Vláda ANO a ČSSD ustála i druhé hlasování o nedůvěře. Opozici, která schůzi iniciovala kvůli unijním auditům na téma střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, se nepodařilo sehnat ve Sněmovně potřebných 101 hlasů proti kabinetu. Kromě poslanců ANO a ČSSD podpořili vládu také poslanci KSČM, kteří se zdrželi hlasování. Zasedání začalo ve středu dopoledne a skončilo ve čtvrtek v ranních hodinách, trvalo zhruba 17 hodin.
Proti nedůvěře vládě hlasovali přítomní poslanci ANO a sociální demokracie. Komunističtí poslanci, kteří byli v sále, se hlasování zdrželi. Návrh podpořili hlasující poslanci ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a nezařazení. Poslanci ČSSD se ve středu dopoledne radili, jak postupovat s ohledem na to, že prezident Miloš Zeman se stále nevyjádřil k tomu, kdy nahradí ministra kultury Antonína Staňka Michalem Šmardou (oba ČSSD). Sociální demokracie zvažuje, že bude usilovat o podání kompetenční žaloby na Zemana, prvořadé je ale jednání šéfa strany Jana Hamáčka s prezidentem.
Měl by Andrej Babiš kvůli auditu Evropské komise odejít z politiky?
Hlasování o nedůvěře předcházela mnohahodinová diskuse, do které se kromě opozice tentokrát zapojovali i ministři bilancující rok od jmenování kabinetu. Od 10:30 do 17:30 využívali prostor řečníci s přednostním právem. Až poté se dostalo i na ostatní poslance, do rozpravy se jich přihlásily přes dvě desítky. V následující noční debatě, která skončila ve čtvrtek ve 03:50, vyvolala v dolní komoře nejvíc reakcí vystoupení Staňka a ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD). Hlasování trvalo 20 minut, dalších desset minut se sčítaly hlasy.
Opoziční strany označily výsledky především za selhání ČSSD, této koaliční strany se chtějí ptát, kam až sahá její tolerance vůči Babišovým kauzám. Opozice je připravena hlasování vyvolat znovu, pokud se nějak posunou případy kolem předsedy vlády. Šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek ocenil, že vláda mohla složit účty. Příležitost pro ministry podle něj měla vliv i na hlasování, když opozice ani nevyužila všechny své hlasy.
Babiš označil opoziční snahu o svržení vlády za legitimní nástroj politického boje. Dodal ale, že jí nerozumí a chápe ji jako pokus o destabilizaci Česka. Věří tomu, že kabinet vydrží do konce volebního období. Premiér odmítá, že by hrozilo vracení peněz z dotací, opozici nařkl z toho, že stupňuje napětí, vnáší mezi obyvatele nejistotu a chce Česko poškodit.
Dnes to byla ČSSD a její poslanci, kteří rozhodli, že si přejí ve funkci předsedy vlády osobu trestně stíhanou, člověka s neakceptovatelným střetem zájmů, rizikového podnikatele, jehož transakce ohrožují peněženky českých daňových poplatníků.
— Petr Fiala (@P_Fiala) 27. června 2019
Poslanci ČSSD v úvodu jednání opustili sál, aby se poradili o nejnovějším vývoji kolem ministra kultury. Své pokračování ve vládě podmínili v pátek mimo jiné tím, že bude záležitost vyřešena do konce června. Pokud se tak nestane, svolá ČSSD mimořádné jednání předsednictva. Zeman ani po úterní schůzce se Šmardou neinformoval, jak bude postupovat. Ve středu odpoledne řekl, že se k tomu, zda bude Šmarda ministrem, vyjádří až po jednání s Hamáčkem, které by se mělo uskutečnit dnes.
ČSSD zvažuje, že v případě dalšího otálení prezidenta požádá premiéra o podání kompetenční žaloby. Návrh na výměnu ministrů má Zeman na Hradě od konce května, předtím nevyhověl Staňkově demisi. „Není to tak, že stojí v nějaké rovině ultimáta, že bychom požádali premiéra, aby tu žalobu podal,“ řekl Hamáček. Zeman podle něj Šmardu kategoricky neodmítl a vyjádřil ochotu jednat. ČSSD podle místopředsedy strany Ondřeje Veselého žádala opoziční strany, zda by nesouhlasily s přerušením schůze k nedůvěře. Opozice to však odmítla, řekl. Nic se po jednání klubu nezměnilo na tom, že strana podpoří vládu.
Poslanci ODS, Pirátů, lidovců, TOP 09 a STAN svolali schůzi kvůli auditním zprávám Evropské komise. Podle jednoho z návrhů, který zveřejnila média, má Babiš nadále vliv na koncern Agrofert, který vložil v únoru 2017 do svěřenských fondů, a současně má jako premiér vliv na použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo podle předběžné zprávy vracet asi 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal. Babiš to odmítá.
Čtěte také:
