Babiš zaútočil na Havlíčka kvůli lithiu. Divím se, že ho někdo poslouchá, reaguje ministr

9. 10. 2017

Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) by měl podle předsedy hnutí ANO Andreje Babiše na mimořádné schůzi Sněmovny vysvětlit, proč podepsal memorandum o těžbě lithia s australskými těžaři. Týden stará dohoda je podle Babiše skandální. Pokud ministr nedodá uspokojivé vysvětlení, měl by odstoupit, uvedl Babiš. Havlíček to odmítá. Memorandum podle něj umožní státu přátelsky se zapojit do projektu s vlastníkem licence, australskou firmou European Metals Holdings (EMH).

Mimořádná schůze Sněmovny kvůli memorandu o porozumění podepsaném ministrem průmyslu Havlíčkem a zástupci EMH se uskuteční v pondělí 16. října. Uvedl to předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Senát se bude případem těžby lithia v Česku zabývat pravděpodobně tuto středu v podvečer v rámci své řádné schůze.

Memorandum podepsal Havlíček minulé pondělí. O víkendu odmítl, že by dokument znamenal pro Česko hrozbu v případných mezinárodních soudních sporech o ochraně investic. Memorandum je podle Havlíčka nezávazné ujednání, ze kterého pro stát nevyplývají žádné závazky ani povinnosti.

Babiš dnes uvedl, že nechápe, proč Havlíček memorandum vůbec podepsal. „A není mi jasné, proč právě s tou firmou, která vlastně nemá tu licenci. On to podepsal s EMH se sídlem v Austrálii, to povolení má přitom česká firma Geomet,“ řekl Babiš. Je podle něj také otázkou, zda Havlíček měl k podobnému kroku kompetence. Kritizuje, že dokument obsahuje ustanovení o možné arbitráži. Babiš chce, aby ministr průmyslu své kroky vysvětlil na mimořádné schůzi Sněmovny.

Až přijdou těžaři. Zásoby lithia v Krušných horách jsou velké, ruda ale není vydatná

Předseda hnutí ANO uvedl, že pokud Havlíček memorandum nevysvětlí, sám na něj podá trestní oznámení. „Z toho se nevykecá. To memorandum je skandální,“ uvedl Babiš. Dokument se podle něj navíc netýká jen lithia, ale i dalších surovin.

Termín podpisu memoranda podle Havlíčka vyplynul z tempa jednání, cíleně ho krátce před volbami nevybíral. „To, co vykládá Babiš, jsou všechno jenom lži. Já se vůbec divím, že člověka, který je trestně stíhán pro úmyslný daňový podvod, dnes ještě někdo poslouchá,“ uvedl.

Schůze Sněmovny je nepochybně svolávána s cílem, aby někteří poslanci se mohli týden před volbami prezentovat před kamerami, řekl Havlíček. „Samozřejmě pro mne je to také příležitost, abych mohl celý ten příběh kauzy lithium, který tady probíhá řadu let, vysvětlit od jeho zrodu. Jaká byla role jeho jednotlivých aktérů a co mohl dělat stát,“ uvedl.

Zatímco Brabcovo ministerstvo,vedené ANO,v tichosti umetalo cestu k těžbě pro australskou firmu,Havlíček se snaží pro ČR zachránit co se dá.
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) 9. října 2017

Sociální demokraté koncem minulého týdne poukazovali na to, že souhlas s průzkumem pro těžbu australské firmě prodloužilo ministerstvo životního prostředí vedené Richardem Brabcem z ANO a ministrovi průmyslu pak nezbývalo než memorandum podepsat. Brabec dnes uvedl, že volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek v této věci buď vědomě lže, nebo neví, o čem mluví. „Prodloužení licence jsem ani neprojednal já, vydal ho místě příslušný úředník v Ústí nad Labem,“ řekl Brabec. Odmítl také, že by k tomu došlo „v tichosti“, jak uvedl Zaorálek.

Lithium v Česku
V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zásob lithia - většina na Cínovci a malé ložisko ve Slavkovském lese. Hlubinnou těžbu plánuje společnost Geomet, kterou European Metals Holdings vlastní. Otevřít chce pro tuto těžbu historický důl na cín.

