Až to praskne...

Světoví investoři se bojí krachů. Které trhy vydrží a které jsou nadhodnocené?

Příliš mnoho bublin, a tudíž i příliš mnoho možných krachů – právě to je na dnešních finančních trzích tak matoucí. Trhy s byty vykazují závratně vysoké hodnoty od Bostonu až po Šanghaj. Ceny akcií v Indii a v Rusku se během dvou let zdvojnásobily a nově vznikající trhy v takových zemích, jako jsou Turecko, Indonésie a Argentina, jsou v těsném závěsu za nimi. Ceny mědi, ropy a hliníku nyní přinášejí mimořádné výnosy. Konjunktura v oblasti výstavby továren i kancelářských budov v Číně je mimořádná, a vytváří tak potenciál pro značné nadbytečné kapacity. A pak jsou tady nestabilní měny, například i americký dolar, u kterého se mnozí ekonomové obávají, že by mohl kvůli obrovským obchodním deficitům kdykoli padnout.
V tomto světě spekulativních bublin pohlížejí investoři na centrální banky jako na instituce vyzbrojené obrovskými špendlíky, jež mohou k těmto bublinám kdykoli přiložit. Poslední hodnoty inflace v USA zveřejněné 13. a 14.června byly vyšší než investoři očekávali, takže zvýšení sazeb Federální centrální bankou je téměř nevyhnutelné. Japonská Bank of Japan a Evropská centrální banka rovněž zpřísňují monetární politiku a tím omezují levný kapitál, který byl motorem globálních konjunktur. Od 11. května tak obchodníci reagují úprkem z většiny trhů a přecházejí od amerických akcií na komodity a od nově vznikajících trhů na zlato. „Dny levných peněz jsou sečteny a spousta investorů začíná být nervózní,“ říká Stehen Gallagher, hlavní ekonom pro trhy v USA ve francouzské investiční bance Société Générale.
Běžní investoři i velké instituce se samozřejmě snaží umístit své finance, avšak stojí tváří v tvář nezodpovězené otázce: Která bublina (nebo bubliny) praskne a která se ukáže jako životaschopná? Kdo dostane nejtvrdší ránu? USA, Čína nebo komoditní trhy? Jestliže se propadne trh bytů ve Spojených státech, omezí se s tím spojený ekonomický propad jen na USA, anebo se rozšíří po celém světě?
Nikdo nechce udělat špatné rozhodnutí, protože celkový krach může zlikvidovat výnosy na celá léta. Například hodnota složeného indexu Nasdaq poklesla od roku 2000 do roku 2002 téměř o tři čtvrtiny. De facto by se dalo říci, že jediné rozhodnutí, které může investor učinit, je vyhnout se hroutícímu se trhu.

Nadhodnocené byty

Bohužel je téměř nemožné předpovědět, zda se nějaká část globálních finančních trhů propadne, a pokud ano, která to bude. Jak prohlásil ve svém vystoupení v roce 2002 bývalý předseda FEDu Alan Greenspan: „Je velice obtížné předem s jistotou určit, co je opravdu bublina. Určit to dříve, nežli se její existence potvrdí tím, že praskne.“ Hovořil tehdy o konjunktuře amerického trhu cenných papírů v 90. letech. Jenže předpovídat krachy v dnešní globální ekonomice je ještě mnohem složitější.
Co si ale mají investoři s touto zásadní nejistotou počít? Jednou z možností je vyvést peníze z jakéhokoli rizikového trhu a přesunout je do nějakého bezpečného přístavu, jakým mohou být peněžní tržní fondy. A to se rozhodně děje. Podle bulletinu Money Fund Report dosahuje letos zdanitelná hodnota peněžních fondů o 61 miliard dolarů neboli 3,6 procenta více nežli ve stejném období v roce 2005, kdy docházelo k poklesu.
Druhou možnost lze spatřovat v radikální diverzifikaci: tvrdě a důsledně rozprostřít investice do nejrůznějších sektorů i regionů. Má to tu výhodu, že pokud praskne nějaká bublina na jednom trhu, má to dopad jen na nevelkou část aktiv investora.
Zvláštní ovšem je, že finanční trhy vyvolávají určité chvění právě v době, kdy ekonomika vypadá lépe než kdy jindy. Ekonomové Mezinárodního měnového fondu nedávno zvýšili čísla předpokládaného globálního růstu na letošní rok ze 4,3 procenta na 4,9 procenta. Jejich očekávání na rok 2007 se také zvýšila.
A přestože některé trhy v různých částech světa zaznamenaly za poslední měsíc značný pokles, z dlouhodobého hlediska si stále stojí velmi dobře. Japonská společnost Nikkei je o 25 procent výše nežli před dvěma lety, přestože od 11. května poklesla o patnáct procent. Indie je o 88 procent výše bez ohledu na nedávný pokles o 28 procent. I Rusko je ve srovnání s dobou před dvěma lety o 125 procent výše, byť došlo k poklesu o 26 procent.
Pokud jsme se v něčem poučili z minulého desetiletého období konjunktur a poklesů, pak je to fakt, že dopad na dno může trvat déle, než si všichni myslí. A to právě velmi znervózňuje mnohé investory zaměřující se na trhy s byty. Společnost pro ekonomické poradenství Global Insight a společnost National City Corporation nechaly zpracovat studii, která odhaduje, že ceny v 71 metropolitních oblastech USA „jsou mimořádně nadhodnoceny“. Společnost High Frequency Economics ve Valhala (New York) předpokládá, že recese začne v prvním čtvrtletí příštího roku, především z důvodu propadu prodeje bytů. „Jsme svědky toho, jak lidé tento trh opouštějí,“ tvrdí hlavní ekonom HFE Carl.B.Weisberg, „to bude stačit, aby to do konce roku celou naši ekonomiku stáhlo ke dnu.“

