fortis a Raiffeisenbank. „Odkud máte tyto informace? Ne, nezlobte se, nemůžu k tomu nic sdělit,“ reagoval na dotaz týdeníku EURO zástupce české pobočky banky Fortis. Stejně výřečný byl i mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň: „Jsme vázáni bankovním tajemstvím. Bez komentáře.“ Dle informací týdeníku EURO měla samotná Sazka na konci září půjčenu – kromě částek ve výše zmíněných ústavech – zhruba miliardu korun. Firma na svých internetových stránkách uvádí, že k 30. červnu letošního roku dosáhly její dluhy u bank 1,46 miliardy korun. Jenže dalších 400 milionů korun si Sazka půjčila na letošní červencovou splátku dluhopisů. Celkem si tak firma půjčila u bank takřka 1,9 miliardy korun, což je maximum, jež si může půjčit dle dohody s držiteli dluhopisů. Překročení této částky znamená okamžitý default a splacení emise dluhopisů ve výši 211 milionů eur, tedy zhruba 5,3 miliardy korun.

Problém s hotovostí? A jedeme dál. Stejné zdroje upozorňují, že Sazka je takřka na nule s hotovostí, přitom na firmu v nejbližších měsících čekají významné platby. Počátkem příštího roku musí uhradit další splátku dluhopisů, z nichž financovala stavbu O2 Arény, ve výši 400 milionů korun. Celkem si Sazka na dluhopisy půjčila 215 milionů eur. Navíc musí firma zaplatit část směnek společnosti Bestsport, za které Sazka ručí, ve výši 100 milionů korun. O úvěru od Fortisu ani nemluvě. Zhoršené schopnosti Sazky splácet své závazky se ostatně bála i agentura Standard & Poors, když letos v lednu snížila loterijní firmě dlouhodobé hodnocení úvěruschopnosti. A to z B+ stabilní na B+ negativní. Podniky s hodnocením od BB+ dolů automaticky spadají do kategorie firem, u kterých je reálné riziko, že kvůli nepříznivým obchodním podmínkám nebudou schopny dostát svým závazkům. Hodnocení B+ negativní je přitom několik příček pod zmíněným mezníkem. Negativní hodnocení Sazky před měsícem potvrdila i další ratingová agentura Moody’s, když snížila její dlouhodobý rating na stupeň Ba1.cz z předchozího Baa3.cz s negativním výhledem. Agentura navíc oznámila, že rating o jeden stupeň snížila již letos v dubnu. Rating označuje schopnost hodnoceného subjektu splácet závazky.

Deset giga Jaké je tedy současné zadlužení Sazky? Největší část dluhů tvoří emise dluhopisů za „předraženou tělocvičnu ve Vysočanech“, aktuálně ve výši 211 milionů eur, což při kurzu 25 korun za euro dosahuje částky 5,3 miliardy. K tomu je nutno připočíst dalších 650 milionů korun za zajištění proti vývoji kurzu. Dále pak závazky Sazky u bank ve výši zhruba 1,9 miliardy korun. Další miliardu korun představují směnky za Bestsportem. Závazky Sazky vůči jejím dodavatelům dosahovaly počátkem října 1,2 miliardy korun. A pokud má být výčet úplný, je nutné započíst i 200 milionů korun, jež Sazka musí vložit do své vnitropodnikové záložny. Ta funguje jako vnitropodniková banka, v níž si zaměstnanci ukládají a zhodnocují své prostředky. Sečteno podtrženo, celkové závazky Sazky se pohybují kolem deseti miliard korun. Pokud jsou správné odhady, že letošní EBITDA firmy dosáhne 1,3 až 1,4 miliardy korun, nejsou výše uvedená čísla pro společnost příliš optimistická. Závazky totiž dosahují přibližně 7,2 násobku EBITDA. „Podle poslední zprávy Standard & Poors dosáhl poměr dluh/EBITDA zhruba 6,7 násobku. V souladu s dlouhodobým záměrem dosáhla zadluženost Sazky vrcholu a v budoucnosti by měla klesat. Největší část zadluženosti tvoří závazky z emise dluhopisů s dlouhodobým a jasně definovaným splátkovým kalendářem, který plníme,“ oponuje mluvčí Zikmund. Na svých internetových stránkách Sazka uvádí, že k 30. červnu letošního roku činily její dlouhodobé závazky celkem sedm miliard korun a krátkodobé dalších 3,823 miliardy korun.

