Živelně rostoucí hospodářství Vietnamu se drobet přehřálo. Téměř dvacetiprocentní inflace, krach 40 tisíc firem a omezení půjček musela řešit vláda nápravným balíčkem.Vietnam tak dál zůstává klíčovým cílem i pro české exportéry.
Asi nenajdete v zahraničí jinou zemi, kde přes 200 tisíc obyvatel umí česky, a to včetně dvou ministrů a místopředsedy vlády. Tak silnou vazbu na Česko má jedině Vietnam. To, že mnoho příslušníků tamější obchodní a politické elity studovalo právě v Česku, je pouze jeden z mnoha důvodů, proč je Vietnam vedle Číny nejdůležitějším českým obchodním partnerem na Dálném východě. Země s 92 miliony obyvatel zažila v posledních letech i přes oficiální socialistickou doktrínu závratný obchodní boom. Její ekonomika rostla v průměru o šest procent ročně, země se loni stala světovou dvojkou ve vývozu rýže a v exportu kávy typu Robusta je dokonce světovou jedničkou.
Jaká recese
Tropické centrálně plánované hospodářství se ale přehřálo. V loňském roce se začal Vietnam prát s inflací, která dosáhla téměř 20 procent. Centrální banka na přílišné množství peněz v ekonomice zareagovala tak, že stanovila komerčním bankám limit na poskytování úvěrů. „To sice snížilo inflaci, která letos v červenci byla už údajně jen 5,4 procenta, současně se však snižuje dosavadní razantní tempo růstu HDP, které bylo za první pololetí 4,4 procenta,“ uvádí Petr Kulovaný z odboru zahraničně ekonomických politik Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.
Úvěrové omezení dolehlo na mnoho vietnamských firem. Letos už jich zkrachovalo víc než 40 tisíc. Dá se předpokládat, že to dočasně sníží celkovou poptávku ve Vietnamu. Tamější vláda ale letos v květnu přijala balíček hospodářských opatření, která mají vietnamským podnikům ulevit. Jde o dočasné snížení či odklad některých daní, silničních poplatků nebo nájmu ze státních pozemků. Zároveň je v balíčku počítáno s dalšími veřejnými investicemi za víc než 270 milionů dolarů.
Podle předsedy Česko-vietnamské společnosti Marcela Wintera se ovšem nedá v žádném případě mluvit o tom, že by Vietnamu hrozila recese. „Země chystá stavbu 13 atomových elektráren. Začala budovat velkou dálnici z Číny. V Ho Či Minově Městě postaví metro. Tohle že má být recese? Takovou bych tedy přál České republice taky,“ říká s nadsázkou Winter.
České stroje těží uhlí, kámen i kaolín
Vývoz z České republiky do Vietnamu každopádně zakolísáním tamějšího hospodářství neutrpěl. „V letošním prvním pololetí zaznamenal vysoký meziroční růst o téměř 130 procent a dosáhl objemu 730 milionů korun,“ uvádí Petr Kulovaný. Češi jednají i o zakázce na stavbu tepelné elektrárny za šest miliard korun nebo továrny na textilní stroje. „Jedna firma chce dodat do Vietnamu 540 tisíc lahví vína,“ uvádí Marcel Winter.
Češi vyvážejí do Vietnamu hlavně stroje a dopravní prostředky, tyto položky pokrývají přes 40 procent exportu. Odpovídá to profilu Vietnamu coby klasické země ve fázi masivního rozvoje průmyslu a infrastruktury. Velkou šancí je těžební průmysl.
Už téměř deset let působí ve Vietnamu například Alta Brno. „Hlavním směrem naší činnosti je spolupráce s vietnamskou státní těžební společností Vinacomin, která se zabývá těžbou uhlí, železné rudy či bauxitu,“ říká za společnost Anton Murgaš. Jen hlavní zakázky na přepravní a důlní techniku pro povrchové i hlubinné doly vynesly dosud společnosti ve Vietnamu téměř 60 milionů dolarů. „V oblasti kovoobrábění evidujeme první poptávky na dodávku těžkých obráběcích strojů,“ připomíná Murgaš možnosti v dalším segmentu.
Firma BGM Holding uvedla do provozu kaolinku v provincii Quang Binh. Linku, která drtí na štěrk lomové kameny, spoluprovozuje v provincii Ha Tinh firma Sezako Přerov.
První úspěchy mají Češi i na poli služeb. Finanční skupina PPF Holding, která se specializuje na krátkodobé spotřebitelské půjčky, otevřela zastoupení v Ho Či Minově Městě i v Hanoji. Zajímavou zakázku má v hledáčku společnost Asseco, která jedná o vylepšení počítačového systému pro vietnamskou burzu cenných papírů.
Buddhisté sami moc nenakupují
Na rozdíl od Číny není Vietnam tolik přetlakován konkurencí a Češi v něm mají skvělé jméno. Česká vláda chce proto obchodní invazi do Vietnamu dále podporovat. Zařadila jihoasijského tygra mezi dvanáctku prioritních zemí pro český export.
V blízkém období stát chystá několik propagačních akcí. Už v tomto týdnu to například bude oficiální česká účast desítky firem na veletrhu Pharmed, který je zaměřen na zdravotnické výrobky. „Česká expozice bude i na výstavě Vietnam International Industrial Fair, která začíná 17. října v Hanoji. Česká účast je financována ministerstvem zahraničních věcí v rámci projektu ekonomické diplomacie. Zatím je přihlášeno pět českých strojírenských firem s osobní účastí. Několik dalších se představí na stánku prostřednictvím katalogu,“ říká Milan Vágner, ekonomický rada českého velvyslanectví v Hanoji. Další firmy, které se chtějí společné prezentace zúčastnit, se o ni ještě mohou na zastupitelském úřadu ucházet.
Další příležitostí otevřít dveře do Vietnamu bude letos ještě například 5. mezinárodní konference ke spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného růstu, která proběhne koncem října v jihovietnamském Nha Trangu.
Znalec vietnamské mentality Marcel Winter upozorňuje na to, že právě veletrhy a výstavy jsou nedůležitější vstupní obchodní branou do Vietnamu. „Musíme si uvědomit, že naprostá většina Vietnamců jsou buddhisté. Do obchodu se to promítá tak, že oni příliš sami nepoptávají. Spíš čekají, co jim nabídnete. A to musíte udělat na veletrhu,“ říká Winter, podle nějž by byla chyba přenechat Vietnam německým vývozcům. „Devatenácté století patřilo Evropě, pak přišlo století Ameriky. A tohle století bude patřit Asii. To prostě tak je a musíme se podle toho naučit jednat,“ uzavírá Winter.
