Zkušenosti versus nová krev. Kdo u lidovců uspěje?
Křesťanské demokraty čeká za čtrnáct dní nelehký úkol. Musejí si do svého čela zvolit osobnosti, které stranu přivedou zpátky na výsluní. A především do Poslanecké sněmovny, s jejímiž prostory se lidovci v červnu letošního roku jen neradi loučili. A protože jde o všechno, ve straně, která sama sebe označovala za „klidnou sílu“, zuří generační boj. Po komunálních a senátních volbách se mohlo zdát, že zdecimovaní lidovci chytili druhý dech. Je nicméně nabíledni, že chtějí-li za tři a půl roku opět uspět na celostátní úrovni, nezbývá jim nic jiného než zvolit do svého čela charismatické osobnosti. Zajímavě by se mohl vyprofilovat nově zvolený senátor (a zřejmě příští předseda senátorského klubu) Petr Šilar z Pardubického kraje. „Želízkem v ohni“ lidovců by rovněž mohl být mladý kandidát na předsedu Pavel Bělobrádek z Náchoda, který se zřejmě utká o předsednické křeslo s reprezentantkou „tradiční“ KDU-ČSL, úřadující předsedkyní Michaelou Šojdrovou.
Od Orlíku k jazzu
Bělobrádek na sebe již před třemi lety výrazně upozornil zápiskem na svém blogu. Zde se upřímně vyznal ze svého obdivu ke skupině Orlík, která ho před dvaceti lety coby teenagera pozitivně ovlivnila. „Ona pivní poetika a siláctví, důraz na národní hrdost, nacionalismus oproštěný od třídního boje, ostrý antikomunismus a pochopitelně frustrace z přístupu úřadů k Romům (a že se tato pachuť od té doby ve společnosti moc nesnížila) holt byly chytlavé,“ píše aktivní bloger Bělobrádek, který si dodnes prý „nejen z nostalgie pustí Orlík na plný koule“. Dnes by svá vyjádření patrně přehodnotil. „Nerad bych se vracel k něčemu, co jsem dělal ve třinácti letech,“ sdělil týdeníku EURO Bělobrádek, který prý v současnosti dává přednost jazzu a klasické muzice. Tehdy nejpopulárnější česká hudební skupina nenese stoprocentní vinu na tom, že se jejích siláckých a často xenofobně vyznívajících textů později chytili vyznavači neonacismu. Přesto se nabízí zajímavá paralela: zhruba v době, kdy Bělobrádek zápisek na svém blogu psal (tehdy nejspíš ještě vůbec netušil, že se jednoho dne bude chtít stát předsedou), vyprofiloval se na politické mapě jiný představitel lidové strany, který uměl na xenofobní strunu zahrát neméně zvučně. Řeč je samozřejmě o Jiřím Čunkovi. Vsetínského starostu jeho radikální řešení, jak zatočit s neplatiči nájemného, strmě katapultovalo do nejvyšších pater žebříčků oblíbenosti a později i do čela lidové strany. Ačkoli historie by Jiřího Čunka jako nejlepšího předsedu KDU-ČSL patrně neocenila, markantní část voličů strany si silného lídra představuje právě takhle. O tom ostatně svědčí vysoký počet preferenčních hlasů, který Čunek opět v letošních komunálních volbách obdržel v rodném Vsetíně. Dokázal by Bělobrádek přivést křesťanské demokraty zpátky do sněmovny? Sám říká, že by rád stranu především stabilizoval. „Jde mi o sjednocení. Ve straně jsou různé proudy, a já umím vycházet i s lidmi, kteří jsou na opačné názorové straně,“ řekl týdeníku EURO kandidát na předsedu s tím, že na sněmovní volby ještě nepomýšlí. „Před námi jsou nejprve krajské, pak senátní volby. Ovšem pokud bych to měl myslet vážně, měl bych vyhrát všechny volby. A já to vážně myslím,“ říká mladý politik z Náchoda, který zatím sbírá podporu v krajích.
Jako banda pitomců
Zatímco Pavel Bělobrádek chce stabilizovat, úřadující předsedkyně Michaela Šojdrová (která stejně jako její protivník poslouchá klasickou hudbu, ale mezi její oblíbené interprety patří i Zbyněk Drda a kapela O5 & Radeček) nabízí prý především své zkušenosti. Tímto způsobem se také vymezuje proti svému rivalovi. Nejdříve vystupovala jako krizová manažerka, která na řádném sjezdu nebude kandidovat. Nyní změnila názor.