Honba za kvalitou

Zdá se, že znepokojení investoři ovlivnili propad dvěma kroky. Zaprvé začátkem letošního roku začaly akcie bytového sektoru padat a nyní lze pozorovat pokles širších trhů, což je známkou toho, že panují obavy o zpomalení ekonomického růstu. Přestože přehřáté trhy bytů vychladly a tempo se zmírnilo, nejsou vidět žádné známky zhroucení.
Podobně je tomu s americkým dolarem, který vzdoruje pádu mnohem déle, než experti očekávali. Tým ekonomů v čele s Richardem H. Claridou z Columbia University spočítal ve své nové studii, že deficit amerického státního rozpočtu ve výši asi sedmi procent HDP podstatně převyšuje úroveň dvou až tří procent, která měla spustit velkou devalvaci dolaru. Přesto ale „zelená bankovka“ zůstává vůči celé řadě měn relativně silná, neboť za poslední dva roky poklesla pouze o šest procent. Velcí investoři, jako Warren Buffett a Bill Gross, vsázejí na to, že dojde k velké změně.
Měli by tedy velcí investoři přejít na jiné měny? Možná, ale lze si snadno představit scénáře, podle kterých vypadají americké cenné papíry ve srovnání s jinými alternativami relativně bezpečně. Například čínská vláda by mohla být donucena zarazit úvěrování, aby zamezila přehřátí. V důsledku toho by mohlo dojít k zastavení čínského růstu, což by rovněž snížilo poptávku po zboží ve světě. Nebo by se investoři najednou mohli začít obávat rizik spojených s investováním do malých ekonomik a začali by couvat. „Krize může nastat například v Turecku nebo v Indii,“ domnívá se Joseph Quinlan, odborník na tržní strategie v Bank of America, „a pak by došlo k dalšímu odlivu z těchto nově vznikajících trhů. A to bychom byli svědky honby za kvalitou.“

Pětadvacet k nule

Zdaleka ne všichni jsou znepokojeni problémy v Číně nebo na nově vznikajících trzích. Weinberg zdůrazňuje, že obrovský růst čínského exportu do USA závisí na stále vyšším pronikání na americký trh a k tomu by mělo docházet i v době recese v USA. A dokud může Čína nadále růst, může i nadále nakupovat suroviny od rozvojových zemí. Pokud by na všech trzích zavládl zmatek, je tu jedna univerzální divoká karta, a tou je úloha hedgeových fondů. Ty mají ve svých aktivech přes 1,25 bilionu dolarů a většina z nich je uložena do derivátů a jiných exotických cenných papírů. Kdyby došlo k nějakým prudkým nebo neočekávaným změnám cen, mohly by být velmi ohroženy. Nikdo neví, jak velké je toto nebezpečí, neboť počet hedgeových fondů se v posledních letech prudce zvýšil. „Pokud je v nich hodně malých investorů, bude obtížnější je mít pod kontrolou, protože nepůjde o koncentraci v jedné oblasti, kde by mohla centrální banka zasáhnout,“ domnívá se analytik amerických trhů Gallagher.
Kdyby začaly hedgeové fondy krachovat, pohyb kapitálu by mohl nabrat takovou rychlost, že by to bralo dech. Regulátoři i investoři se obávají, že vymizení jednoho trhu nebo jedné kategorie aktiv by se mohlo rozšířit do celého globálního finančního systému. „Nebezpečí, že nastane finanční krize, je běžně zhruba patnáct procent,“ říká Stan Shipley, ředitel odboru krátkodobých prognóz International Strategy& Investment – společnosti pro ekonomické analýzy v New Yorku. A dodává: „My bychom je nyní odhadli mnohem výše, přes dvacet pět procent.“ Pak je tady ale ještě jedna možnost – totiž, že k žádnému zhroucení nedojde. „Globální ekonomika v této zkoušce odolnosti obstojí,“ prohlašuje Edward E. Yardeni, šéf odboru investičních strategií společnosti Oak Associates, „myslím, že se to všechno usadí a srovná.“ Doufejme, že má pravdu.

Copyrighted 2006 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek