Česká republika bude chtít, aby z evropského fondu regionálního rozvoje bylo více peněz určeno na silnice. Česko také nesouhlasí s výraznými snížením peněz na rozvoj venkova. Na poradě českých velvyslanců v Černínském paláci v Praze to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Za velké riziko pro řádné čerpání z evropských fondů Babiš označil takzvanou tematickou koncentraci fondu regionálního rozvoje, podle které by například na podporu podnikání, výzkum, snižování energetické náročnosti či ekologii mělo být vyčleněno minimálně 75 procent prostředků tohoto fondu. „Takto striktní nastavení je pro nás nepřijatelné a musíme usilovat o snížení tohoto požadavku na 60 procent,“ zdůraznil premiér. Stávající návrh by podle něj znamenal pokles prostředků na investice do dopravy ze současných 115 miliard na 88 miliard korun.
Česká republika také podle Babiše nesouhlasí s výrazným snížením prostředků na rozvoj venkova. „I zde by měla být míra spolufinancování ze zdrojů Evropské unie vyšší, než navrhuje komise, Česká republika současně podporuje pouze dobrovolné zastropování přímých plateb,“ dodal.
Systém příjmů rozpočtu EU považuje Babiš za příliš komplikovaný. „Za nejvhodnější zdroj pro odvody členských států do rozpočtu Evropské unie považuje Česká republika dlouhodobé zdroje z hrubého národního důchodu. Je to osvědčený a spravedlivý klíč a znamenalo by to velké zjednodušení,“ řekl.
Přečtěte si komentář: To je ale nadělení, pane Babiši
Babiš již na konci července při jednání s budoucí šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou dal najevo, že se Česku nelíbí pokles částky určené na kohezní fondy. V rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027 by bohatnoucí Česká republika měla podle Babiše dostat o 100 miliard korun méně než dosud.
Rozpočet Evropské unie na příští rok by podle názoru členských zemí měl v platbách dosahovat 153,1 miliardy eur (3,92 bilionu korun) a v závazcích 166,8 miliardy eur (4,27 bilionu korun). Členské země se na tom v červenci dohodly na úrovni velvyslanců.
Česká republika celkově od vstupu do EU v květnu 2004 do konce letošního června zaplatila do rozpočtu EU 595 miliardy korun a získala z něj 1,36 bilionu korun. Celkem Česko dosud získalo z EU o 765,7 miliardy korun více, než do něj odvedlo.
Kvůli čerpání fondů z Evropské unie čelí Babiš podezření ze střetu zájmů. Podle návrhů auditních zpráv z Bruselu má dále vliv na společnost Agrofert, kterou v minulosti vlastnil, ale převedl ji do svěřenského fondu, a současně má jako premiér vliv i na použití unijních peněz. Babiš to odmítá. Zároveň čelí potížím kvůli údajnému podvodu s padesátimilionovou dotací EU pro farmu Čapí hnízdo. Policie již podala návrh na jeho obžalování. O obžalobě nyní rozhoduje státní zástupce.
Přečtěte si také:
Otroci dotací. O závislosti Agrofertu na veřejné podpoře
Černošický úřad při udělení pokuty Babišovi chyboval, míní středočeský úřad
Babiš se za slova o zkorumpované TI neomluvil, organizace chystá žalobu
Faltýnkova devítka. Proti druhému muži ANO se může obrátit jeho největší zbraň
Agrofert poslal Čapímu hnízdu na reklamu 272 milionů korun
Svěřenská opona: Babiš má stále plnou kontrolu nad majetkem Agrofertu
