Zkratka B-A-N-G označuje novou krajinu složenou z B-itů, A-tomů, N-eutronů a G-enů a dle autorů výstavy s názvem Entry, která se právě koná v Essenu v takzvaném Zollvereinu (potrvá až do 3. prosince letošního roku), předvádí návštěvníkům zvláštní stavebnici.
Výstava je nasměrována do budoucnosti, ale naštěstí divákům nabízí úplně něco jiného, než jsou toustovače se zabudovanou televizí a létající auta či zpívající kartáčky na zuby. Nejde v žádném případě o pseudofuturistický Expo-spektákl. Výstava je soustředěna na vztah člověka a věcí. Designéři budoucnosti se snaží zviditelnit neviditelné, a tím jsou právě zmíněné bity a geny. I lidské tělo se totiž postupně přetváří v design, tedy v objekt, a to nejen tetováním a zkrášlovacími operacemi. I protézy jsou v expozici pojímány jako objekty, které se stávají součástí těla. Na výstavě je možné vidět umělý kloub na protéze, který je řízen mikroprocesorem a je ztvárněn tak, že se de facto stává nečekanou ozdobou zmrzačené ženy.
Design je na této výstavě chápán nikoli jako věc povrchu, ale naopak jako podstata věci. Tato idea se zrodila z myšlenky, že ten, kdo chce řešit naše problémy, musí pro svět napsat nový program. Slovo funkce dnes změnilo svůj obsah. Funkční je jen to, co vzbuzuje důvěru a smiřuje nás se ztrátou staré reálné představy.
Výstava například ukazuje domy, které vypadají, jako že vyrostly, a připomínají kmeny stromů. Jednotlivé pokoje mají formu buněk. V takovémto ráji už neexistují žádné hranice mezi Věcí a Mnou.
Také televizní moderátoři prý v budoucnu přijdou o místo. Japonci na výstavě předvádějí hlasatelku, která dýchá, mrká, čte zprávy, ale není živá: jde jen o dokonalého robota, který se nepřeřekne. Nikdo se na něj nemůže zlobit ani mu dát výpověď.
Když jsem se vrátil do Česka, poslechl jsem si v televizi zprávu, že se německým lékařům podařilo vypěstovat na zádech pacienta umělou čelist a zasadit ji do tváře, kterou měl znetvořenou rakovinou. Důkaz, že s jednotlivými artefakty z této výstavy už je možné se setkat v reálném životě.
