Data prezentoval právě před rokem ekonom Jan Procházka z Národní ekonomické rady vlády (NERV). „Dali jsme si s tím práci. Srovnávali jsme celorepublikově věci tak, aby pasovaly, hasiče s hasiči, soudy s jinými soudy. Jen v oblasti správy nemovitostí lze uspořit až 870 milionů. Celkové úspory by ale mohly být vyšší,“ říká Procházka. Stěhování nyní nahrávají nižší ceny nájmů způsobené krizí a také fakt, že stát má od roku 2009 podle tabulek o zhruba deset tisíc pracovních míst méně.
Ministerstvo financí má k dispozici jen hrubé údaje. Ví, že stát vlastní přes 5,5 tisíce budov a že provoz stojí přibližně 15 miliard korun ročně. Jde ale pouze o odhad. Přesné informace by měl poskytnout Centrální registr administrativních budov (CRAB).
A tady je první zádrhel. Úřady nemají žádnou povinnost do systému data posílat. Ze 461 státních institucí, které měly podle vládního nařízení z roku 2012 dodat podklady o svých budovách, jich údaje poslalo jen 199. Budov v systému je jen 1770. A bez řádných podkladů nemůže stěhování nastat.
Dokončení čtěte v aktuálním vydání týdeníku Euro
Čtěte také:
Babiš: Stát má tisíce nemovitostí, měl by s nimi začít podnikat
Babiš chce přitvrdit v regulaci hazardu. Do léta zmizí šestina automatů