Brabec uvedl, že úředník musel postupovat podle geologického zákona. „Ministr, ani jiný politik nemá šanci ovlivnit udělení této licence a její prodloužení. Když žadatel splní všechny náležitosti, úředník ji musí potvrdit,“ uvedl ministr. Podle Babiše by se měla vláda na středečním jednání usnést, že Česko by se z dokumentu mělo vyvázat. „Je třeba najmout právníky, kteří to zruší,“ uvedl.

O případné těžbě lithia v České republice a jejích podmínkách se bude krátce před volbami zřejmě debatovat v obou parlamentních komorách. Zatímco komunisté chtějí svolat mimořádnou schůzi Sněmovny, ODS chce tento bod zařadit na schůzi Senátu, která bude ve středu. Podle Babiše je na místě, aby se věc projednávala ve Sněmovně, Senát s ní nemá nic společného.

Analytik: Angažovanost státu není nutná
Analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak tvrdí, že přímá účast státu v potenciální těžbě lithia v Česku není nutná. Pro stát by bylo nejlepší nechat kov, který se mimo jiné používá k výrobě baterií, vytěžit soukromou firmou. Podmínkou by ale mělo být to, že těžař bude odvádět státu dostatečně vysoké těžební daně a další poplatky. Výhodnost těžby podle Tomčiaka závisí na typu ložiska. Dobrou ziskovost podle něj může mít i projekt v Česku. Připomněl, že cena lithia na trhu dosahuje nyní téměř 10 tisíc dolarů za tunu (asi 220 tisíc korun za tunu). „Ze studie proveditelnosti vyplývá, že na Cínovci by náklady na těžbu mohly být méně než 5000 dolarů za tunu, po započtení výnosů z vedlejších produktů méně než 3500 dolarů za tunu,“ uvedl. Vzhledem k tomu, že světová poptávka po lithiu v nejbližších letech výrazně vzroste, bylo by škoda české zásoby nevyužít, dodal. Podle analytika společnosti Chytrý Honza Františka Bostla by měl stát u těžby a zpracování lithia figurovat ideálně jako spoluinvestor. „Jedná se o příležitost i pro státní rozpočet, který může získat desítky miliard ročně na daních,“ uvedl. Podle Tomčiaka by však měla těžařská firma vytvářet mimo jiné také rezervní fond na ekologické škody. „Běžní lidé z okolí těžebních míst by trpěli zhoršenou ekologickou situací, podobně jako trpí lidé kolem uhelných dolů na Ostravsku nebo Mostecku,“ dodal.

Analytik: Angažovanost státu není nutná

Analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak tvrdí, že přímá účast státu v potenciální těžbě lithia v Česku není nutná. Pro stát by bylo nejlepší nechat kov, který se mimo jiné používá k výrobě baterií, vytěžit soukromou firmou. Podmínkou by ale mělo být to, že těžař bude odvádět státu dostatečně vysoké těžební daně a další poplatky.

Výhodnost těžby podle Tomčiaka závisí na typu ložiska. Dobrou ziskovost podle něj může mít i projekt v Česku. Připomněl, že cena lithia na trhu dosahuje nyní téměř 10 tisíc dolarů za tunu (asi 220 tisíc korun za tunu). „Ze studie proveditelnosti vyplývá, že na Cínovci by náklady na těžbu mohly být méně než 5000 dolarů za tunu, po započtení výnosů z vedlejších produktů méně než 3500 dolarů za tunu,“ uvedl. Vzhledem k tomu, že světová poptávka po lithiu v nejbližších letech výrazně vzroste, bylo by škoda české zásoby nevyužít, dodal.

Podle analytika společnosti Chytrý Honza Františka Bostla by měl stát u těžby a zpracování lithia figurovat ideálně jako spoluinvestor. „Jedná se o příležitost i pro státní rozpočet, který může získat desítky miliard ročně na daních,“ uvedl.

Podle Tomčiaka by však měla těžařská firma vytvářet mimo jiné také rezervní fond na ekologické škody. „Běžní lidé z okolí těžebních míst by trpěli zhoršenou ekologickou situací, podobně jako trpí lidé kolem uhelných dolů na Ostravsku nebo Mostecku,“ dodal.

Dále čtěte: