Když sběratel složek a krabic kompra na své politické i obchodní partnery i konkurenty musí podávat trestní oznámení na neznámého pachatele, který ho odposlouchával v jeho vlastní, proti odposlechu zabezpečené hospodě, má to svůj půvab.
A takovému Mirku Topolánkovi, kterého podle více zdrojů Babiš s využitím exšpiona Randáka nechal nafotit na slavném toskánském výletě, se musejí smíchy rolovat ponožky. Prostě kdo s č ím zachází, tím také schází, praví staré a osvědčené přísloví, které zřejmě na Slovensku nemá svou obdobu, z níž by se náš ministr flnancí poučil.
Jenže i pro ty, kteří našeho krále korunových dluhopisů nemusejí a se zadostiučiněním přijímají důkaz pravdivosti svého dávného přesvědčení, že Babiš nakupoval média, aby je mohl využívat v politickém a obchodním boji, je to, co dělá tzv. skupina Juliuse Šumana, jen těžko skousnutelné. Přinejmenším do té doby, než se vyjasní, zda se na tom náhodou nepodílely státní bezpečnostní složky. Ať už policie, nebo bezpečnostní služby by po sehrání takovéto role zasloužily rozpuštění a vypuštění a jejich šéfové mnohaletý kriminál.
Jenže přestože práce zmíněné protibabišovské party vykazuje známky vysoké profesionality, nemusí jít vůbec o bezpečnostní složky. Prakticky všechny velké finanční skupiny, a ta Babišova je v tom mimořádně daleko, dnes pracují se špičkovými odborníky vybavenými špičkovou technikou. Chrání tím svůj byznys i osobní bezpečnost. Informované lidi pohybující se v obchodních kruzích by asi moc nezaskočilo, kdyby se ukázalo, že vítr fouká právě z míst, kde velcí kluci vykládají něco o tom, že žádný strom neroste do nebe. A to by bylo zase trochu jiné kafe než to házet na Chovance, o jehož charakteru si můžeme myslet cokoli, ale že by zvažoval politickou sebevraždu, nikdo nikdy neslyšel.
Žel právě vzhledem k profesionalitě provedení se pravdu asi nikdy nedozvíme.
Alespoň se můžeme těšit na další obveselení na účet nejoblíbenějšího politika v Česku. •
O autorovi| Pavel Páral, paralp@mf.cz
