Šéf hnutí ANO Andrej Babiš právě v těchto dnech svádí jednu z nejdůležitějších bitev o budoucnost svého jmění. Snad nikoho už nepřekvapí, že tento boj se odehrává přímo na půdě české Poslanecké sněmovny a vlády. Babiš sám spolurozhoduje o tom, kolik peněz bude stát z veřejných peněz vyplácet jeho chemicko-potravinářskému kolosu Agrofert a zda bude moci dál ovlivňovat veřejné mínění prostřednictvím svých médií.
Tuto schizofrenní situaci by měla vyřešit novela zákona o střetu zájmů. Její osud je však stále nejasný. Poslanci v polovině září schválili zpřísnění normy, které by mělo Andreje Babiše i jakéhokoli jiného politika vlastnícího alespoň čtvrtinový podíl v obchodní společnosti odstavit od veřejných zakázek, nenárokových dotací či investičních pobídek. Zároveň by měl nový předpis znemožnit členovi vlády vlastnit tisk, rozhlas nebo televizi.
O měsíc později však zákon narazil v Senátu. Ten ho poslal zpět do sněmovny s pozměňovacím návrhem na odklad jeho účinnosti. Andrej Babiš o tento odklad hodně stál. Podle návrhu schváleného ve sněmovně totiž jeho Agrofertu hrozilo odříznutí od miliard státních dotací už od ledna příštího roku. A to by byla vážná komplikace.
Andrejův oslíček
Jak nedávno spočítali investigativní reportéři německého týdeníku Die Zeit, Babiš po svém vstupu do vlády začal státní kasu vysávat mnohem efektivněji. Zatímco mezi roky 2004 až 2013 získaly Babišovy firmy na dotacích v Česku 160 milionů eur, za pouhé dva roky, kdy byl ministrem financí, si Agrofert z veřejných peněz vytáhl už 92 milionů eur.
Co míní o Babišovi zahraniční média?
Babiš je jako Trump, svého cíle ale už dosáhl, píše Die Zeit
Zahraniční média: „Český Trump či Berlusconi“ bude za rok premiérem
Jak v říjnu uvedl týdeník Dotyk, Agrofert je velmi úspěšný především v resortu zemědělství. Z aktuálního prvního kola dotačního Programu rozvoje venkova získaly Babišovy potravinářské podniky zhruba pětinu všech dostupných prostředků, tedy více než 200 milionů korun za první dva roky fungování programu. Dalších 316 milionů obdržely od ministerstva zemědělství Babišovy drůbeží a prasečí farmy na podporu živočišné výroby. Ale to není vše. Babišovy lesnické a ekologické podniky inkasovaly navíc 160 milionů korun z fondů ministerstva životního prostředí, které řídí Richard Brabec z hnutí ANO.
Odstřihnutí od tohoto stabilního státního penězovodu by Andreje Babiše přišlo hodně draho. Zákonodárci z hnutí ANO proto prosazovali odložení účinnosti nového zákona o několik měsíců až na září. Odklad odůvodnili problémy na ministerstvu spravedlnosti, které řídí další politik z hnutí ANO Robert Pelikán. Ministerstvo spravedlnosti totiž dosud nepřipravilo registr majetkových přiznání politiků, jejichž zpřísnění novela mimo jiné také zavádí.
Pelikánovi úředníci argumentují tím, že do přijetí novely zákona není ministerstvo oprávněno v této oblasti cokoliv vykonávat. „Například tak nemůže ani podepsat smlouvu s případným dodavatelem centrálního registru. Je jasné, že pokud k podpisu novely prezidentem dojde například již v listopadu, necelé dva měsíce na vysoutěžení, podpis i testování systému nemohou stačit,” tvrdí tisková mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová.
Opoziční zákonodárci z TOP 09 a ODS v této souvislosti mimo záznam hovoří o „zámince a o strategickém zdržování“, které má za cíl potopit celý zákon. Ministerstvo totiž může registr připravit už nyní. Vysoutěžení dodavatele není podle opozice závislé na prezidentově podpisu pod zákonem.
Strategie nevyšla
Jak ale minulý týden ke svému překvapení zjistili mnozí politici včetně Andreje Babiše, tento „promyšlený“ senátní odklad se nakonec netýká celého zákona, jak bylo původně avizováno. Podle senátních pozměňovacích návrhů se odkládá pouze účinnost zpřísněných majetkových přiznání politiků. V případě, že Poslanecká sněmovna znovu novelu schválí, ať už v původním znění, nebo ve znění navrženém Senátem, Andrej Babiš přijde od ledna o dotace.
