Nemá to Andrej Babiš u médií za hranicemi Česka zrovna dobré. „Máloco vypovídá o míře vzestupu autoritářství a uvolňování právního státu v některých ostatních zemích Evropské unie jako skutečnost, že Česká republika byla až dosud považována za hříšníka lehčího kalibru,“ začal 4. června svůj redakční komentář deník Financial Times. Pokračoval, že Babiš není autokrat jako Madar Orbán, nekastruje soudy jako Polák Kaczynski ani nepřepisuje zákony, aby unikl spravedlnosti jako Rumun Dragnea, ale „střet jeho širokých podnikatelských zájmů s rolí předsedy vlády je stejnou skvrnou na české demokracii, jakou před dvaceti lety poškodil pověst italské demokracie Silvio Berlusconi“.
Text, jenž je o sociálním postojem redakce jedněch z nejrespektovanějších světových novin, však u odsudku českého premiéra nezůstal. Doporučil EU, jak s Babišem naložit: „Evropská unie zhusta vypadala bezzubě, když šlo o porušování jejích základních hodnot; co se však týče zneužívání jejích peněz, páky v ruce má. Měla by jich v plném rozsahu využít: trvat na vrácení veškerých již poskytnutých prostředků, zakázat veškeré budoucí platby pro Agrofert a tlačit na zavedení přísnějších kontrolních mechanismů.“
International Policy Digest
Diplomatický server International Policy Digest viděl problém v mezinárodních souvislostech. Pod titulkem „Kdo prosazuje ruské zájmy v České republice?“ uveřejnil 24. května text, v němž vyzdvihuje kontrast mezi o sociální - relativně sebevědomou - linií české vlády ve vztahu k Rusku a skutky prezidenta a premiéra, nejvyšších představitelů exekutivy.
Premiér hledá díru. Babiš hraje o čas a objektivně ho má dost nejméně do konce letošního roku.
„Skandál (Benešová) je důležitý proto, že představuje krok zpět ve snaze Česka vzdorovat ruským aktivitám zacíleným na oslabení důvěry v její demokratické instituce a v orientaci její zahraniční politiky. (…) Prezident Zeman je všeobecně vnímán jako loutka v rukou Kremlu,“ uvádí text. A co je nového, můžete se ptát; snad tolik, že svět to vidí. „Ruští stratégové dobře chápou, že společnost bojuje za své hodnoty a instituce, pokud jim věří. Jejich diskreditace může posloužit k oslabení obranyschopnosti země.“
Mondiaal Nieuws
Dobré oko mají i reportéři belgického čtvrtletníku Mondiaal Nieuws, jenž sleduje veškeré problémy stran unijních peněz. Dívali se i při parlamentním jednání o Čapím hnízdu. „Slovo si vzalo několik ministrů. Hájili dotace Babišově soukromé firmě s pozoruhodnou bojovností. Vyvolávalo to přinejlepším pocit, že českou vládu mají v rukou lobbisté. Koneckonců, Babiš šel v roce 2011 do politiky právě proto, aby chránil své podnikatelské zájmy.“
The Spectator
Tradičně výřečný britský týdeník The Spectator byl o myšlenku dále. „Babišovo drama nabízí vhled do možné příští podoby evropského politického vývoje: poté, co jsme sledovali vzestup populistů, vidíme, jak jeden z nich ztrácí půdu pod nohama, a možná přijde i o místo. Otázka je, co tahle nová generace populistů udělá, až bude zahnaná do kouta. Odstoupí šarmantně, jak to vlády kdysi dělávaly, nebo zajde do extrému, aby se u moci udržela?“
New York Times
Newyorské Timesy napsaly, že „konflikt dosáhl takové intenzity, že paralyzuje politický život této malé středoevropské země v kritické chvíli, kdy populistické síly hrozí zlikvidovat demokratické výdobytky poledních třiceti let“, a spolehly se na zdroj (téměř) od pramene. V obsáhlém textu o české krizi citují šéfredaktora časopisu Visegrad Insight Wojciecha Przybylského: „Ještě to není jako v Madarsku nebo Polsku, ale to může brzy nastat. Důležité bude, jestli se státním zástupcům vyšetřujícím premiérovu korupci podaří dosáhnout nějakého pokroku, nebo ne.“
Trvalé dary i Asterix
Různým aspektům vlády Andreje Babiše se věnovala řada dalších médií. Britský server Spiked poznamenal, že Babiš je přesně ten typ politika, proti nimž se protievropští populisté jako on obvykle vymezují, a že „ANO zradilo své principy, pokud tedy kdy nějaké mělo“.
Agentura Bloomberg si věcně všimla důležitého Babišova kroku, jímž se rozhodl neuvalit na banky sektorovou da, nýbrž „požádat je o trvalé dary do státního rozpočtu“.
Stát jsem já. Babiš je uprostřed dotačního chaosu
Britský server BBC byl (již loni na podzim) velmi, velmi suchý. „Pan Babiš čelí nařčení, že zpronevěřil peníze z EU, což popírá. Také popírá, že unesl svého syna Andreje Babiše mladšího a držel jej na Krymu, aby nemohl (v kauze Čapí hnízdo) vypovídat.“
Web německého rádia Deutsche Welle přinesl reportáž se všeříkajícím názvem „Protiimigrační český premiér a jeho přistěhovalečtí zaměstnanci“, podle níž vietnamští dělníci v Babišových jatkách v Mirovicích pracují za hubičku.
A konečně Američané, konkrétně The Washington Post se baví tím, jak Babiš chtěl za mořem po vzoru Donalda Trumpa „make the Czech Republic great again“ (vrátit České republice její slávu, ať již to znamená cokoli). Ve Francii (v článku agentury AP, jejž otiskly deníky Le Figaro i Le Monde), zase přirovnal svou vlast - tu současnou - k vesnici Asterixe a Obelixe, řka, že „i my musíme bránit své hranice, svoje hodnoty a životní styl“.
Přečtěte si také:
Otroci dotací. O závislosti Agrofertu na veřejné podpoře
Benešová chce zavést funkční období pro žalobce. Nejvyšší státní zástupce Zeman souhlasí
Komentář: Přichází drsná Mařenka
Babiš je ve střetu zájmů, tvrdí Evropská komise. Česko má vrátit část dotací pro Agrofert
Zemědělský fond stopne vyplácení dotací Agrofertu a Tomanovým podnikům
Senát vytvořil komisi k vyhodnocení auditů ohledně Babiše a Tomana
Kauza Čapí hnízdo: o zastavení stíhání požádali všichni obvinění, včetně Babiše
