Technologie
Počítače dosud nedokázaly proniknout za oponu lidských emocí, ale tomu má být konec. Křemíkové „mozky“ postupují v žebříčku, na jehož vrcholu je plnohodnotná umělá inteligence. Moderní elektronické systémy budou mít ve výbavě v brzké budoucnosti schopnost reagovat na náladu či rozpoložení člověka, který je s nimi v kontaktu.
Základem je systém „náhrady sociální inteligence“ ESP (Emotional Social Intelligence Prosthetic), na němž pracovali od roku 2001 profesor Peter Robinson a později i Rana el Kaliouby při univerzitě v Cambridge. Čtení lidských emocí funguje na základě grafického porovnávání snímaného obrazu obličeje se softwarovými modely lidských nálad a gest, které vědci získali za pomoci herců.
Rozluštění nonverbální komunikace, jejíž znaky jsou podle psychologických výzkumů z 55 až 65 procent obsaženy v mimice tváře a pohybech hlavy, probíhá v reálném čase. Kromě základních pocitů, jako jsou radost, smutek nebo hněv, vyhodnotí ESP i komplexní psychické stavy jako souhlas, nesouhlas, rozpaky, zamyšlení, soustředění, nudu či zájem.
Projekt byl původně koncipován jako nástroj usnadňující život autistům, kteří trpí kognitivní poruchou a nedokážou odhadnout z tváře ani to, zda je naproti stojící osoba poslouchá. Zatímco člověk s vyvinutou sociální inteligencí pozoruje výraz tváře, poslouchá intonaci a následně podněty zohledňuje při komunikaci, lidé postižení autismem ani počítačové systémy toho ve své podstatě schopni nejsou.
Vizuální analýza vnějších projevů ale pomalu překračuje práh lékařského prostředí. V první řadě se ESP zřejmě dotkne zábavních a informačních systémů. Počítač či mobilní telefon odhadnou podle obrazu snímaného integrovanou kamerou psychický stav uživatele – při podráždění kupříkladu odfiltrují znepokojující obsah internetových stránek či telefonát od tchýně. Můžeme ale zajít i dále. Řídicí jednotka v „chytrém domě“ pustí uklidňující hudbu či komediální film, automobil nastaví v zájmu bezpečnosti hodnotu maximální rychlosti…
Na druhé straně se čtení emocí jistě projeví i v marketingu, reklama by pak byla výrazně přesněji zacílena a dokázala by využít i krátkodobé psychické indispozice.