„Teď to studuji a zjišťuji, že omezení dotací pro členy vlády se senátní odklad netýká,“ konstatoval minulý týden s nepřehlédnutelným úsměvem na tváři poslanec TOP 09 Martin Plíšek. Právě on přišel s myšlenkou na tvrdou regulaci podnikání ministrů podle rakouského vzoru. „Můžeme jako TOP 09 hlasovat pro senátní verzi a část zákona týkající se zákazu dotací nabude účinnosti už 15. den po vyhlášení zákona, tedy někdy v průběhu ledna,“ upřesnil Plíšek. O zákonu by se mělo v Poslanecké sněmovně hlasovat v průběhu listopadu. Podle informací týdeníku Euro bude ČSSD, ODS i TOP 09 pro senátní verzi zákona. Lidovci se ještě poradí se svými právníky.
Šéfovy emoce
Nelze však zcela vyloučit, že celý zákon nakonec schválen nebude. „Pro nás by to rozhodně nebylo šťastné řešení, ale stát se může všechno,“ uvedl šéf klubu poslanců KDU-ČSL Jiří Mihola. Andrej Babiš si druhou šanci zastavit tuto pro něj škodlivou normu nenechá ujít. Minulý týden šéf ANO proti zákonu důrazně protestoval na koaliční radě. Nesouhlasí s tím, že jeho koaliční partneři chtějí hlasovat proti němu. Podle svědků bylo jeho vystoupení na závěr jednání hodně emotivní.
Příští schůzka lídrů koaličních stran má být věnována přednostně právě novele zákona o střetu zájmů. Babiš podle informací týdeníku Euro spoléhá na množící se nedostatky navrženého předpisu. Je velmi pravděpodobné, že po případném schválení budou některé pasáže zákona napadeny politiky hnutí ANO u Ústavního soudu.
Dokonce i někteří sociální demokraté týdeníku Euro sdělili, že návrh na zrušení některých částí zákona není podle nich zcela bez šancí. Na protiústavnost navrženého znění upozornilo také několik senátorů včetně bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové.
Zákon o střetu zájmů chválí v Evropě. Čtěte:
Rada Evropy: Česko potřebuje ztížit korupci poslanců či soudců
Wagnerová kritizovala vyloučení společníka člena vlády z veřejných zakázek, dotací a pobídek. Jakmile se nějaký podnikatel stane ministrem, jeho společník (i většinový) bude v nerovném postavení na trhu. „Měl se přijmout jiný způsob, jak proti tomu jít. Jediné možné řešení je svěřenecký fond. Tam vůle původního vlastníka přestává být relevantní, vykonává se vůle fondu. A to je to, o co jde. My přece nechceme závidět, že někdo vydělává peníze. My jenom nechceme, aby je vydělával a zároveň si nastavoval pravidla,“ argumentovala v Senátu Wagnerová.
V návrhu zůstává i další velký nedostatek, který nedokázali odstranit ani senátoři, ačkoli o něm dlouho diskutovali. Jde o neefektivní zákaz vlastnictví médií pro členy vlády. Zákaz je sice účinný až od příštího volebního období, ale týká se jen tisku, televize a rozhlasu, nikoli internetových médií. Je to sice překvapivé, ale už dlouhé roky chybí v českém právním řádu vyčerpávající definice online sdělovacích prostředků.
Spěch, s nímž zejména sociální demokraté a pravicová opozice navrhli novelu zákona o střetu zájmů, však neumožňuje tuto vadu napravit. Andrej Babiš by se tak od podzimu příštího roku musel vzdát například deníku Dnes, Lidových novin či televize Óčko, ale mohl by si ponechat zpravodajský portál iDnes.cz.
Poslanci z ČSSD a KDU-ČSL však namítají, že lze tento nedostatek řešit rychlými pozměňovacími návrhy. Z celého projednávání novely zákona o střetu zájmů je tak cítit zjevný zájem na omezení jedné osoby - Andreje Babiše. Právě tento cíl prakticky všech politických stran kromě hnutí ANO však může Babiš jednoduše využít ve svůj prospěch. A to ve zpochybňování legitimity zákona přezdívaného „lex Babiš“ nejen ve chvíli, kdy bude norma vyžadovat podpis prezidenta Miloše Zemana, ale také v průběhu následujících měsíců při získávání voličů před důležitými sněmovními volbami, v nichž chce Babiš vyhrát.
