O to ale nejde, jeho totální triumf je logický: Babiš ANO stvořil a dal mu i největší hodnotu – sebe. On i jeho bohatství jsou největším magnetem na voliče, jak ukazuje i jeho stabilně první příčka v žebříčcích politické popularity. Kandidovat teď v ANO proti Babišovi je stejné, jako kdyby to Jana Nagyová kdysi „zvedla“ v ODS proti Václavu Klausovi. Ostatně jak už teď víme, zvedala v ODS jiné věci.
Jinak ovšem sněm ANO musel vystrašit každého, kdo nevěří v řízenou demokracii. Byť se na něm filozof Václav Bělohradský zcela vážně uřekl, že se nemáme čeho bát; Bělohradský nejdřív objížděl sjezdy ODS, pak ČSSD a teď to zkouší u Babiše. Další na řadě je Tomio Okamura a po něm hned Tomáš Vandas. Je to smutný konec, kdysi břitký řečník ale připomíná profesionálního sjezdového společníka, můžu-li si zafilozofovat i já. A těm se nevyplácí věřit, protože líp už v jistých ohledech určitě bylo.
Začněme sjezdem. Krátce před ním se Babiš nechal slyšet, že mu tajemný hlas z ANO napovídá, že na prvního místopředsedu nemá kandidovat ministr obrany Martin Stropnický; krátce nato Stropnický kandidaturu vzdal. A stejně tak Radmila Kleslová, Babišův věrný temný stín; i ona je teď pouhou místopředsedkyní. Prvním místopředsedou hnutí se tak spolehlivě stal šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek, Babišův favorit z Agrofertu, na nějž velký šéf předtím ukázal. Takhle nějak to řídí Vladimir Putin v Rusku.
Bez otázek
Včetně velkorysých výzev, ať s ním delegáti nejrůznějších sjezdů diskutují nebo ať se ho na něco aspoň zeptají, zatímco ti radši mlčí. Podobně to vypadalo i na sněmu ANO, i jeho delegáty musel Babiš vyzývat k diskusi. Kvůli zdání demokracie by možná Babišův partajní aparát měl na příštím sněmu secvičit aspoň řízenou diskusi, my novináři to máme rádi: sem tam se někdo uřekne a je z toho titulek.
A když už jsem u novinářů: i jejich účast na sněmu Babiš filtruje stejně jako zprávy ve svých médiích. ANO nastolilo zcela novou mediální realitu, když na své akce neotvírá novinářské akreditace, jak je v Česku už 25 let zvykem, ale samo je akredituje dle vlastního výběru. Zřejmě aby psali o Babišovi pravdu, čímž sám miliardář bezelstně vysvětluje nákup masových médií. Takže konečně máme nejen stoprocentního partajního předsedu, ale i jeho stoprocentní pravdu. Až s Babišem jsme zvítězili nad lží, dalo by se říct.
Toustový chléb
Ale abych mu nekřivdil. Nejen Babišova výtka ohledně „kontroverzní minulosti ČSSD“, jeho koaličního vládního partnera, je zábavnější než veškeré pokusy o zábavu na všech českých televizích dohromady. Bývalý komunista soudící se o svou estébáckou minulost, jemuž v čele hnutí sekunduje někdejší rozvědčice StB Kleslová, někomu vytýká kontroverzní minulost? A navíc ještě ČSSD, jejíž expremiér kdysi musel Babiše skrývat před novináři, když si podnikatel na vládě téměř nonstop ošetřoval jeden ze svých velkých obchodů? Ani Aleš Cibulka zatím nedokázal být takhle vtipný!
Takže vlastně Babišovi musíme být i vděční. Vicepremiér je sice v permanentním konfliktu zájmů, v médiích panuje cenzura i autocenzura a mnozí podnikatelé se bojí, protože ministr financí je nejsilnějším hráčem v několika průmyslových oborech, na sněmu ANO ale panuje kvalitní zábava. Ostatně jak na sněmu řekl sám Babiš: co je dobré pro Agrofert, je dobré i pro zemi. Jen ten toustový chleba by mohl být lepší!
Další komentáře:
Proč na Hradě sedí bláznivý muž
