Babi, mrkněte na YouTube

Marketingová oddělení firem se budou muset učit nové pojmy. Třeba invertní product placement.

…virální reklama, guerrilová reklama, invertní product placement, infiltration marketing…

Využívání nestandardních médií Plánujete v následujících třech letech využívat nebo už v současné době využíváte (v procentech respondentů)…

• Již využíváme / Nevyužíváme, ale plánujeme využívat

• Guerilla akce 7 / 13

• Sociální sítě a blogy 10 / 10

• Mobilní reklama 14 / 17

• Video na webu 3 / 14

• Virální kampaně 14 / 18

• Reklamní plochy v počítačových hrách a virtuálních světech 7 / 6

• Product placement 34 / 6

• Venkovní média 10 / 17

Další závěry

• Více než 71 procent respondentů pokládá za důležité hledání nových médií.

• Experimenty s nevyzkoušenými médii u 52 % respondentů nepřekročí 2 % mediálního rozpočtu.

• Na specializované TV kanály (v rámci digitálních multiplexů) se chystají zejména značky s velmi úzkou cílovou skupinou (módní oděvy, mp3 přehrávače apod.).

Pramen: Studie Mather Communications mezi marketingovými řediteli 300 velkých českých firem

Krátce po spuštění kampaně Reklamština s Petrem Čtvrtníčkem se v e-mailech a na internetu objevily její parodie. Nejzajímavější z nich je sestříhaná z hlášek proslulé hry Ivánku, kamaráde… a je pořádně peprná. Zadavatel kampaně Reklamština, což je Vodafone Czech Republic, se k parodiím nehlásí. Jenže marketingovému řediteli Martinu Jarošovi ani vlastní kolegové nevěří, že v parodiích nemá prsty. A ředitel společnosti Mather Communications Ondřej Obluk rovnou říká: „Ani já tomu nevěřím. Většina úspěšných virálních kampaní se vyznačuje tím, že se k nim autor nehlásí.“ Jedna z těchto reklam se dokonce objevila na tiskovém centru konkurenčního operátora T-Mobilu. „Myslíme si, že to dělá někdo s cílem nám uškodit. Nás to ale pobavilo, a dokonce nám to pomohlo. Takhle má podle mě vypadat reklama 21. století,“ krčí rameny Jaroš jakoby nic. Je pravděpodobné, že reklama 21. století se bude stále méně tvářit jako reklama.

Nevylučujeme, že reklamu v televizi značně omezíme. Obyčejná česká věta, jenže zní jako zpráva z Marsu, když ji pronáší Martin Jaroš z Vodafonu, tedy loni největšího inzerenta v České republice (utratil za reklamu 1,86 miliardy korun) a třetího největšího zadavatele reklamy v televizi (869,8 milionu korun).
Cena reklamy na celoplošných televizích letos vzrostla o dvacet procent, stejný růst se čeká i příští rok, přestože sledovanost televizí od roku 2002 klesá. Vodafone tedy zkouší nové alternativní formy reklamy. A podle studie společnosti Mather Communications brzy nezůstane sám.

Product placement vede

Hlavní závěr průzkumu mezi třemi sty marketingovými řediteli našich největších firem zní: Plných 65 procent respondentů si myslí, že v příštích třech letech bude sice nadále dominovat klasická reklama, nicméně značná část komunikace se postupně přesune do nových mediálních formátů. Jejich hlavní výhodou je nepochybně cena. Vedení Památníku Lidice nedalo ani korunu za šíření kontroverzní hry Totalburnout, a jaká to byla propagace!
Faktem je, že spotřebitelé jsou proti klasické reklamě stále více imuní. Agentura GfK zjistila, že reklamu v televizi sleduje 26 procent lidí, 42 procent od televize odchází a 38 procent přepíná na jiné programy. Nejběžnější alternativou je rozhlasová reklama, nemusí být totiž vnímána aktivně. Podle studie společnosti Gallup & Robinson je její emociální vliv stejný jako reklamy televizní, ale stojí jen sedminu.
Časy se ale mění, plných 77 procent respondentů studie Mather Communications souhlasí, že mnohem větší roli bude hrát oboustranná komunikace, behaviorální marketing, engagement marketing (vyvíjení produktu zákazníkem).
Podle studie je už dnes nejrozšířenější formou alternativní reklamy u nás product placement, tedy umístění konkrétního produktu do média (nejčastěji audiovizuálního, objevuje se však i v knihách nebo tisku). Přestože jeho legálnost je vratká (zákonem o skryté reklamě v televizním vysílání č. 231/2001 Sb. i na základě obecného ustanovení o skryté reklamě v zákonu č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy), využívá jej 34 procent velkých českých firem. A Evropský parlament připravuje novou směrnici, která by měla product placement plně legalizovat.