„Ráda bych dělala první místopředsedkyni třeba Petru Šilarovi nebo Danielu Rychnovskému, kdyby se rozhodli kandidovat. Ale u těch nových, mladých kandidátů je velké riziko, které spočívá v jejich nezkušenosti. Tu by měli především získat na centrální úrovni. A to riziko není ani tak pro ně osobně, ale pro celou stranu,“ vysvětlila Šojdrová týdeníku EURO důvody, proč se rozhodla kandidovat. Ačkoli nechtěla nikoho jmenovat, je jisté, že měla na mysli především „holobrádka“ Bělobrádka. „Za mě hovoří práce a zkušenosti,“ řekla Šojdrová, která má ve straně údajně podporu lidí, jako je Petr Pithart či Věra Luxová.
Budou jí ale hlasy lidoveckých „morálních autorit“ na sjezdu stačit? Mnozí lidovci se netají tím, že jim Šojdrová jako budoucí předsedkyně není úplně po chuti. Narážejí nejen na její názorový veletoč, ale také na předchozí politické neúspěchy. „Michaela Šojdrová neuspěla ani ve sněmovních, ani v senátních volbách, a teď by chtěla vést stranu, což nejdříve nechtěla. Teď budeme vypadat jako banda pitomců, která mění výpovědi,“ řekl týdeníku EURO zdroj z Paláce Charitas, který si nepřál být jmenován. Úřadující předsedkyně si však tyto výtky od spolustraníků nepřipouští. „Cítím se jako úspěšná zastupující předsedkyně, která může stranu zaštítit. Mám právo změnit názor. Když jsem říkala, že nechci kandidovat, nebyl to slib,“ uvádí Šojdrová.
Dost bylo starých
Šojdrová může hodně ztratit hlavně u mladších, radikálnějších lidovců. V posledních dnech vzbudila rozruch iniciativa bývalé zaměstnankyně stranické centrály Lucie Kmentové, která s dalšími „lidoveckými holkami“ chystá vánoční kalendář, ale také předvolební video. S jeho pomocí chtějí přesvědčit delegáty, aby do předsednictva nevolili okoukané postavy.
„Dost bylo starých tváří,“ říká bojovně naladěná Kmentová, podle níž se musí celé vedení strany kompletně restrukturalizovat a omladit, jinak hrozí KDU-ČSL další volební pohroma. Sama se netají tím, že hodlá v neprospěch „starých struktur“ lobbovat. „Rozehrála jsem velkou hru. Jsem přesvědčená, že říkáme nahlas to, co si většina delegátů myslí. Jenže většina z nich má strach se vzepřít,“ nebere si servítky Kmentová, jejíž palby nebyli ušetřeni ani bývalí předsedové strany. „Třikrát jsme volili špatně – Kalouska, to byl děs, pak Čunka, potom Cyrila Svobodu. Toho si sice lidsky vážím, ale on není typický lidovec. Je to intelektuál, co nezajde s chlapy do hospody, nedá si panáka, nepokecá s nimi o životě,“ řekla týdeníku EURO Kmentová.
Nemáme silnější témata
Zmíněný expředseda Cyril Svoboda iniciativu mladé spolustranické kolegyně podporuje. Vadí mu ale, že jediná agenda, kterou lidovci za poslední dobu nastolili, se týká „lechtivého“ kalendáře. „Lucii Kmentové a její iniciativě se povedlo protlačit téma, o kterém se mluví. To je pro politika chvályhodné. Na druhé straně mě znepokojuje, že nemáme silnější témata,“ prohlašuje Svoboda, podle kterého strana před sjezdem postrádá vnitřní dynamiku. „Chtělo by to větší soutěž o předsedu, takhle to v KDU-ČSL bylo vždy. Teď nejenže nevím, kdo by mohl být předsedou, ale ani pořádně nevím, kdo vlastně do funkce kandiduje. Strana je příliš v klidu,“ míní Svoboda. Třeba ony klidné vody rozvíří chystané video a kalendář. „Budeme šokovat. Nechte se překvapit,“ slibuje představitelka lidoveckých žen.
