Touhu schválit zákon o státním zastupitelství a zřídit „protikorupční speciál“ mají politikové po kauze Nagyová minimální
Nejlépe ze všech to vystihl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Když se ho na konferenci Právní prostor – (ne)jasné podoby práva v dubnu ptali, jestli věří v přijetí nového zákona o státním zastupitelství, prohlásil: „Možné to je, možné to není. Zákon o státním zastupitelství je prozatím snem, který se stále vrací a občas se zdá být noční můrou.“ Z jeho strany to byla zdravá skepse. Zákon má totiž pohnutou historii a velmi nejasnou budoucnost.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán svůj návrh představil na konci března. Pokud pomineme balast, zbudou tři zásadní body – nejvyššího státní zástupce půjde odvolat jen prostřednictvím kárného řízení (nyní ho může vláda odstranit, kdykoli se jí zlíbí), vznikne Speciální státní zastupitelství, na které nebude nikdo dohlížet a které se bude zabývat velkou hospodářskou kriminalitou a korupcí, a konečně zrušeny budou obě vrchní státní zastupitelství.
Výsledkem by mělo být sebevědomější státní zastupitelství, které se nebude bát politických zásahů. Špičkám státního zastupitelství se návrh víceméně líbil, zato politikové (dva roky po kauze Nagyová se jim nelze ani divit) spustili povyk. Koaliční poslanci z ústavně-právního výboru – předseda Jeroným Tejc, místopředsedkyně Marie Benešová (oba ČSSD) či Pelikánova stranická kolegyně a předchůdkyně v čele ministerstva spravedlnosti Helena Válková (ozval se ale i předseda lidovců Pavel Bělobrádek) – připojili k návrhu řadu připomínek. Pelikán nicméně, jak plyne z vypořádání připomínek, které ve čtvrtek zveřejnil server Česká justice, ty nejdůležitější nevezme v potaz a návrh pošle do vlády.
Chybějící dohled Asi nejzásadnější námitka zní, že na „protikorupční speciál“, který by s největší pravděpodobností vedla pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, nebude nikdo dohlížet. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman tvrdí, že speciál úplně mimo kontrolu nebude: „Nejvyšší státní zastupitelství je stále instančním orgánem, bude rozhodovat o stížnostech proti rozhodnutím speciálu, respektive proti rozhodnutím policejního orgánu, ke kterým dá speciál pokyn anebo souhlas.“ Bradáčová by dohled uvítala, a to ze strany Nejvyššího státního zastupitelství. Tím ale naráží na další limity návrhu. Přesně to si totiž od začátku nepřeje Pelikán kvůli obavám z růstu vlivu nejvyššího státního zástupce. Navíc řada kritiků už nyní tvrdí, že zrušení vrchních státních zastupitelství posílí Zemanův úřad a autonomní státní zastupitelství se změní v „monokratickou prokuraturu“.
Námitka, že nejdříve by mělo ministerstvo spravedlnosti připravit nový trestní řád a teprve pak se zaobírat zákonem o státním zastupitelství, je sice účelová, ale pro návrh asi nejnebezpečnější ze všech. Má něco do sebe, a navíc neurčité časové vymezení typu až naprší a uschne. „V zásadě je tato připomínka správná, ovšem znamenalo by to čekat možná dalších pět let, a pro to podle mého názoru není důvod,“ říká celkem realisticky Zeman. Podobně to vidí Bradáčová, ovšem s tím rozdílem, že pět let by byla ochotna čekat.
Námitka má podle ní svoje opodstatnění, jedním dechem však dodává, že od roku 1997 zasedala již v několika komisích, které se zabývaly přípravou nového trestního řádu, a hmatatelný výsledek tu stále není: „Mohlo by to trvat i desítky let, i když chci věřit, že tomu tak v případě trestního řádu nebude.“ Další námitky už takovou váhu nemají – například, že šéf „protikorupčního“ speciálu by si pod sebe a pouze na základě svého uvážení mohl stahovat případy náležející krajským návladním, a naopak jim předávat ty své, o které by nestál (tak to ale v odborech závažné hospodářské a finanční kriminality vrchních státních zastupitelství chodí už dnes), nebo že návrh označuje státní zastupitelství za součást justice, a nikoli exekutivy, což odporuje ústavě (to lze vyřešit jedním škrtem pera a na podstatě to nic nezmění). Vzhledem k množství, vlivu a stranické příslušnosti kritiků je jasné, že zákon o nejvyšším státním zastupitelství čeká střet už ve vládě. Pokud z něj něco zbude, stane se to nejspíš obětí poslanecké tvořivosti. A to zrovna nadějné vyhlídky nejsou.
Asi nejzásadnější námitka zní, že na „protikorupční speciál“, který by s největší pravděpodobností vedla pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, nebude nikdo dohlížet.
O autorovi| Václav Drchal, drchal@mf.cz