Cestou k mainstreamu

Product placement vede mezi novými reklamní formáty i ve světě. V roce 2006 do něj putovaly 3,36 miliardy amerických dolarů a meziročně tento trh vzrostl o 37,2 procenta. Letos by měl narůst o dalších 30,3 procenta na 4,38 miliardy dolarů, v roce 2010 by to mělo být už 13,96 miliardy dolarů. Názory na jeho budoucnost v České republice se liší. Marketingový ředitel agentury ARBOmedia Štěpán Wolde spatřuje v product placementu jedinou formu alternativní reklamy, která se může dotáhnout na hlavní proud. Opírá se o čísla z USA, kde už product placement mainstreamem je. Loni stál inzerenty 2,2 miliardy dolarů, letos by mělo být číslo o necelých 32 procent vyšší, 2,9 miliardy. Podle studie Mather Communications se jej chystá využít jen šest procent dalších firem, ředitel Mather Communications Ondřej Obluk omezený potenciál připisuje objemu filmové produkce: „Kolik se u nás natočí filmů se slušnou návštěvností?“
Obluk i Wolde se ale shodují, že product placement nezkrátí příjmy televizí z klasických reklamních bloků, nanejvýš omezí jejich růst. Ostatně ani v USA kvůli němu příliv peněz do spotové reklamy neklesá, v roce 2006 zaznamenala nárůst o 5,3 procenta.

Jak se dělá virál?

