Výstavba plavebního stupně u Děčína je ekonomickým i ekologickým nesmyslem. Stavba za 5 miliard korun nezlepší podmínky pro nákladní dopravu po řece, tvrdí nezisková ekologická organizace Arnika. Lodě se stejně zastaví na českoněmecké hranici, protože v Německu není na Labi dostatečná plavební hloubka a se splavněním se nepočítá. Trvání vlády Andreje Babiše na výstavbě jezu ohrožuje i dotace, které Česko dostává na ochranu přírody v povodí Labe.
Nákladní doprava po Labi je nesmyslným projektem, a proto by stát neměl uvažovat o miliardových investicích do plavebního stupně v Děčíně nebo podporovat výstavbu kanálu, který propojí Labe s Dunajem a Odrou. V řekách je stále méně vody, proto jsou podobné úvahy zcestné, tvrdí v rozhovoru pro Euro.cz Nikol Krejčová a Jiří Kaňa z neziskové organizace Arnika. Podobné stavby podle nich zhorší dosavadní vodní poměry Česku.
Proč je přeprava nákladu po Labi podle vás nereálná?
Jiří Kaňa: Jez u Děčína by pomohl zlepšit splavnost pouze od Střekova po německou hranici. Ani na německé straně není v Labi dostatek vody, jenže podle německého vládního dokumentu Celkové koncepce pro Labe se s žádnými výraznějšími opatřením na zlepšení splavnosti nepočítá.
Nikol Krejčová: Navíc jez nefunguje jako zásobárna vody a nezadrží vodu na období sucha. Jen v loňském roce nebyl dostatek vody pro plavbu na úseku od Ústí nad Labem po německou hranici 218 dnů, v roce 2017 111 dnů, v roce 2016 68 dnů a v roce 2015 147 dnů. Zákazníci přitom nejsou ochotni být v nejistotě, kdy bude jejich zboží přepraveno, a raději zvolí jistý způsob dopravy, jako je železnice.
Tvrdíte, že Labe není významnou vodní cestou. Čím si vysvětlujete snahu státu vybudovat v Děčíně jez za 5 miliard korun?
JK: Podle všeho za tím mohou stát ekonomické zájmy loďařských nebo stavebních firem.
Výstavbu jezu jste označili za nesmysl z ekonomického i ekologického pohledu. Jaké dopady na životní prostředí může mít stavba plavebního stupně v Děčíně?
NK: Stavba plavebního stupně by labskou přírodu nenávratně zničila. Voda by zaplavila vzácné štěrkopískové náplavy, které jsou domovem řady chráněných druhů rostlin a živočichů. Zpomalení toku by vedlo k odumření velkého množství organismů, které v řece žijí, a tím dojde ke změně celého ekosystému. Jez by se také stal překážkou pro migraci ryb, včetně lososů, na jejichž návrat český stát vynaložil nemalé finanční prostředky.
JK: Není možné prosazovat vodní dopravu na úkor přírody. Vodní doprava není automaticky ekologická, protože spalováním pohonných hmot vznikají škodlivé látky pro ovzduší i klima jako při automobilové dopravě.
Čtěte rozhovor o námořní nákladní dopravě:
Rejdaři šetří na lidech, říká český námořník, který natočil vypouštění jedu do moře
Myslíte si, že vláda záměr prosadí i přes oznámení Bruselu, že není možné kompenzovat případné škody způsobené stavbou mimo území ČR?
NK: Celá oblast od Ústí nad Labem až po hranici s Německem je zahrnuta mezi evropsky nejvýznamnější lokality sítě Natura 2000. Jedná se o přírodu cennou v celoevropském měřítku, kterou potřebujeme chránit, a k její ochraně existuje velmi silná legislativa. Na území evropsky významných lokalit nemůže být realizován žádný projekt, který by je negativně ovlivnil.
