Majitel Agrofertu potvrdil zájem o Mlékárnu Hlinsko. Pokud se mu ji podaří ovlánout, stane se největším zpracovatelem mléka v Česku
Agrárním bossům Andreji Babišovi a Gabrielu Večeřovi zachutnalo mlékárenství. Večeřa si odbývá v tomto oboru premiéru čerstvým nákupem velkomeziříčského Lacrumu, který získala jeho společnost Agro Měřín. Babiš se do mléka pustil už před třemi lety nákupem olomoucké Olmy. Už tehdy se dalo předpokládat, že se majitel Agrofertu nespokojí s jedinou mlékárenskou kapacitou. Nyní Andrej Babiš týdeníku Euro potvrdil svůj zájem o Mlékárnu Hlinsko, díky jejímuž ovládnutí by se stal největším zpracovatelem mléka v Česku. V mlékárenských kruzích se rovněž spekuluje o tom, že Babiš má chuť na jihočeskou Madetu. Její majitel Milan Teplý ale vždycky vylučoval, že by „své dítě“ prodal.
Nového majitele má i mlékárna v Příšovicích na Liberecku. Jejím většinovým vlastníkem se stal Jan Chroustovský, který už dříve v oboru působil. Regionální mlékárnu, jedinou v Libereckém kraji, koupil společně s automobilovým závodníkem Josefem Králem.
Zatím se jedná
O tom, že Babiš si vyhlédl mlékárnu v Hlinsku, se mluví delší dobu. Ví se také, že čtvrtá největší tuzemská mlékárna prodávající své výrobky pod značkou Tatra je k mání. Její rozhodující majitelka Daniela Domáčková, která podnik zdědila po otci Milanu Domáčkovi, ho chce prodat.
„O Hlinsko se zajímáme,“ řekl týdeníku Euro Babiš. Popřel nicméně informaci, že za mlékárnu nabídl 400 milionů korun. Ani Domáčková nezastírá, že jednání s Babišem probíhají. „Víc se ale zatím nemohu vyjádřit,“ uvedla majitelka hlinecké mlékárny s tím, že sdílnější bude v polovině července. Domáčková vlastní téměř 66 procent podniku, zbylých 34,2 procenta drží zemědělci prostřednictvím mlékárenského sdružení ze Sněžného.
Mlékaři většinou považují za důvěrnou informaci, kolik suroviny od zemědělců vykupují. Tím spíš, že zpravidla se jim dodávky snižují. Olma loni dle zjištění týdeníku Euro odebrala 180 až 190 milionů litrů mléka, což ji řadí na třetí místo za Madetou a Pragolaktosem, který je propojen s německým mlékárenským kolosem Müller. Mlékárna Hlinsko vykoupila o něco méně než Olma, odhadem o pět až deset milionů litrů.
Mléčné bitvy
Agrární magnát Gabriel Večeřa se na vstup do mlékárenství chystal se svou firmou Agro Měřín už delší dobu. U mlékárny Lacrum Velké Meziříčí byl konečně úspěšný. Převzal ji od německé společnosti Bayerische Milchindustrie, která tím opustila český trh. Prodej potvrdil bývalý ředitel mlékárny Karel Quast a Jindřich Burda z Agro Měřín. Novou jednatelkou Lacrumu je Marie Čejková, která dříve vlastnila necelých šest procent akcií zemědělské společnosti Agro Měřín.
Agro Měřín patří mezi největší příjemce zemědělských dotací v tuzemsku. Večeřa vlastní kromě toho Nové Vinařství a předního zpracovatele brambor a zeleniny Beskyd Fryčovice. Proslavil se i jako spekulant s pozemky. Při takzvaném zvláštním režimu získal od Pozemkového fondu ČR lukrativní parcely v pražské Uhříněvsi.
Večeřa se už dříve ucházel o Jaroměřickou mlékárnu nebo moravskobudějovickou mlékárnu J + R, kterou prodával francouzský výrobce sýrů Fromageries Bel. Oba provozy na Třebíčsku ale koupili Bedřich Štecher a Miroslav Suchý, kteří předtím působili v managementu Bel Sýry Česko.
Příšovickou mlékárnu, jejíž dlouhodobější problémy byly veřejně známé, koupily od rodiny Tůmových a jejich firmy Plastcom dvě fyzické osoby. „Stal jsem se majoritním vlastníkem,“ potvrdil změnu týdeníku Euro Jan Chroustovský, který do firmy vstoupil společně s mladým pilotem formule Josefem Králem. Chroustovský není v oboru novicem. Dříve šéfoval mlékárnám ve východočeském Opočně a v kyjském Pragolaktosu, a to v dobách, kdy je vlastnila nizozemská mlékárenská společnost Nutricia.
Kolem příšovické mlékárny, která dlužila zemědělcům za mléko a postupně přicházela o surovinu, kroužilo víc zájemců. Mezi lidmi z branže se mluvilo o tom, že na podnik si myslí pražská společnost Accom, které patří Choceňská a Bohušovická mlékárna. Dění v Příšovicích sledoval podnikatel Milan Kincl se svým Alimpexem a snahu získat zpracovatelskou kapacitu měly i velké zemědělské podniky dodávající do Příšovic syrové mléko.
