Vyschlé studny, na troud vyprahlá a rozpraskaná půda na dně mnohých přehrad a rybníků. Tak vypadal loňský rok v mnoha částech Česka. A letošek nevypadá lépe. Nejvyšším stupněm, tedy extrémním suchem, letos na jaře trpí už 30 procent území, dalších 30 procent je na jen o stupeň nižší úrovni - výjimečném suchu.
Míru sucha určují vědci na základě srovnání aktuální zásoby vody v půdě s průměrnou zásobou vody v letech 1961 až 2010. Aktuální srážky špatnou situaci sice mírní, avšak podle vědců zdaleka nedokážou vyrovnat srážkový deficit, který vznikl především od druhé poloviny března, od kdy v Česku prakticky nepršelo.
Výrazně se tak projevují nejenom změny klimatu, ale také příliš intenzivní hospodaření člověka s půdou a lidské zásahy do vodního režimu. Stát chce proto výrazně zlepšit péči o nejcennější tekutinu. „Voda je v současnosti chráněná stejně jako ostatní přírodní zdroje, tedy třeba písek nebo uhlí. Podle nás má být ale voda zájmem číslo jedna, je nejdůležitějším zdrojem, který musíme chránit pro nás i pro budoucí generace,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Ochrání vodu Ústava?
Ministerstvo proto nechá zpracovat analýzu možností ústavní ochrany vody. Suché období několika posledních let podle resortu ukázalo, že voda potřebuje nejvyšší ochranu a zachování vodních zdrojů by mělo mít přednost před jinými chráněnými přírodními zdroji. V současnosti přírodní zdroje bez rozdílu chrání článek 7 Ústavy ČR, který říká: Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.
Čtěte: Nedostatek sladké vody je větší hrozba pro Zemi než CO2, tvrdí architekt Gloser
„Je nezbytné, aby stát chránil, udržoval a zachovával svoje zdroje vody a vnímal vodu jako vzácnou a nenahraditelnou surovinu, neboť jde o strategický přírodní zdroj. Ukazuje se, že například v oblasti využití nerostných surovin je nezbytné zajistit, aby voda byla v rámci uplatňovaných veřejných zájmů zřetelnou prioritou,“ uvedl ministr Toman.
K plánu se připojuje také ministerstvo životního prostředí. „Bez vody není života, a proto dlouhodobě podporuji její ochranu jako nejvyšší veřejný zájem. Významu vody musí odpovídat i její stupeň ochrany v našich zákonech, a ústavní ochrana se tak nabízí jako účinné řešení. Ostatně inspirací nám mohou být moderní ústavy několika západoevropských zemí, které již rostoucí důležitost vody zohledňují,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec.
Ústavní ochranu vody nedávno zavedli například na Slovensku. V České republice vyjádřilo podporu myšlence ústavní ochrany vody v minulosti například Sdružení místních samospráv ČR. Iniciativu ministerstva zemědělství vítá také Svaz měst a obcí ČR.
Věnuje se podle vás vláda úbytku a znečištění vody v Česku dostatečně?
„Myšlenku ústavní ochrany považujeme jednoznačně za přínosnou. Voda je pro nás nenahraditelná a je třeba, aby měla dostatečnou veřejnou ochranu,“ řekl předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl.
Rybníky krajinu nespasí
Zatímco na nutnosti ochrany vody se odborníci se státními úřady shodnou, na způsobech, jak k tomu dojít, se výrazně rozcházejí. Podle vědců stát klade důraz na řešení, jako je budování nových přehrad a rybníků, která krajině příliš nepomohou. Právě to představilo ministerstvo zemědělství jako svůj hlavní recept na vývoj posledních let. Pod heslem Co den, to rybník chce v následujících třech letech podpořit rekonstrukci, obnovu, odbahnění či stavbu více než 1200 rybníků a malých vodních nádrží. Plánuje rovněž vybudovat přes tisíc kilometrů nových vodovodů.
„Do konce volebního období plánujeme opravit, rekonstruovat či odbahnit 750 rybníků a malých vodních nádrží, dalších 100 postavíme úplně nových. Lesy ČR plánují ve stejném období 73 nových vodních nádrží a dalších 292 obnoví či opraví. Celkem je to 1215 rybníků za tři roky,“ řekl Miroslav Toman.
