Až půlroční skluz

Největší privatizace Topolánkovy vlády se rozjíždí pomalu

Privatizace lukrativního státního podniku Letiště Praha, za kterou by vláda ráda utržila až 100 miliard korun, nabírá značný skluz. Šestiměsíční zpoždění však není hrozivé. Půjde-li od teď vše dobře, vláda stihne tento podnik prodat do jara 2010, tedy do začátku volební kampaně.
Důvodem skluzu je především pomalá práce příslušných úřadů a také spor mezi premiérem Mirkem Topolánkem a pražským primátorem Pavlem Bémem (oba ODS) o to, zda hlavní město dostane 34 procent akcií Letiště Praha ještě před privatizací.

Přísné podmínky tendru Podle původně navrhovaného harmonogramu měl být finanční a právní poradce privatizace vybrán v polovině letošního června. Ministerstvo financí (MF) ale příslušné výběrové řízení vyhlásilo až 25. července. Zájemci mohou předkládat žádosti o účast ve výběrovém řízení do 29. srpna. K podání nabídky pak MF vyzve pět nejlepších firem, a poté začne druhé kolo soutěže. V nejlepším případě by mohl být vítěz znám do poloviny listopadu. Jde tedy zhruba o půlroční skluz oproti původnímu harmonogramu, který vládě na jaře doporučovala ve své studii investiční banka Credit Suisse. Ministerstvo financí odhaduje, že když vše půjde dobře, mohl by být nový vlastník Letiště Praha vybrán do konce roku 2009. Základním kritériem soutěže na poradce bude cena služeb, její váha v hodnocení bude šedesát procent. Ze čtyřiceti procent ovlivní výsledky návrh postupu při privatizaci. Otázka je, kolik zájemců se nakonec do soutěže přihlásí.
Když si někdo dá čas a prostuduje šestnáctistránkový zadávací dokument, zjistí, že podmínky tendru jsou přísné jak pro finanční, tak pro právní poradce. Uchazeč například musí prokázat, že v posledních třech letech jako vedoucí poradce na straně prodávajícího radil alespoň při jednom úspěšně dokončeném projektu typu provozovatele letiště ve světě (včetně EU) a hodnota transakce musela dosáhnout minimálně deset miliard korun. Z toho lze předpokládat, že nabídku předloží jen největší globální či evropské investiční banky, které se ale do soutěže určitě přihlásí v konsorciu s českými partnery. To platí i pro zájemce o právní poradenství.
Okruh potenciálních zájemců může zúžit i další podmínka. Uchazeč musí mít zkušenosti se zaváděním ekonomické regulace letišť či letištních poplatků, realizovaném ve světě pro veřejný sektor.
Podle informací týdeníku EURO může mít zájem o poradenství pro stát a zároveň může splňovat kritéria například Credit Suisse, Merril Lynch, Morgan Stanley, Rothschild, UBS, Goldman Sachs či JP Morgan, i když u dvou posledně jmenovaných investičních bank hrozí střet zájmů, pokud jejich fondy budou mezi zájemci o Letiště Praha.
Trh ještě nedávno považoval za favorita soutěže na poradce konsorcium JP Morgan/Erste Corporate Finance. Koncem června ale náhle zemřel hlavní protagonista tohoto spojení, předseda dozorčí rady České spořitelny Johannes Kinsky (44), bývalý šéf pražské pobočky americké investiční banky JP Morgan. Podle informací týdeníku EURO byl po smrti tohoto významného bankéře zaznamenán jistý zájem některých vládních úředníků a uchazečů o Letiště Praha, zda by partnerem Erste Corporate Finance nemohla být místo JP Morgan investiční banka Credit Suisse. Pro toto spojení by hovořila i skutečnost, že bankéři Credit Suisse pro vládu letos už pracovali: předložili ji komplexní studii týkající se prodeje Letiště Praha.

Bém trvá na svém Proces prodeje může komplikovat dosud nevyřešený politický spor mezi premiérem a pražským primátorem.
Ačkoliv premiér Topolánek již začátkem června týdeníku EURO jasně řekl, že „na hlavní město Praha nebude převedeno 34 procent akcií státní společnosti Letiště Praha, s jejímž prodejem vláda počítá v roce 2009“, koncem července primátor Bém stále trvá na tom, aby akciový balík Praha získala ještě před privatizací. „Mně osobně dal pan Topolánek gentlemanské slovo a podanou ruku na to, že Praha dostane 34 procent akcií. Těžko si dovedu představit, že by se tak nestalo. To by pan předseda ztratil moji důvěru,“ řekl primátor Bém Lidovým novinám. Tento požadavek potvrdil i ministr dopravy Aleš Řebíček. „Diskutovalo se o tom ještě před vládní dovolenou a nejspíše se bude diskutovat i po ní,“ řekl ministr.
„Představa hlavního města Prahy, že bude disponovat akciemi, není reálná. Nemohu najít jediný argument, proč by takový krok prospěl privatizaci či zvýšil prodejní cenu,“ řekl premiér týdeníku EURO začátkem července. „Nebo jsou ještě jiná kritéria?“ ptal se tajemně Topolánek.
Premiér ale připouští, že Praha může při splnění různých podmínek získat zhruba třetinu výnosů z privatizace, který se očekává minimálně ve výši sta miliard korun. „Taková je dohoda. Nicméně představa Prahy, že bude disponovat volnými penězi z prodeje letiště v Ruzyni, rovněž není reálná. Nebráním se třetinové alokaci výnosu na pražské infrastrukturní projekty. Chci ale standardní a transparentní proces. Vláda může poskytnout hlavnímu městu peníze pouze na předem identifikované a vysoutěžené projekty,“ dodal premiér, jehož názor je prý stále stejný.
Je pravda, že v povolebním turbulentním období existovala jakási dohoda mezi vládou a hlavním městem Praha o získání 34 procent akcií Letiště Praha. Důvodem ale byl povolební politický kalkul ODS, aby prostřednictvím vlastníka 34 procent Letiště Praha mohla tato politická strana dohlédnout na transparentní prodej společnosti v případě, kdyby z různých důvodů nebyla v roce 2009 u vlády. ODS u moci je, tudíž z pohledu Topolánka zřejmě není důvod akcie Letiště Praha převádět. Navíc převod tohoto balíku by pravděpodobně prodlužoval privatizační proces.

[do sloupku]
Dlouhý seznam Vážní uchazeči o Letiště Praha
- abertis (poradce Citigroup)
- Aeroport de Paris v konsorciu s Ontario Teacher’s Pension Plan (poradci HSBC/Patria Finance)
- Penta (partner zatím neznámý, poradce BNP Paribas)
- Macquarie Airport (poradce Deloitte)
Další vážní zájemci, u nichž nejsou známa jména poradců - Fraport
- Hochtief Airports
- Vienna Airport
- Global Infrastucture Partners
- Goldman Sachs Infrastructure Fund
- JP Morgan Infrastructure Fund
- Sintonia (ze skupiny Benetton)
Pramen: týdeník EURO

BOX
Stále se jedná Penta může dostat až 5800 korun za metr čtvereční
Až 5800 korun za metr čtvereční může zaplatit Letiště Praha finanční skupině Penta za pozemky pod novou přistávací dráhou na Ruzyni. Za zhruba 73,5 hektaru, které Penta v uplynulých letech postupně získávala za řádově nižší částky, státní podnik možná vyplatí 4,26 miliardy korun. Vyplývá to z informací týdeníku EURO. Nicméně finální dohoda stále nebyla uzavřena. Obecné principy transakce jsou sice dohodnuty, ale k definitivní dohodě je ještě daleko, dojednávají se zejména právní problémy. Hlavně konečná cena bude závislá na smluvních podmínkách. „Věříme tomu, že se tento obchod vypořádá nejpozději do konce letošního roku,“ říká mluvčí Letiště Praha Eva Krejčí.