Solární energie zažívá v posledních letech výrazný boom. Díky snaze o soběstačnost a vládním dotacím podporujícím přechod na obnovitelné zdroje má na svém domě fotovoltaické panely stále více lidí po celé Evropě. Jenže i když by se mohlo zdát, že takový jev je veskrze pozitivní, opak je pravdou. Ve skutečnosti totiž může celý trh s energiemi ovlivnit velmi negativně.
Zmíněný vývoj je podle Business Insideru v současnosti nejpatrnější v sousedním Německu. Země poslední dobou zaznamenala velké množství slunečních dní, což výrazně zvýšilo výrobu energie právě z fotovoltaických elektráren. Protože ale tolik vyprodukované elektřiny v danou dobu nikdo nespotřeboval, vedlo to k prudkému poklesu její prodejní ceny.
Podle výzkumného oddělení švédské banky SEB došlo v uplynulých několika dnech během nejproduktivnějších hodin fotovoltaických elektráren ke snížení prodejní ceny elektřiny o zhruba 87 procent. Cena jedné megawatthodiny totiž klesla na 9,1 eura (asi 225 korun), což je výrazně méně než 70,6 eura (zhruba 1746 korun) vyplácených během hodin, kdy se solární energie nevyráběla. „Když se neregulované energie vyprodukuje nejvíce a její objem je stejně velký nebo větší než aktuální poptávka, cena na trhu se logicky zhroutí,“ uvedla ve své analýze švédská banka.
Nejhorší bude situace v létě
Za aktuálním vývojem stojí především loňská rekordní vlna instalací fotovoltaických panelů, do níž se zapojilo téměř celé Německo. „Zatímco celková solární kapacita na konci roku 2023 přesáhla 81,7 gigawattu, poptávkové zatížení dosáhlo pouze 52,2 gigawattu,“ poznamenal hlavní komoditní analytik SEB Bjarne Schieldrop.
Celou situaci zhoršuje také skutečnost, že právě v letním období, kdy se solární energie vyrobí nejvíce, je zároveň na trhu nejnižší poptávka. Z nízkých cen elektřiny navíc nemusí profitovat ani běžní lidé, protože i oni obvykle spotřebují více energie v jiných časech, než kdy ji vyrábí fotovoltaické elektrárny.
Podle odborníků tedy bude nutné současný stav co nejdříve vyřešit. „Pokud instalaci nových zařízení nepodpoří dotace nebo smlouvy o nákupu elektřiny, snížená ziskovost fotovoltaických elektráren by mohla zcela zastavit německou solární expanzi,“ doplnil Schieldrop.
Solárnímu boomu pomohl i odklon od Ruska
Způsobů, jak aktuální nepříznivý stav vyřešit, je naštěstí více. Někteří experti navrhují zaměřit se na různá zlepšení, jež umožní vyrobenou energii více využívat. Týká se to třeba investic do baterií nebo rozvodných sítí. „Tyto kroky by měly časem vyčerpat dostupnost ‚nadbytečně vyrobené elektřiny‘, což povede k tomu, že ceny solární energie opět vzrostou. Tím by se měl otevřít prostor pro obnovený růst výrobní kapacity fotovoltaických elektráren,“ napsal Schieldrop.
Je ale otázkou, zda budou zmíněné kroky skutečně stačit k tomu, aby se situace zlepšila. Nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou je totiž velkým problémem po celé Evropě, neboť po invazi na Ukrajinu se velká část zemí soustředila na co možná nejrychlejší instalaci nových fotovoltaických elektráren, aby si zajistila dostatek energie i po přerušení jejich dodávek z Ruska. A ačkoliv minimálně přes léto se Evropa skutečně nedostatku energie bát nemusí, nyní bude potřeba řešit také její nadbytečnou výrobu.
