Menu Zavřít

Až tučné časy zhubnou? Nezájem

5. 12. 2018
Autor: Redakce

Andreje Babiše napadlo, že by stát měl platit dětem školní obědy. Nápad hodný skutečného Otce vlasti, kterému jde o naše nejmenší. A zlá opozice by nechala děti nejradši hlady. Super nápad ve stejný den, kdy sněmovna definitivně schválila vládě možnost vydrancovat peníze na účtech bývalého Fondu národního majetku.

Jde o peníze, které na účtu zbyly po privatizaci a měly ze zákona celkem jasné určení v podobě náhrady ekologických škod způsobených bývalými socialistickými podniky. Jsme prostě svědky další krásné demonstrace kupeckého marketingu, který našemu premiérovi tak jde. Dva plesnivé rohlíky za pět korun a k tomu čerstvá kobliha zdarma. No nekup to.

Rabování účtů FNM je přitom příznakem toho, že veřejným financím zase začíná téct do bot. Ekonomika zpomaluje, příjmy státu už neporostou jako dříve a musí se rozdávat, protože skandálů přibývá a tu otlučenou fasádu je třeba zakrýt nějakou pěknou potěmkinovskou kulisou.

bitcoin školení listopad 24

Ne, že by neexistoval problém s tím, že ne úplně zanedbatelná část rodin má z nějakého důvodu problém zaplatit dítěti oběd ve školní jídelně a ty děti to stigmatizuje. Platit obědy všem je však jen další populistické rozdávání a ne úplně malé. Odhad nákladů činí pět až šest miliard korun ročně. Zhruba stejný byl odhad na slevy na jízdném pro juniory a seniory. Realita se však již tradičně s prognózou nepotkala a náklady budou výrazně vyšší, jak ukazují zkušenosti z prvních týdnů fungování slev. I ve školních jídelnách snadno pět miliard nakyne na deset.

Vláda přitom ždímá poslední zbytky peněz ze státních podniků a teď našla „zahálející“ účty, aby mohla dál předstírat zodpovědné hospodaření, poté co v minulých letech dosáhla skvělých fiskálních výsledků nejprve rozpuštěním skoro dvou set miliard rozpočtových rezerv, sražením investic do kolen a těžením z daní, které zvýšila Nečasova vláda a které v době masivního růstu mimořádně ochotně sypou. Co bude, až tučné časy zhubnou, řeší jenom škarohlídi.

Čtěte další komentáře Pavla Párala

  • Našli jste v článku chybu?