Největší růst čeká virální marketing. Podle studie Mather Communications si na něj brousí zuby osmnáct procent oslovených, dalších čtrnáct už jej využívá. Výhoda je zřejmá. Virová reklama se může šířit sama jako vir, zadavatel ušetří za místo v médiích. „Na nápadu a jeho realizaci by se však šetřit nemělo,“ míní Obluk.
„Najednou chtějí virální reklamu snad všichni klienti,“ říká Karolína Klementová z agentury Kaspen. Jenže český trh stále na první masově úspěšný virál čeká. „Všichni si myslí, že dělají virály, ale ono to nefunguje a lidi si je neposílají. Skoro nikdo je neumí vymyslet dost zábavné,“ dodává Klementová. Výjimky jsme zaznamenali dvě: již zmíněnou počítačovou hru Vypal Lidice! a video, jež původně jako virální reklama nevzniklo. Klip Jacka Stacka ovšem úspěšně propagoval Českou spořitelnu. Shodou okolností musely být oba počiny staženy, první se nelíbil z etického hlediska, druhý porušoval autorská práva patřící firmě Punk Film Ltd.
Co dělají čeští inzerenti špatně? Úspěšný virální marketing vyžaduje výstřednost a vtip, ve světě se v něm často objevují erotická nebo politicky nekorektní témata. Čeští zadavatelé reklamy se však často bojí něco takového spojit se svojí značkou. Přitom například irská společnost Ovelle Pharmaceutical vyrábějící přírodní kosmetiku se „vyvezla“ na minutovém spotu, ve kterém neběhají po výzkumné laboratoři firmy neatraktivní vědci v bílých pláštích, nýbrž zcela odhalené modelky a modelové. „Nemáme co skrývat“ bylo heslo kampaně. Značce to neuškodilo, za první týden ji na internetu shlédlo půl milionu lidí. To Volkswagen se ke svému virálu na vůz Polo, ve kterém vystupuje arabský terorista, raději nepřiznal. Značku nepoškodil, ale pozornost upoutal.
České firmy často za virál označují TV spot přenesený na internet. „To je ale pouze rozšíření kampaně,“ míní výkonný ředitel agentury Euro RSCG 4D Clark Steel. „Virální kampaň se liší od těch tradičních ve více směrech, za prvé není potřeba do ní tolik investovat, liší se kvalitou poselství. Za druhé efektivita závisí na dokonalé znalosti motivací a potřeb cílové skupiny. Zda má být spot dlouhý pět vteřin, nebo pět minut, to je až podružné. Virální spoty mají bohužel poslední dobou tendenci stávat se uhlazenými, jako jsou běžné televizní reklamy,“ dodává.
Jenže ani dobrý nápad často nestačí. „U virálu nikdy nemáte pod kontrolou, zda se rozběhne, nebo ne. Mnoho firem to nechápe a snaží se svůj virální spot prosadit za každou cenu a třeba ho uvést do chodu i pomocí klasických médií, což nefunguje,“ konstatuje ředitel Mather Communications Ondřej Obluk.
Šíření virálu přitom de facto nemusí být úzce spojené s internetem. Příkladem byla před několika lety modrá trička s bílými nápisy ve stylu čerpacích stanic Aral, kde jméno firmy bylo výměnou jednoho písmena změněno. Vpředu stálo Oral, vzadu Anal. To už je však na hranici guerillové reklamy.

Partyzánské vtipy

Guerillová reklama je mimořádně specifické téma, proto jen krátce. Guru této formy Jay Levinson ji definuje jako „nekonvenční cestu k oslovení potenciálních zákazníků realizovanou s nízkým rozpočtem, jejímž výsledkem je, že recipient věnuje kampani pozornost, aniž by si byl primárně vědom, že jde o propagaci“. Typickou guerillou byla kampaň Poštovní spořitelny, která před pobočky České spořitelny stavěla cedule se sloganem: „Tady už je zavřeno. Banka na vaší poště má stále otevřeno.“ Kampaň měla pokračování, rozcestníky v malých městech a stopaři na výpadovkách oznamovali, že do „poštovní“ je to blíž. Zatímco čísla studie Mather Communications guerille přejí (mělo by se přidat třináct procent respondentů), Štěpán Wolde z ARBOmedií je opět skeptický: „Guerilla by masovostí popřela sebe samu, neznamená to však, že jí nebude více.“
Guerillou jsou de facto i nálepky Vodafonu nesoucí sdělení „Nechci do schránky žádnou reklamštinu“. Lidé si jimi přelepují dříve vyryté nápisy „Letáky ne!“ na schránkách. „Chceme být novátoři, chceme být neobvyklí a podobné věci dělat v každé kampani. Je sice mnohem jednodušší dělat tradiční reklamu, ale nikoho to nevytrhne,“ říká marketingový ředitel Jaroš. Připouští, že samotná guerilla by pravděpodobně nefungovala. I tato situace však může nastat, útočí-li inzerent na velmi specifickou skupinu. Na absolventský film Karly Stojákové a Julia Ševčíka Restart nalákala guerilla 15 673 diváků, jeho cílová skupina však byla pro guerillu jako dělaná: mladí lidé z velkých měst.

