Vyjma několika zemědělských produktů můžete většinu zboží vyvážet do Izraele bez cla. Uplatnit se tam lze s širokou škálou výrobků od tramvají až po transformátory. To patří podle Jaroslava Zemana z odboru mimoevropských zemí Ministerstva průmyslu a obchodu mezi přednosti izraelského trhu.
Které exportní případy českých firem v Izraeli z posledních let považujete za nejzajímavější?
Z českých firem je na trhu tradičně nejvýznamněji zastoupena Škoda Auto prostřednictvím výhradního prodejce firmy Champion S.C.O. Car. Také některé další společnosti jako například výrobci železa a oceli či některé strojírenské firmy a pivovary mají v Izraeli výhradní místní partnery. Na izraelský trh se dále aktivně zaměřují společnosti Hyundai Motor, Moravia Steel, Třinecké železárny, Meopta-Optika, Karosa, Procter & Gamble, ETD Transformátory, Škoda Transportation, ŽDB, Barum Continental, Tatra, Sellier & Bellot, Olympus Přerov, Zentiva, Olšanské papírny a další.
A co přímé investice?
Ty dosud plynou spíš směrem do České republiky. Zmínit mohu dvě nejvýznamnější. Tou první je výstavba továrny na výrobu masových náhražek ze sójových bobů v Krupce u Teplic, do které zainvestovala společnost Tival. Není přitom bez zajímavosti, že téměř veškerá produkce jde na export do dalších zemí Evropské unie. Druhým výrazným počinem je investice společnosti Teva Pharmaceuticals – největšího světového producenta generických léků – do nové provozovny v Opavě, která přesáhla 1,4 miliardy korun.
Jak se vyvíjí celková bilance vzájemného obchodu?
Vzájemné obchodně-ekonomické vztahy prošly od vzniku samostatné České republiky rychlým a velmi dynamickým vývojem. Obchodní obrat vzrostl z pouhých 64 milionů dolarů v roce 1993 na 916 milionů dolarů v loňském roce. Největší část vývozu tvoří osobní automobily, z dalších – byť řádově již menších položek – stojí za zmínku zařízení pro automatické zpracování dat, výrobky organické chemie, nožířské výrobky a holicí čepelky, měřicí přístroje nebo kondenzátory. V regionu Blízkého a Středního východu představuje Izrael našeho nejdůležitějšího obchodního partnera. Z pohledu objemu českého vývozu, který byl loni 629 milionů dolarů je Izrael dokonce mezi pěti nejdůležitějšími mimoevropskými státy.
Jak jsou v Izraeli nastaveny cla, administrativa a další netarifní podmínky zahraničního obchodu?
Vztahy mezi Izraelem a Evropskou unií jsou téměř výhradně určovány Asociační dohodou a od 1. ledna 2010 rovněž takzvanou Agrární dohodou, jež řeší obchod zemědělskými komoditami. V praxi to znamená, že obchod mezi zeměmi Unie a Izraelem je v zásadě bezcelní a není omezen ani jinými netarifními překážkami. Pár posledních výjimek lze nalézt v případě zemědělských produktů jak primárních, tak i zpracovaných. Ale jedná se skutečně o minimální počet položek celního sazebníku, který časem bude nepochybně klesat.
Rýsují se nějaké nové možnosti obchodní spolupráce? Nedávno byly v Izraeli české mise firem z oboru zdravotnictví, energetiky i hi-tech technologií. Měly nějaký konkrétní přínos v podobě nových kontraktů?
Oborově zaměřené mise poskytují našim firmám možnost seznámit se blíže s izraelským trhem. Získané poznatky a kontakty pak vedou k rozvoji obchodní spolupráce v řadě oborů a rekordní objemy vývozu dokazují, že si čeští podnikatelé dokáží cestu na trh nalézt.
V zejména kterých oborech představuje Izrael příležitost?
Zůstává nadále zajímavým partnerem především v oblasti špičkových technologií, jako je elektronika, biotechnologie, ekologie, software a IT. Z pohledu tradiční bilaterální spolupráce a spolupráce na třetích trzích je možno za perspektivní obory považovat automobilový, ocelářský a chemický průmysl včetně příbuzných oborů papírenské, plastové a kaučukové výroby. Také železnice, systémy MHD, dodávky kolejnic, signalizačního zařízení, dodávky lokomotiv, vagonů, tramvají, autobusů. Dále energetiku, transformátory, turbíny, kotle, chladicí věže či zařízení a technologie pro těžbu, skladování, zpracování a přepravu zemního plynu.
Chystají se v Izraeli nějaké větší veřejné zakázky nebo investiční projekty, na nichž by se mohly uchytit i české společnosti?
Jako jinde ve světě i v Izraeli probíhá nepřetržitě řada infrastrukturních projektů, které hradí ze svých rozpočtů vláda. Jsou to především projekty dopravní: stavějí se nové dálnice a silnice, pokládají se nové železniční tratě nebo se – jako je tomu nyní v případě města Tel Aviv – na „zelené louce“ začíná stavět metro. Dalším příkladem je energetika, například distribuční společnost Israel Electric Corporation je plně v majetkovém držení státu, takže jakýkoli větší kontrakt je veřejným tendrem. V obou zmiňovaných oblastech aktivně jednají a své výrobky a služby nabízejí i české společnosti.
Je zde ale potřeba zmínit, že se jedná o prostředí velmi konkurenční a náročné. Nepříznivá je i zákonem daná offsetová povinnost ve výši 20 až 35 procent z hodnoty zakázky. Tato podmínka platí pro celý státní sektor včetně municipalit, nejen pro rezort obrany a vnitra. Přesto šanci uspět ve velkých zakázkách české firmy mají a mnohým se to i daří.
Vepřové a králičí maso není košer
Pokud jde o potraviny, mohou se některé (maso a masné výrobky) dovážet pouze v košer podobě. „Tedy dovážet do Izraele vepřové či králičí maso je zcela nepřípustné, maso hovězí, telecí či jehněčí musí být opatřeno košer certifikátem. U jiných potravin (namátkou alkoholické i nealko nápoje, mléčné výrobky) je opatření košer certifikátu plně na libovůli exportéra, nicméně ve většině řetězců se prodávají pouze výrobky s košer certifikátem,“ uvádí Jakub Šlosárek z obchodně-ekonomického úseku české ambasády v Izreali. Výrobky bez certifikátu jsou odkázány k prodeji v doposud relativně nepočetných nekošer obchodech.
