Farma budoucnosti, která ale připomíná spíše skladiště. I tak by se dal popsat nový areál sloužící k produkci salátu a bylinek, jenž nedávno otevřeli v anglickém hrabství Gloucestershire. Firma s názvem Jones Food Company zde provozuje jednu z největších a nejmodernějších vertikálních farem na území Spojeného království.
Hlavní výhodou nové pěstírny je především skutečnost, že díky využití různých technologií se výrazně zkracuje doba potřebná na růst rostlin. Salát a bylinky se totiž pěstují pod speciálním osvětlením v teplé a vlhké atmosféře, což jim velice svědčí. Ke sklizni tak dochází mnohem rychleji, než by tomu bylo za standardních venkovních podmínek.
„Z farmářství se stala továrna na špičkové technologie. Je zde spousta techniky, strojů a celé se to odehrává uvnitř. Je to zkrátka úplně jiné oproti klasickému pěstování plodin na poli,“ řekl BBC hlavní pěstitel Glyn Stephens, který v zemědělství pracuje celý svůj život.
Hodně světla a vysoká teplota
V hale vertikální farmy jsou umístěny speciální konstrukce s celkem patnácti patry, přičemž v každém z nich je umístěno i silné LED osvětlení, jež pomáhá tamním rostlinám rychle vyrůst. Díky využití tolika pater zároveň dochází k výrazné úspoře místa. A tak ačkoliv areál s názvem JFC2 nabízí celkem 14,5 tisíce metrů čtverečních pěstební plochy, jeho skutečná plocha je mnohem menší.
Vzduch v hale JFC2 má konstantní teplotu 27 stupňů, jeho vlhkost pak dosahuje zhruba 75 procent. Pro zaměstnance se možná nejedná o úplně optimální podmínky, pro pěstované rostliny je to ale naprosto ideální. „Bazalka nám vyroste od semínka do sklizně za zhruba 18 dní, tedy asi třikrát rychleji než venku,“ doplnil Stephens.
Díky ideálním pěstebním podmínkám je růst rostlin a bylin v této vertikální farmě značně urychlen. Zdroj: Jones Food Company
Venkovní pěstování je navíc v podmínkách Velké Británie do značné míry závislé na ročním období. V zimě na tamním poli bazalka samozřejmě nevyroste, takže veškerou spotřebu zajišťuje dovoz ze Španělska či Maroka. Velkou výhodou vertikálních farem je tedy kromě potravinové soběstačnosti i fakt, že plodiny necestují přes celou Evropu, a mají tudíž dle Stephense nižší uhlíkovou stopu: „Ve srovnání s kamionovou přepravou, nebo dokonce leteckou přepravou výrazně šetříme emise.“
Salát se prodává za 37 korun
Vertikální farmy mají oproti svým venkovním konkurentům kromě již zmíněného i mnohé další výhody. Patří k nim třeba skutečnost, že jsou velmi dobře chráněny vůči povětrnostním vlivům, neohrožuje je sucho a v případě vhodně zvolené lokality ani povodně. Do přísně kontrolovaného biologického zabezpečení pěstírny navíc může proniknout jen velmi málo škůdců.
Celé odvětví vertikálních farem ovšem trápí jeden zásadní problém, kterým je vysoká cena elektřiny. Provoz areálů je totiž energeticky poměrně náročný, za což může především velké množství LED světel, složitý systém ventilace a cirkulace vody nebo nutnost vytápět prostory farmy na poměrně vysokou teplotu. Což pochopitelně rozvoj sektoru jako takového značně komplikuje, přičemž některé firmy z Evropy či Spojených států amerických už kvůli tomu omezily svoji činnost, propustily určitou část zaměstnanců, nebo dokonce úplně zkrachovaly.
Zakladatel a výkonný ředitel Jones Food Company James Lloyd-Jones ovšem uvedl, že nová vertikální farma v Gloucestershire je efektivnější, a její provoz by se tak měl vyplatit. Dokládá to například tím, že jeho firma aktuálně prodává jeden kus hlávkového salátu za 1,25 libry (asi 37 korun), což je přibližně stejná cena jako u jejich „klasické“ konkurence. „Věřím, že naše společnost rozluštila kód pro pěstování udržitelných potravin po celý rok,“ uzavřel Lloyd-Jones.