Pepíček123: Klíííd, letadlo nespadne

Ještě kontroverznější formou reklamy je takzvaný infiltration marketing, při němž se propagující začlení do komunity, které pak nenápadně nabízí svůj produkt. Nejčastěji k takovéto formě propagace dochází v internetových fórech, chatech a prostřednictvím blogů. Internetové portály se jí pochopitelně brání. Jak podotýká marketingový manažer portálu Atlas.cz Martin Březina, jedná se zatím o okrajovou záležitost vyvíjenou především jedinci, kteří se snaží propagovat své webové stránky. „Základní metodu eliminace máme nastavenou už nyní, kdyby docházelo k masivnějšímu používání, máme vypracovanou složitější metodiku,“ dodává. „Podle mě ani nemůže fungovat, uživatelé sami poznají, co je spam. Ti, co ji zkoušeli, rychle přišli na to, že je vnímána negativně a dali ruce pryč,“ doplňuje ho marketingový ředitel společnosti MAFRA Marcel Kral.
Chatů, blogů a fór se dá využívat i férově. „Tento kanál ale nemůže budovat značku, spíše řešit krizové situace,“ říká Ondřej Obluk a naráží na majstrštyk nejmenovaných aerolinií, které na diskusních fórech zažehnaly paniku, ještě než jejich porouchané letadlo bezpečně přistálo, a očistily si tak jméno.

Haló, tady reklama!

Podle studie společnosti Mather Communications by po virální reklamě měl nejvýrazněji růst podíl mobilní reklamy. V současnosti ji využívá čtrnáct procent oslovených, sedmnáct by se chtělo přidat. Vodafone má s touto formou reklamy výborné zkušenosti z JAR. „Jako reklamní médium je mobilní telefon úplně skvělý. Už máme tým lidí, který na tom dělá,“ říká Jaroš. „Telefon máte stále u sebe, zásah je skvělý, a mobilní reklama není tak anonymní. Nebudeme posílat spam, reklama bude pro ty, kteří ji chtějí a na oplátku za ni něco dostanou, může to být například SMS zdarma. Věříme, že o to bude velký zájem mezi studenty, mezi inzerenty je zájem obrovský,“ dodává. Strategii Vodafonu kvituje i Kral: „Mobilní reklama má smysl jen u zákazníka, který chce být v kontaktu se zadavatelem. Nejde o to rozeslat co nejvíc SMS, mobilní reklama zasahuje do privátní sféry člověka, tudíž musíte být obzvláště citliví, jak při výběru klientů, tak ve formě sdělení.“
Štěpán Wolde vzpomíná, jak ve Velké Británii viděl člověka, který měl displej neustále jako internetový prohlížeč a v dolním řádku mu běhaly reklamní zprávy. Volal zcela zdarma, když čas od času na nějakou reklamu kliknul. Konkurenční prostředí vedlo k takovému snížení cen, že operátoři zcela změnili obchodní modely.
Prostředí mobilních telefonů se může změnit velice brzy. „Celosvětovou strategií Vodafonu je přenést internet na mobilní telefon,“ říká tiskový mluvčí Vodafonu Jakub Hrabovský, „nedávno jsme uzavřeli smlouvu s portálem Seznam.cz, zákazníci budou mít ze svého mobilu přístup na svůj e-mail za 45 korun měsíčně, bez ohledu na množství stažených dat a době připojení.“

