Lékaři z Ukrajiny, kteří budou chtít léčit v Česku, dostanou přidělené místo, kde budou pracovat. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) půjdou tam, kam čeští lékaři nechtějí. Projekt Ukrajina, který příchod lékařů usnadňoval, slíbil premiér v dubnu ukončit poté, co ho kritizovaly komory lékařů, stomatologů a lékárníků. Ředitelé krajských nemocnic a Asociace krajů si ale prosadili jeho pokračování. V jeho rámci si totiž již nyní vybírají lékaře na místa, kde je potřebují.
„Kraje lékaře z Ukrajiny chtějí. Režim by měl být takový: my mu řekneme, kde bude pracovat, protože naši lidi tam nechtějí,“ řekl premiér. Před dvěma týdny spolu s ministrem zdravotnictví deklaroval, že ukrajinští lékaři budou muset mít stejné zkoušky jako ostatní ze zemí mimo EU.
Asi 150 lékařů, kteří dosud přišli díky projektu Ukrajina, si je bude muset do roka doplnit. Působí podle krajů například na interních odděleních, na která jsou pak navázaná další jako rehabilitace nebo následná péče.
Zaměstnavatel, většinou ředitel nemocnice, si v projektu mohl požádat o schválení konkrétního zaměstnance z Ukrajiny, který u něj měl pracovat. Už dříve tedy ukrajinští lékaři přicházejí hlavně na místa, kde byl lékařů nedostatek.
České zdravotnictví se podle dřívějších slov ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) bez pracovníků ze zahraničí neobejde, nejhorší je situace v Ústeckém a Karlovarském kraji. Stejný problém řeší i jiné státy, například v Německu chybí asi 50 tisíc zdravotních sester.
Firmy nemají lidi a stěžují si: Češi odcházejí do Německa kvůli přídavkům na děti
Umisťování absolventů nebo pracovníků do konkrétních obcí, kde byli potřeba, bylo v Česku běžné před rokem 1989. Začalo se s ním v 50. letech, podnik byl tehdy povinen absolventa zaměstnat, zajistit mu ubytování a uhradit náklady na stěhování. Umístěnky se týkaly například učitelů nebo právě lékařů. Možnost jejich obnovení zmínil loni tehdejší ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) v souvislosti s tím, že se nemocnicím v pohraničí nedaří sehnat primáře ani za plat 200 tisíc korun měsíčně. „Pokud se bude chtít lékař pohybovat v systému veřejného zdravotního pojištění, tak si nejdřív odslouží pár let na venkově,“ řekl tehdy ministr.
Ministerstvo zdravotnictví se chce zaměřit na změnu aprobační zkoušky, kterou musí lékař cizinec složit, než může začít v Česku samostatně léčit. V současné době ji tvoří písemný test, půlroční praxe pod dohledem lékaře a odborný pohovor v češtině. Úspěšnost u zkoušek je jen asi deset procent. Komory dříve uvedly, že zadání testů jsou veřejně známá, naopak pohovor lékaři opakují i několikrát a praxi si úmyslně protahují.
Jaké problémy má záchranná služba v Česku:
Kdo zachrání záchranku? Služba nemá vrtulníky ani piloty
Dále čtěte:
