Podle energetického analytika a investora Michala Šnobra je zřejmé, že ministerstvo vedené Andrejem Babišem bude znovu požadovat po společnosti ČEZ výplatu 40korunové dividendy. Nebude to zrovna snadný úkol - zisky polostátní energetické skupiny dlouhodobě padají vinou klesajících cen elektřiny i problematických investic na Balkáně.
Výplata 40 korun na akcii odpovídá celkové sumě 21,52 miliardy korun. Z toho 3,2 miliardy si stát strhne na dani z dividend. Na zhruba 70procentní podíl ministerstva financí v ČEZ připadá čistý příjem 12,76 miliardy korun. Zbytek peněz směřuje na účty menšinových akcionářů.
Víc než sto procent zisku
Udržování 40korunové dividendy je pro ČEZ rok od roku náročnější. Ještě v roce 2013 to byl snadný úkol, když čistý zisk přesáhl 35 miliard korun. Podle prognózy představenstva ČEZ vedeného Danielem Benešem se loňský zisk pohyboval jen okolo 18 miliard. Přesné číslo zveřejní v druhé polovině března.
Letos tak nejspíš nastane mimořádná situace - ČEZ bude muset vyplatit více než sto procent zisku vytvořeného za předcházející rok. Prostor k tomu má. Mateřská společnost ČEZ disponuje nerozdělenými zisky minulých let v objemu 163 miliard korun. Celá energetická skupina navíc díky omezené investiční aktivitě generuje vysoké objemy volných peněz.
Ne všichni analytici jsou toho názoru, že je vyplacení tak vysoké dividendy reálné. „Zachování současného 80procentního výplatního poměru indikuje dividendu na úrovni 27 korun na akcii. Domnívám se však, že likvidní pozice ČEZ je stále natolik příznivá, že může dojít k navýšení výplatního poměru ke sto procentům,“ uvedl koncem loňského roku analytik Fio banky Jan Raška.
Také v komentářích některých zahraničních analytiků se objevuje tvrzení, že pád dividendy k úrovním 25 až 30 korun za akcii je nevyhnutelný.
Beneše nechceme. Babišovi zástupci byli proti prodloužení mandátu vedení ČEZ
Zatímco v případě společnosti ČEZ se stát musí dělit s menšinovými akcionáři, v Meru, Čepru ani v Českém Aeroholdingu podobné starosti nemá. Ovládá je totiž stoprocentně. Zajímavým zdrojem peněz do státní kasy se stává hlavně poslední ze jmenovaných firem. Aeroholding v loňském roce vyplatil do státní pokladny 1,5 miliardy z čistého zisku 1,7 miliardy korun. Podobnou částku má poslat i letos.
Dlouhodobě ziskový je také státem vlastněný správce infrastruktury pro přepravu a skladování pohonných hmot - Čepro. Jeho účty však ministerstvo financí řádně „provětralo“ už v loňském roce, kdy si nechalo ve dvou termínech vyplatit celkem 1,4 miliardy korun - téměř celý předloňský zisk i 500 milionů z výdělků předcházejících let.
Jen drobnější příspěvky může do státní kasy posílat provozovatel ropovodů a ropných zásobníků Mero ČR. Jeho čisté zisky se pohybují v řádu nižších stovek milionů korun za rok.
Peníze na látání důchodového deficitu
Dividendové příjmy ze státem ovládaných akciových společností směřují do Fondu privatizace, což je cosi jako následovník Fondu národního majetku, zrušeného vládou před 11 lety. Vyplacené zisky státních podniků, jako jsou Lesy ČR a Budějovický Budvar, se objevují v jiné kapitole rozpočtu.
Co se týká výše odvedeného výdělku do státní kasy, Lesům ČR patří druhé místo - hned za společností ČEZ. „Do státní pokladny pravidelně odvádíme zisky z naší podnikatelské činnosti,“ uvedl ekonomický ředitel Lesů ČR Karel Buchta a dodal, že jen za loňský rok se jednalo o 5,6 miliardy korun.
Peníze z Fondu privatizace používá ministerstvo financí hlavně na záplatování deficitů důchodového účtu - letos na tento účel plánuje použít 14,5 miliardy korun. Další peníze směřují na financování sanace starých ekologických zátěží, úhradu státem vydaných záruk a na dotování státního podniku Diamo.
| Odvedené zisky do státního rozpočtu (2016, mld. Kč) | |
|---|---|
| ČEZ | 15 |
| Lesy ČR | 5,6 |
| Český Aeroholding | 1,5 |
| Čepro | 1,4 |
Po zahrnutí daně z dividend (Zdroj: Oznámení společností, obchodní rejstřík)
Čtěte dále:
Beneš zůstane v čele ČEZ další čtyři roky
