Fiskální význam elektronické evidence bude zanedbatelný a ocení ji snad jen řetězce a poskytovatelé internetu
Elektronická evidence tržeb se stává názorným příkladem chaotického stavu, do něhož se dostala státní správa po nástupu nové vládní koalice, zejména jejího nejviditelnějšího vůdce Andreje Babiše. Ten řízení úřadu zřejmě moc nezvládá a rozvrací i tým, který si do úřadu přivedl.
Přestože se o elektronické evidenci tržeb intenzivně jedná už rok, skutečné zadání toho, co má systém umět a k čemu má být využíván, vzniká teprve nyní a velmi hekticky. Navíc příslušný zákon, který prošel připomínkovým řízením a minulý týden ho podpořila i tripartita, nejspíš dozná ještě v nejbližších týdnech četných úprav, což připouští i samotný ministr Babiš. A přestože vše mělo fungovat od začátku příštího roku, je již jasné, že zpoždění bude nemalé. Zdroje z IT byznysu hovoří dokonce o tom, že i roční zpoždění oproti plánu by bylo fenomenálním úspěchem.
Více než absence nějakých jasných kalkulací nákladů a výnosů nových IT systémů a evidentní zpožďování přípravy Babišova hitu zaráží nefunkčnost a neorganizovanost složek, které se problematikou mají zabývat. Přestože práce začaly již v první polovině loňského roku, dodnes není jasné, co má nový systém vlastně přinést správci daně a jakým způsobem bude využíván.
Přitom se to zdá naprosto jasné.
V každém obchodě bude pokladna zapojena
online k serveru finančního úřadu, a transakce tak budou evidovány a potvrzovány berňákem, který každé přidělí kód, jenž bude zanesen na účtence. To umožní namátkově kontrolovat hotovostní platby.
Tak to alespoň funguje v Chorvatsku, odkud jsme systém odkoukali.
Jenže to je jen laický pohled. Systém, do něhož budou proudit údaje od statisíců plátců daní v milionech transakcí denně, musí být schopen přijímaná data vyhodnotit a poskytnout uživatelům, tedy finančním úřadům, nějaké výstupy, které bude možné použít při daňových kontrolách. K tomu je nezbytné nejprve formulovat jasné zadání, co má systém umět a jakou má mít kapacitu. A to stále vázne. Od počátku bylo jasné jen to, že provozovatelem má být státní podnik Státní pokladna – Centrum sdílených služeb,
které vzniklo k 1. lednu letošního roku. Jenže to má svou kapacitu pro správu dat naplněnu a bude muset nakoupit nový systém. Pro nákup získalo výjimku od Národního bezpečnostního úřadu, protože systém bude zpracovávat utajená daňová data. Státní pokladna se tak vyhne vypisování veřejného výběrového řízení na provozovatele elektronické evidence tržeb. Přesto ale bude muset vybírat z více nabídek předem oslovených zájemců, takže lze očekávat, že IT firmy, které se nedostanou ani do výběru, budou ostře protestovat a soudit se. A samotné výběrové řízení může být napadáno i jeho neúspěšnými účastníky. Po trhu se navíc šíří informace, že ve výhodě budou řešení IBM, která už ministerstvo financí hojně využívá. Co to má vlastně dělat?
Zadání, co má systém umět, mělo zřejmě vzniknout ve spolupráci úseku ministerstva financí řízeného náměstkyní Simonou Hornochovou s Generálním finančním ředitelstvím.
Společný projektový tým začal vznikat někdy v prosinci loňského roku, tedy hodně pozdě na to, aby se vše stihlo v původním termínu. Už v lednu, poté co Andrej Babiš angažoval pro přípravu elektronické evidence tržeb firmu BDO IT, se tento tým rozpadl a začal se skládat znovu, pod zásadním vlivem angažované firmy. K personálním změnám došlo ve Státní pokladně, kde se šéfem stal Hanuš Weisl, který předtím vedl ve společnosti T-Systems divizi zaměřenou na prodej ICT řešení do státní správy a do zdravotnictví. Z firmy odešel dohodou na konci roku 2013 po neúspěšné realizaci datového centra pro společnost Sazka. Měnilo se i vedení IT odboru ministerstva financí, kam nastoupil jako nový šéf Miroslav Hejna, který dříve působil ve společnosti Cisco.
Nástup BDO IT se neobešel bez ostrého sporu mezi ministrem Babišem a jeho náměstkem Lukášem Wagenknechtem, který byl jednoznačně proti angažování společnosti, o jejíž aktivity ve státním sektoru se zajímá policie. Navíc první smlouva, o níž se jednalo, byla těsně pod hranicí dvou milionů korun, tedy nastavena očividně tak, aby ji bylo možné zadat bez výběrového řízení.