Trendy

Oslovení odborníci se vesměs shodují na následujících trendech:
• V médiích přibude sponzorovaných pořadů a rubrik.
• Na nejfrekventovanějších lokacích nahradí billboardy obří televizní obrazovky.
• Vyvíjet se bude i tisková reklama, která je pro svou neagresivitu momentálně spotřebiteli přijímána nejlépe. Možná nepřibude červených vykřičníků, otázkou však je, zda vykřičníky nebudou za pět let neonové. Platí ovšem, že tisková reklama se bude spíše upínat na vybrané cílové skupiny. Důležité bude propojit ji s interaktivním obsahem, na webu nebo jiných médiích.
• Dále poroste trh internetové reklamy, letos by měl u nás z loňských 2,03 miliardy korun vzrůst na 2,35 miliardy. Ve světě už existují firmy, které na internet přesunuly veškerou svou marketingovou aktivitu, krátkodobou zkušenost z roku 2000 s tím má například Barclays. Český trh na podobný krok ještě není dostatečně zralý. Efekt bannerů je čím dál menší, nejoptimističtější odhady mluví o desetiprocentní míře prokliku. Více pozornosti se i proto bude upínat ke kontextové reklamě. Nedávno zezelenala velká část slov v článcích na portálu iDnes.cz, odkazujících na více nebo méně relevantní stránky. „Čísla ukazují, že uživatelům tato forma zatím pravděpodobně nevadí,“ říká Kral ze společnosti MAFRA.
• V trendu už je spolupráce velkých jmen. Atlas zaštiťuje ICQ na českém území, iDnes ve spolupráci s Googlem provozuje portál Klikni.cz a Kral nevylučuje spolupráci s dalšími velkými světovými hráči.
• Do obliby se dostává převlékání stránek do kabátu inzerenta – v reklamní hantýrce známé jako skinning. Podle informací týdeníku EURO bylo převlečení Atlasu do červené „vodafonní“ barvy na spadnutí. „Nakonec jsme si uvědomili, že přebarvit půl internetu na červeno je o ničem. Naše stránky patří mezi nejnavštěvovanější v ČR a takto bychom o toto postavení pravděpodobně přišli,“ říká Jaroš. Atlas je ovšem připravený i ke kroku, který už před pár lety udělal portál Centrum.cz. Ten svým uživatelům zavedl do e-mailové schránky nezrušitelnou složku T-Express, do které čtvrtletně chodí newsletter T–Mobilu.

Televize mohou klidně spát

Přese všechno se ale prozatím nedá čekat, že tradiční média, zejména televize, ztratí pozice. „Čas strávený u televize sice klesá, ale ne natolik výrazně, aby klasické reklamní bloky nehrály prim. Navíc není jisté, zda je pokles sledovanosti trendem, nebo výkyvem,“ konstatuje Štěpán Wolde ze společnosti ARBOmedia, „síla klasických forem reklamy tkví v masovosti, funkčnosti i jistotě. Je sice hezké být pionýr, ale úspěšný je jen zlomek pokusů.“
Letos by do reklamy v České republice mělo putovat více než 22 miliard korun. Podíl investic do televize je u nás padesátiprocentní, směrem na západ však klesá. (Na Slovensku činí sedmdesát procent, v Rumunsku dokonce devadesát.) Dá se tedy spekulovat o tom, že vliv netelevizní reklamy spolu s rozvojem země poroste. „Záleží ale i na jiných aspektech,“ upozorňuje Wolde, „osobně si myslím, že dělicí čarou reklamy v televizních a netelevizních médiích není východ a západ, ale sever a jih. Na severu převládá tisk, na jihu televize a rádio. My se teprve profilujeme.“
Spolu s konjunkturou roste i poptávka po reklamním prostoru. „Ve výši investic jsou klasické formáty momentálně o dva řády výše než alternativní reklama, a než mezi nimi bude rozdíl pouze jednoho řádu, uplyne alespoň pět let,“ odhaduje Ondřej Obluk. Většina babiček guerillu nepochopí a virál na YouTube si nepustí. Nanejvýš se přeptá v lékárně na pilulky z růžové zahrady.

Zápletku dodá Mattoni Když jaguaru dojde benzin, kupujte Wonkovu čokoládu

Přes pětašedesát procent celkových výdajů na product placement se utratí v USA. Američtí kreativci vědí, jak na něj. „Oni už neřeší, jak product placement dělat, mluví o softwarech, které měří účinnost product placementu,“ říká marketingový ředitel společnosti ARBOmedia Štěpán Wolde.
Ve Spojených státech se začal product placement objevovat už v éře němého filmu, prvního výraznějšího úspěchu dosáhl až v roce 1982 s filmem E. T. Mimozemšťan. Prodej sladkostí firmy Reese`s, které E. T. mlsal, tehdy stoupl o pětašedesát procent.
V Česku se objevují dva druhy product placementu, nárazový a kontinuální. Využívána je spíše první metoda, za efektivnější je však považována strategie Mattoni, která svou minerálku „cpe“ na stoly skoro všech českých filmů. V Karlových Varech mají s product placementem bohaté zkušenosti, vzpomeňme na televizní politické debaty z devadesátých let.
Ani to nic nemění na tom, že product placement Mattoni by byl v Americe k smíchu. „Flaška postavená na stole ve Spojených státech neexistuje, produkt musí být hercem, musí být součástí děje. Ať je herci vedro, ať se osvěží vychlazenou minerálkou,“ navrhuje Wolde. Právě ovlivňování děje filmů se bojí předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Václav Žák: “Myslíte, že když bude James Bond jezdit v jaguaru, tak se mu porouchá?“ Asi ne, ačkoli i jaguaru může dojít benzin. „Spíše než hlavní dějovou linii ovlivní product placementu vedlejší linii, která není tak podstatná,“ namítá Wolde.
Pouhá dvě procenta výdajů na product placement neputují do audiovizuálního formátu – 72 procent skončí v televizi a televizních seriálech, 26 ve filmech. Ona dvě procenta v sobě zahrnují placement v počítačových hrách, tisku, rádiích, knihách nebo muzice. (Vzpomeňme na hit Vladimíra Mišíka Gambrinus. Plzeňský pivovar za něj sice nic nezaplatil, nicméně píseň ukazuje, co všechno je funkční.)
Švédský oděvnický gigant H&M v červnu podepsal smlouvu s Electronics Arts a v dalším datadisku simulátoru života, úspěšné hry The Sims, které se prodalo už 85 milionů kusů, se objeví nejen jeho oblečení a obchod, ale i „návrhářská dílna“. Marketingový ředitel firmy Jörgen Adersson navíc připouští, že nejzajímavější modely by mohly designéři značky využít. Úspěšně se prodávají i billboardy ve městě, kterým projíždíte ve hře Need for Speed. V českých hrách zatím product placement chybí, jedna z nejznámějších českých vývojářských firem Illusion Softworks, která stála u vzniku her Mafie, Vietcong nebo Hidden & Dangerous, zatím placement ve svých počinech neměla. „Příští rok vydáme další dvě hry a upřímně nevím, zda se v nich reklama objeví, to má na starosti vydavatel,” říká CEO společnosti Petr Vochozka, který je k reklamám v počítačových hrách velmi skeptický, „studie uvádějí, že se zájem hráčů o reklamu blíží nule. Reklama proto musí být víceméně neviditelná, ideální je chytře vymyšlený product placement. Minimálně polovina her je koncipována jako fantasy a historické a není pro jakékoliv sdělení vhodná.“
Vodafone připouští, že by brzy mohl být jedním z inzerentů. „Skupina Vodafone už vyvíjí aktivitu, třeba v internetové hře Second Life má zakoupený ostrov,“ říká tiskový mluvčí společnosti Jakub Hrabovský. Portál Atlas.cz by měl pro změnu umístit své služby jako součást příběhu v připravovaném knižním románu.
V USA se v současnosti sází na takzvaný topic placement, kde se nepropaguje konkrétní výrobek, ale jeho téma. „I u nás se spekuluje, jestli této formy reklamy nevyužívají farmaceutické firmy v Ordinaci v růžové zahradě, kde lékařka často říká: Dá se to operovat, ale doporučovala bych pilulky,” podotýká marketingový ředitel ARBOmedia Štěpán Wolde. Nová směrnice EU topic placement výslovně zakazuje.
I v reklamně konzervativní České republice se ovšem objevil “invertní product placement”, tedy uvedení mediálně známého fiktivního výrobku na trh. Příkladem jsou oblíbené bonbony Harryho Pottera “Bertíkovy lentilky tisíckrát jinak”. Za hranicemi se prodávala i čokoláda Willyho Wonky nebo se chytil restaurační řetězec pojmenovaný po jedné z hlavních postav oblíbeného filmu Forrest Gump - Bubba Gump Shrimp Co. Až dosud byl product placement v Evropě právně problematický, do konce roku by to měla změnit směrnice Evropské unie, členské státy pak budou mít dva roky na začlenění jejích pravidel do vlastní legislativy.
Ve skutečnosti product placement příliš postihovaný nebyl. Jednu z mála pokut platila Česká televize za propagaci značky Adidas při vysílání televizního studia MS ve fotbale 2006 nebo Vladimír Železný za všudypřítomnost minerálky Korunní v pořadu Volejte řediteli.
Evropští poslanci spíše legalizují dennodenní praxi. Zmizet by tedy měly trapné scény vzniklé jen proto, aby výrobek měl odůvodnění ve scénáři, a mohl tak být v pořadech legálně. Některé americké firmy dokonce lobbovaly za product placement v Evropském parlamentu promítáním nejtrapnějších z nich. Vévodila epizoda seriálu Seven Heaven, v níž má hrdina snubní prsten zabalený v obalu od bonbonů.
Směrnice ovšem nebude zcela shovívavá. Zcela ho zakazuje ve zpravodajství, publicistice, dokumentech a v dětských a poradenských pořadech. Výrobek umístěný v televizním pořadu nesmí být přehnaně zvýrazněn, nesmí se objevit opakovaně. Navíc se na začátku a na konci pořadu a po každém reklamním bloku musí objevit titulek nebo logo upozorňující na výskyt product placementu. „Účinnost reklamy nesníží. Přirovnat to lze k upozorněním na krabičkách od cigaret, lidé vesele kouří dál,“ míní managing director společnosti Mather Communications Ondřej Obluk.

Perly virální reklamy

VW Polo - Terorista Volkswagen byl v touze po originalitě tak ostrý, až se bál ke svému virálu s muslimským teroristou přiznat. http://youtube.com/watch?v=we7ms2crTzQ&mode=related&search=

Nike – JogaTV Eric Cantona v pirátském vysílání, které má z fotbalu udělat útočný karneval. Nike dříve zabodoval i s Ronaldinhovým ping-pongem o břevno nebo nekonečným řetězovým videem vytvářeným fanoušky ukazujícími jejich fotbalový um.
http://www.youtube.com/watch?v=bVbt2QcU2c0

Agent Provocateur - Kylie Minogue Australskou zpěvačku Kylie Minogue oděnou pouze do spodního prádla výrobce Agent Provocateur na internetu za pět vidělo přes 360 milionů uživatelů. Co si to ti Američané v práci přeposílají… http://uk.youtube.com/watch?v=Pj049hVtz6A

Berlitz – Pobřežní hlídka Návštěvnost stránek, na které Berlitz umístil svoji virální reklamu ke stažení, byla tak vysoká, že nezbývalo než stránky zcela zrušit. Youtube se tak snadno nepřetíží.
http://www.youtube.com/watch?v=FrYRY6kx550

John West – Grizzly Australská rybičkárna John West vytvořila celou sérii klipů o tom, co neudělá, aby dodala toho nejlepšího lososa. Tu první a nejúspěšnější s medvědem grizzlym, která vyhrála deset cen (mimo jiné Zlatého lva v Cannes a nejlepší reklamu roku 2001 při předání British Television Advertising Awards), shlédlo přes 300 milionů lidí.
http://www.youtube.com/watch?v=zOpKFPEah3E

Vodafone – Ivánku, kamaráde… Vzhledem k tomu, že klip s rozlučkovou písní Jacka Stacka byl z internetu stažen, nebyla volba průkazného virálu z České republiky těžká. Vodafone se k tomuto remaku reklamy o reklamštině nechce znát. „Všimněte si, že Čtvrtníčkovy monology jsou sestříhány ze hry Ivánku, kamaráde…“ říká marketingový ředitel Vodafonu Martin Jaroš.
http://www.youtube.com/watch?v=7wLlE8241YQ