Čtěte: Jak se změní Česko? Teplo jako na Jadranu a pořádné sucho, na citrony ale zapomeňte
Jenže vědci upozorňují na to, že vyschlé rybníky a přehrady loni ukázaly, že toto řešení má svoje limity. A že šest miliard korun vyčleněných na tyto účely by se mělo využít efektivněji. Klíčem je především obnova přirozených lesů, které dokážou zadržovat vodu lépe než smrkové monokultury devastované navíc nálety kůrovce.
Klíčem je půda
Ještě podstatnější je pak obnova půdy zničené desítkami let používání chemických postřiků. „Pochopení interakcí půdy a vody nám umožňuje navrhnout nejlepší řešení, jak se vyrovnat s dopady globální klimatické změny, jako jsou hrozby sucha a povodní. Půda má úžasné a dosud nedoceněné přirozené schopnosti, které můžeme využít místo drahých technokratických řešení,“ řekl Jan Frouz, ředitel Národní infrastruktury SoWa působící v Biologickém centru Akademie věd ČR.
Vědci již několik let upozorňují, že zdravá půda by v české krajině dokázala zadržet 8,4 miliardy metrů krychlových vody. Kvůli špatnému hospodaření však v současnosti zadrží o 3,3 miliardy vody méně, zhruba jen 5,04 miliardy. Pro porovnání: jedna z přehrad, o jejíž výstavbě se v posledních letech diskutuje, má zadržet 15 milionů metrů krychlových vody.
| Kde loni chyběla voda? |
|---|
| V roce 2018 byly bez vody například přehrady Pařížov na Chrudimsku nebo nádrže Harcov u Liberce. Ale také mnoho rybníků. V Přibicích na Brněnsku vyschly hned tři, stejný problém řešili v regionu také v obci Ostopovice, podobný osud potkal i rybník Jirsák ve středočeské Čáslavi. V dalších stovkách nádrží vodu znehodnotily jedovaté sinice. Největší vrchol sucha se projevil loni v srpnu, kdy jím bylo postiženo zhruba 94 procent území Česka, na sedmdesáti procentech republiky bylo tehdy sucho výjimečné či extrémní. |
Podobně vychází schopnost zadržovat vodu při porovnání přehrad a lesů. Tři poslední zbytky lužních lesů a luk na Moravě při záplavách v roce 1997 zadržely podle ekologů třikrát víc vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady. Opatření vedoucí k lepší péči o půdu jsou proto klíčová.
„Vodu je potřeba zadržovat v krajině, ne v přehradách,“ upozorňuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Pole je podle něj například potřeba rozdělit na menší bloky, kde se budou střídat různé plodiny. Rovněž je potřeba začít podporovat zakládání travnatých nebo prostě jen nekultivovaných pásů zejména tam, kde je potřeba vodu zdržet, aby rychle neodtekla spolu s ornicí, tedy na vršcích a na dnech terénních vln v polní krajině, ale také například podél polních cest. Pokud má krajina změny klimatu zvládnout, jsou podle vědců nezbytná i další opatření. „Je také nutné zlepšit hospodaření se zemědělskou půdou. Kvůli používání těžké techniky je půda zhutněná, takže se do ní srážky hůře vsakují. Následkem používání chemických postřiků z půdy zmizely žížaly a další půdní organismy, které zvyšují vsakování vody dvakrát až třikrát. Kvůli hospodaření na velkých půdních blocích nestojí odtékající vodě v cestě žádné překážky a s vodou odtéká i ornice,“ dodává Miloslav Jirků.
Ministerstvo zemědělství slibuje, že chystá i tato měkká opatření. Od roku 2020 začne platit nové vymezení erozně ohrožených ploch, čímž bude chráněno více než 600 tisíc hektarů orné půdy. Dalším zpřísněním je zakládání pásů pro přerušení pozemku s erozně nebezpečnou plodinou. Plocha jedné zemědělské plodiny na půdě ohrožené erozí nebude moci být větší než 30 hektarů. U pozemkových úprav klade resort důraz na opatření sloužící k zadržení vody v krajině.
S hospodařením na polích souvisí také používání glyfosátů. Od ledna letošního roku platí v ČR zákaz předsklizňové aplikace na plodiny určené pro potravinářské účely. Za posledních šest let se podle ministerstva u nás snížilo množství používaných pesticidů o 7,1 procenta.
Článek vyšel v magazínu Profit
Přečtěte si rozhovor s Josefem Fantou: Přestali jsme uvažovat selským rozumem, říká ekolog Josef Fanta
V prach se obrátíš. Startovní čárou pro řešení sucha je záchrana půdy
Jak bojovat se suchem? Propojením vodovodů za 22,7 miliardy