Insolvence? Poplašná zpráva! Sazce nic jiného než dodržovat splátkový kalendář za dluhopisy ani nezbývá. Pokud jej poruší, hrozí, že držitelé dluhopisů budou požadovat jejich okamžité splacení. Tedy aktuálních 211 milionů eur. Tak velkou částku by Sazka na trhu narychlo těžko sehnala, pokud vůbec. A pád do insolvenčního řízení by pak byl patrně nevyhnutelný. Vedení Sazky takovou možnost ale nepřipouští. Na otázku, zda má vedení firmy připraven scénář pro případ, že by podnik skončil v insolvenčním řízení, mluvčí Zikmund reagoval s tím, že ke spekulativním dotazům, jež mají charakter poplašné správy, se nebude vyjadřovat. Pouze informoval o tom, že celkové tržby firmy v prvním pololetí rostly meziročně o 4,7 procenta a v hlavní oblasti podnikání pak o 5,6 procenta. „Nezávislá hodnocení vyzdvihují náš udržitelný obchodní model, stabilní provozní charakteristiky a provozní cash flow,“ dodal Zikmund. Autory nezávislých hodnocení sice neuvedl, neopomněl však upozornit, že firma řádně splácí dluhopisy ve stanovených termínech. Zatím poslední splátku firma uhradila letos v červenci.

Zisk klesá Nárůst tržeb je jistě příjemný, ale akcionáři firmu mnohdy hodnotí dle čistého zisku. Tady již tak příznivé údaje k dispozici nejsou. Sazce klesl v prvním pololetí zisk po zdanění meziročně o 6,4 procenta na 771 milionů korun. Na to, že zisk firmy je v trvalém poklesu, ostatně upozorňuje i Mirek Topolánek. Ještě v roce 2006 dosahoval zisk 1,7 miliardy korun, o rok později 1,4 miliardy a loni se propadl na 1,25 miliardy. Pokles by měl pokračovat i letos…
Jak z výše uvedených údajů vyplývá, největší díl dluhů, a tím i současných problémů, jde na vrub dluhopisů, jejichž prostřednictvím financovala Sazka výstavbu své arény. Topolánek to komentuje slovy: „Megalomanské investice Sazky mají zásadní negativní vliv na hospodaření firmy a na její schopnost plnit závazky vůči sportovním svazům, což zvyšuje jejich požadavky na státní rozpočet.“ Expremiér je přesvědčen, že na to, aby Sazka kryla své závazky vůči sportu, svůj rozvoj, dluhy a úroky, potřebuje vydělávat přibližně dvě miliardy korun ročně. „Dnes jí ale chybí takřka miliarda,“ konstatoval šéf ODS. S odvoláním na předchozí údaje se prý utvrdil v přesvědčení o nekompetentnosti vedení společnosti i jejich statutárních orgánů (další informace viz strana 24). Požaduje kromě jiného, aby hospodaření Sazky prověřil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Jenže – řečeno sportovní terminologií – tímto požadavkem se dostal mimo výseč. Kontroloři NKÚ nemohou do účetních knih Sazky ani nahlédnout. Důvodem je to, že podnik nedostává od státu žádné peníze. Snad si Topolánek další informace, s nimiž na Sazku vyrukoval, lépe ověřil. Předseda ODS je navíc přesvědčen, že dění v Sazce ohrožuje bezpečnost státu. Proto se údajně o situaci ve firmě již v době jeho premiérování začala zabývat BIS.
Dění v Sazce je již dlouhá léta obestřeno tajemstvím. Na obranu Hušáka, který firmě šéfuje již čtrnáct let, je ale nutno poznamenat, že do budování O2 Arény, a tím i největšího zdroje aktuálních problémů nespadl tak zcela vlastní vinou. V roce 2003 stát požádal Sazku, aby pomohla s financováním výstavby, a zabránila tak hrozící ostudě (že nebude nová hala dokončena včas před hokejovým mistrovstvím světa v roce 2004). Hušák tehdy na prosbu ochotně kývl.