Wagenknecht ale odmítl podepsat i druhý návrh smlouvy, který zněl na pouhých dvě stě tisíc. Rozčílený Babiš zbavil svého náměstka kompetencí v IT odboru a převedl jej přímo pod sebe. Smlouvu pak podepsal ředitel odboru Hejna.
Jak Hejna, tak Weisl jsou řazeni lidmi z IT branže mezi osoby blízké zmíněné poradenské firmě BDO. A je zřejmé, že právě v této sestavě nyní vzniká technické zadání toho, co bude nakupovat Státní pokladna i co budou muset umět online pokladny.
Na obojí teď netrpělivě čekají všichni, jichž se elektronická evidence tržeb dotkne. Ředitel Hejna na konferenci pořádané Hospodářskou komorou před několika týdny odhodlaně tvrdil, že specifikace potřebná pro plátce daně bude hotova nejpozději do poloviny roku, takže budou mít šest měsíců čas na to, nakoupit potřebné pokladny, software a pořídit si odpovídající internetové připojení.
Jenže ona specifikace může být dána pouze prováděcí vyhláškou k příslušnému zákonu, který ještě ani není ve vládě, natož ve sněmovně. A je možné, že se tam hned tak neocitne, protože lidovci vehementně vymáhají dopadovou studii popisující, jak zavedení elektronické evidence tržeb ovlivní zaměstnanost, na kolik přijde stát a na kolik dotčené subjekty a jaký přínos si od ní ministerstvo financí slibuje.
Nereálné termíny Je také evidentní, že operativnost ministerstva financí ve vydávání vyhlášek ke svým novým produktům je na dost slabé úrovni.
Příkladem je již loni na počátku listopadu schválené povinné hlášení pro plátce DPH, kteří budou muset posílat finančnímu úřadu každý měsíc údaje o přijatých i vystavených fakturách. Doteď, po téměř pěti měsících, k němu schází prováděcí vyhláška, která by specifikovala data a formát jejich předávání.
Povinnost sice platí až od 1. ledna 2016, ale zde bude zejména pro firmy řešící denně stovky faktur velmi obtížné stihnout termín. Jejich IT dodavatelé totiž stále nevědí, jaká data pro berňák mají jejich účetní systémy generovat od příštího roku, a potřebují dostatek času na jejich vývoj a otestování. Kdy příslušná vyhláška bude, také není jasné.
V připomínkovém řízení se objevily výhrady k datu účinnosti zákona přímo ve vládním táboře. Například ministerstvo průmyslu a obchodu sociálního demokrata Jana Mládka píše: „Dobu nabytí účinnosti zákona považujeme za nedostatečnou s ohledem na předpokládanou délku legislativního procesu, potřebu zajistit řádným způsobem výběr dodavatele IT systému.“
I když se systém nakonec podaří zprovoznit, bude otázkou, k čemu posbíraná data finančním úřadům budou, když stále nemají k dispozici pořádný analytický nástroj, který by si poradil s daty, jež již dávno shromažďují. To vše kvůli výnosům, jejichž výše je zatím neznámá a ministerstvo financí ji odhaduje na deset miliard korun ročně. Nicméně od této sumy není odečten možný výpadek příjmů z DPH na restaurační služby, který prosazuje hnutí ANO a lidovci a proti němuž se stavějí sociální demokraté. Navíc Andrej Babiš slibuje, že náklady na pořízení a provoz pokladen bude možné odečíst od daňové povinnosti, takže půjdou k tíži státu. Na jednorázovou investici do systému je vyčleněno půl miliardy korun, na něž si brousí zuby IT firmy a do jejichž rozdělení bude zřejmě významně mluvit společnost BDO IT. A dodatečné náklady na provoz systému a nezbytné navýšení počtů zaměstnanců finančních úřadů nebyly pro jistotu vyčísleny vůbec. Navíc odříznutí restauratérů od nedaněných peněz jim zdraží pracovní sílu a část obsluhy přijde o práci, takže posílí řady nezaměstnaných.
Proto lze očekávat, že fiskální význam elektronické evidence bude zanedbatelný a ocení ji pouze velké obchodní řetězce, kterým leží v žaludku ti Babišovi Vietnamci, co neplatí daně. Nemluvě o tom, že tytéž řetězce v Česku také tak moc daní nepoplatí. A na své si přijdou i poskytovatelé internetového připojení, kterým stát přispěje na jejich byznys. l
Bude se vybírat z více nabídek předem oslovených zájemců a lze očekávat, že IT firmy, které se nedostanou ani do výběru, budou ostře protestovat a soudit se.
150 mld. Kč O tolik podle ČSÚ přichází stát ročně kvůli daňovým únikům 10 mld. Kč „Nové“ peníze, které chce Babiš zavedením elektronické registrace tržeb získat
250 mil. Kč Tolik bude stát roční provoz celého registračního systému 317 mil. Kč Odhadované náklady na první fázi zavedení registračních pokladen
O autorovi| Pavel Páral • paralp@mf.cz
