Ještě loni na podzim se tomu dalo smát. Andrej Babiš ve své
honbě za senzačními titulky kritizoval vojáky kvůli tomu, že nejeli pomáhat na
turecko-syrské pomezí. Když ale týdeník Euro upozornil, že každé vyslání armády
do zahraničí musí schválit on jako premiér a celá vláda, začal se bránit tím,
že novináři dělají z jeho slov bramboračku.
Tehdy se nad zvláštními Babišovými úvahami dalo mávnout rukou.
Ovšem nyní, kdy se republika chystá na velkou zkoušku koronavirem, by měl
premiér - a jeho podřízení - svá slova mnohem víc vážit. Zkrátka zkusit jednat
a vystupovat jako klidní lídři s odstupem a nikoliv jako upocené figurky
skákající podle toho, co jim právě doporučí marketingový tým.
Babiš a jeho podřízení, především tedy ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, se kvůli virové hrozbě dostali do silně defenzivní pozice. Snaží se to dohánět přehnanou aktivitou na sociálních sítích a bleskovými zbrklými rozhodnutími, které ale pouze zvyšují paniku.
Vlídná tvář šílenství. Panika z nákazy koronavirem přináší nový byznys
Roztěkané a neklidné duo Babiš & Vojtěch, s ministryní financí Alenou Schillerovou v závěsu, vypadá spíš jako Pat a Mat, které režisér omylem postavil do zombie hororu. Duo jakoby chtělo bojovat proti oživlým mrtvolám hned a tady, ale neuvědomuje si, že situace v Česku ještě není zdaleka tak kritická a nejdůležitější je teď všechny kroky promýšlet a zabývat se i jejich budoucími dopady.
Efektem jejich rozhodnutí, která se musí často už po několika
hodinách měnit a upravovat, je jen další a další znepřehlednění situace. To by
se asi dalo omluvit ve chvíli, kdyby v Česku ze dne na den onemocnělo několik
tisícovek lidí, ale vzhledem k tomu, že o hrozbě koronaviru se ví už několik
měsíců a jeho nástup je postupný, Babiš s Vojtěchem selhávají.
Chybí jim rozhodnost, uvěřitelnost a především onen klid, který by právě nyní měli jako správní lídři pouštět na veřejnost. Jejich zběsilá aktivita na sociálních sítích a zbabrané tiskové konference ukazují, jak slabými manažery vlastně jsou. Až se člověku nechce domýšlet, co by se pod jejich vedením mohlo stát, kdyby do Česka skutečně dorazila nějaká krize velkých rozměrů.
Jedno z prvních Babišových hesel přitom bylo: „Nekecáme, makáme.“ Pamatujete, pane premiére?