JK: Pikantní je, že vláda podmínila stavbu jezu stanovením kompenzací. Poté, co odborníci vládě sdělili, že kompenzace nejsou možné, premiér Babiš začal jejich rozhodnutí zpochybňovat a hodlá prosadit jez za každou cenu. Jsme přesvědčeni, že výstavbou plavebního stupně by česká vláda porušila vlastní i evropské zákony, za což jí hrozí vysoké pokuty nebo odejmutí dotací.
Německá vláda investovala do splavnění Labe 400 milionů eur. Proč je výsledek sporný?
JK: Za posledních 25 let německá vláda vynaložila 400 milionů eur (10,2 miliardy korun) na vodní cesty a přístavy, přesto se po vodě přepravuje čím dál méně nákladu. Důvodem je nedostatek vody v Labi i na německé straně.
Podle dostupných údajů v roce 2018 nebylo v Německu dosaženo oficiálně požadované minimální hloubky plavební dráhy 1,4 metru po dobu osmi měsíců. Déle než půl roku byla hloubka plavební dráhy hluboko pod jedním metrem. Rok 2018 byl sice extrémní, ale nikoli výjimečný. Lodní doprava se každý rok zastavila na několik měsíců.
Česká strana plánuje hloubku plavební dráhy 1,9 metru. Té nebylo v posledních pěti letech (2014―2018) v Německu dosaženo po více než 65 procent dnů v roce.
Jak vypadala doprava na Rýnu v roce 2018:
Doprava na Rýnu i kanál spojující Rýn s Dunajem kolabují
Kritizujete také celý projekt koridoru Dunaj-Odra-Labe. Jaká jsou rizika vybudování kanálu pro současné vodní toky?
NK: Stavba kanálu by neovlivnila pouze vodní toky, ale celou krajinu v okolí toků, včetně ekosystémů. Rozkopáním velkého území a přesunutí obrovského množství zeminy dojde k narušení vodního režimu nejen na tocích samotných, ale i na jejich přítocích a prameništích. Koridor odvede vodu z krajiny, kde už nyní znatelně chybí.
Jaké aktivity by měl stát podpořit, aby se podařilo zadržet více vody v krajině?
NK: Stát by měl rozhodně podporovat zadržování vody v krajině přírodě blízkými opatřeními. Měly by se obnovovat mokřady, zamokřené louky, zavádět opatření pro vsakování vody ve městech a v dalších vybetonovaných oblastech. Pro zadržování vody v krajině jsou důležité právě vodní toky v dobré kondici.
Jsou to řeky a potoky, které mohou průsakem komunikovat se spodní vodou v okolí toku, tvořící tůně, slepá ramena, meandry a nivy, které se mohou rozlévat. Méně viditelné, ale důležité pro retenci vody je také zemědělství. Jde především o péči o půdu, která ztrácí schopnost vodu zadržovat, druhy pěstovaných plodin i velikostí polí, které by měly být spíše menší a obklopené remízky.
Pro lepší zadržení vody v krajině jsou důležité i zdravé, druhově různorodé lesy. V současnosti u nás máme spíše smrkové monokultury, které jsou náchylné na napadení kůrovcem. Zvláště po vytěžení smrků se rapidně snižuje schopnost půdy zadržovat vodu.
Jak velké je riziko, že Česko nebude mít v následujících letech dostatek pitné, případně užitkové vody?
NK: Existují různé modely na odhad množství vody v příštích letech. Důležité je uvědomit si, že budoucnost je velmi silně ovlivněna současnými rozhodnutími a činy. My všichni, občané, samosprávy, stát si musíme uvědomit, že vody není a nebude nekonečné množství, a musíme se začít podle toho chovat. Počínaje intenzivním využíváním dešťové a takzvané šedé vody a konče péčí o vodní toky, vodu v krajině, zemědělskou půdu a lesy.
Nikol Krejčová je expertka na hospodaření s vodou v krajině, Jiří Kaňa je tiskový mluvčí sdružení Arnika.
Dále čtěte:
Lodní doprava produkuje víc emisí než Německo. Je čas jednat
I lodní doprava zelená. Klasická loď má emise jako 5 milionů aut
Disruptor na moři. Dánský elektrický trajekt za půl miliardy upluje 40 kilometrů