Tahám míčky z bubnu Jak na současnou aféru reaguje samotný Hušák, jenž je považovaný za jednoho z nejvlivnějších lidí ve státě? „Jestliže ohrožuji bezpečnost státu tím, že každý den tahám míčky z bubnu, tak se k tomu přiznávám,“ tvrdí. A minulý týden vyrazil do protiútoku. V celostátních denících vyšly stránkové inzeráty Sazky. V těch firma odmítá výroky Topolánka, jež prý vycházejí z neznalosti problematiky. Stejně tak firma odmítá hrozbu šéfa ODS, že kdyby to bylo jen na něm, odebere Sazce licenci. Firma Aleše Hušáka kontruje tím, že zvažuje žalobu na Topolánka.
Kauzou se budou zabývat i poslanci sněmovní komise pro kontrolu BIS. Na kobereček si pozvali Hušáka a šéfa tajných služeb Jiřího Langa. Jejich „výslech“ je naplánován na začátek listopadu.

Konkurenční boj Hušák navíc již několikrát upozornil, že za současnou kauzou je konkurenční boj. Je přesvědčen, že existují politici, kteří vystupují v zájmu konkurenčních skupin. Za jednoho ze strůjců aktuální kampaně pak označil československou investiční společnost Penta. Ta v roce 2004 a posléze v roce 2006 organizovala emisi a prodej dluhopisů na výstavbu arény. A několikrát dokonce vyjednávala s akcionáři Sazky o svém případném majetkovém vstupu do společnosti. „Penta v minulosti již dvakrát pomohla Sazce při emisi dluhopisů v letech 2004 a 2006,“ konstatoval mluvčí Penty Martin Damko. Ten je přesvědčen, že jeho společnost má s akcionáři Sazky přátelské vztahy. „Je na nich, jestli se na naši společnost obrátí a požádají nás o spolupráci. V této chvíli ale žádná jednání neprobíhají,“ upozornil.

* BOX Janotovo (ne)varování Ještě jako náměstek ministra financí Eduard Janota letos v březnu rozeslal věřitelům Sazky varovný dopis. Na příkaz svého tehdejšího šéfa Miroslava Kalouska. V dopise věřitele upozorňuje na obavy resortu financí z toho, že Sazka může mít v dohledné době problémy s likviditou, a tudíž se splácením závazků. „To má značný vliv na zajištění bezproblémového provozu společnosti,“ upozornil Janota v dopise. V něm rovněž poukazuje na to, že taková situace má výrazný dopad na sportovní svazy. „Jsme jednotlivými sportovními svazy upozorňováni na neplnění závazků Sazky v oblasti financování sportovní činnosti, a to opakovaně již od roku 2007,“ uvedl Janota. Exministr financí Kalousek pro server Aktualne.cz, který s touto informací přišel jako první, uvedl, že dopis nelze chápat jako varování věřitelů. Janotu pověřil sepsáním dopisu údajně proto, že chtěl sehnat o stavu Sazky i jiné informace, než jaké poskytovalo vedení firmy nebo bylo možné sehnat s otevřených zdrojů. *
GRAF
Jak investoři věří dluhopisům Sazky (vývoj hodnoty dluhopisů) .
.
.
Pramen: Bloomberg

Za půlku. Hodnota dluhopisů Sazky se závratně propadá. Investoři je aktuálně prodávají za 47 procent jejich původní nominální hodnoty, která je sto eur. V praxi to znamená, že Sazka, jež dluží za obligace aktuálně 211 milionů eur, splácí bondy v jejich původní hodnotě. Pokud by je však prodala na volném trhu, dostala by za ně zhruba sto milionů eur.