Babišův toastový chleba, elektrárny ČEZ či Tatrovka. Na eurodotace opět dosáhli i velcí hráči

Také v novém dotačním období lze najít projekty, jejichž oprávněnost a společenský přínos jsou přinejmenším sporné.

Skupina vlastníků Škody Transportation okolo Tomáše Krska a Marka Čmejly, zbrojní magnát Jaroslav Strnad se synem Milanem, majitel Slováckých strojíren Jiří Rosenfeld a samozřejmě také Andrej Babiš schovaný za rodinným trustem v Agrofertu. To jsou podle zjištění týdeníku Euro zatím nejúspěšnější žadatelé o unijní dotace v současném rozpočtovém období.

Ze všech subjektů pohybujících se v prostředí byznysu zatím na nejvyšší částku dosáhl polostátní ČEZ, který má z evropských fondů získat 400 milionů korun. Většina peněz je určena na snižování emisí z mělnické elektrárny. Na druhém místě je dopravní skupina Arriva, která dostane celkem 279 milionů korun na nákupy ekologicky šetrnějších autobusů.

Soukromé subjekty nicméně dosáhly jen na nižší stovky milionů korun. S předchozím rozpočtovým obdobím, kdy „dotační králové“ Tomáš Chrenek nebo Andrej Babiš inkasovali více než jednu miliardu korun, to zatím nelze srovnat. Svůj podíl na tom má hlavně pomalý náběh čerpání peněz z eurofondů i příklon k přidělování menších částek na větší množství projektů.

Dobře dotovaný holding

Schválených projektů je poměrně dost – k počátku června celkem 11 641. A to se z hlediska rozdělování peněz v období let 2014 až 2020 nacházíme teprve v jedné čtvrtině. Ani práce s 13megabytovou excelovskou tabulkou, která může dát vám i vašemu počítači docela zabrat, však neodradila týdeník Euro od zájmu o otázku, kdo a na co evropské peníze čerpá.

První na řadu půjde – s ohledem na bezprecedentní konflikt zájmů – exministr financí a druhý nejbohatší obyvatel Česka Andrej Babiš. Podniky náležící do holdingu Agrofert zatím získaly 201 milionů korun z evropských peněz. Polovinu z této sumy má obdržet Penam na vývoj inovativní výroby toastového chleba v rámci projektu Pekárna Zelená louka.
Výzkumný ústav organických syntéz v Rybitví na Pardubicku, který taktéž patří do holdingu, nabral 75 milionů korun dotací. Za zmínku stojí ještě Farmtec, který s veřejnou podporou 4,2 milionu korun chce pokročit s vývojem automatizované bezobslužné stáje pro hospodářská zvířata.

Někdy zůstávají peníze doslova v rodině. Třeba v případě zbrojařské rodiny Strnadů. Tatra Trucks, kterou ovládá Jaroslav Strnad spolu s Reném Materou, získá bezmála 200 milionů korun z unijních peněz na vývoj nových modelů nákladních vozů i na snižování energetických ztrát ve výrobním areálu v Kopřivnici.

Výrobce obráběcích strojů Kovosvit MAS ze Sezimova Ústí si přijde na 171 milionů korun, určených na stavbu nové zkušebny, posílení výzkumných a vývojových aktivit, zavádění moderních strojů do výroby a také na snížení energetické náročnosti. Vlastníkem Kovosvitu je od loňského září Michal Strnad, syn spolumajitele Tatrovky.

V seznamu nejúspěšnějších soukromých příjemců evropských dotací dále nalezneme řadu tradičních českých podniků (Slovácké strojírny, Aero Vodochody, Juta), ale i výrobce autodílů se zahraničním vlastníkem (Magna, Cooper-Standard, TRW, Valeo a další). Poměrně významné částky mají inkasovat firmy, které se postarají o revitalizaci zpustlých průmyslových areálů. Do této kategorie spadá firma Wassa s projektem v Chrastavě u Liberce či Centrum Český Krumlov, které chce znovu probudit k životu opuštěný pivovar Eggenberg.

Počítačové hry místo akvaparků

Chcete si za evropské peníze postavit akvapark, golfové hřiště nebo sjezdovku? Tak to máte smůlu. Tyto projekty již v novém rozpočtovém období stát nepodporuje. Přitom v minulém období let 2007 až 2013 dosáhli žadatelé na vysoké, často až stamilionové částky.

Jen pro připomenutí: soukromí investoři v minulém období čerpali třeba 344 milionů korun na stavbu termálního akvaparku v Pasohlávkách na jižní Moravě.

Na lyžařské areály na Klínovci a Plešivci v Krušných horách či v Dolní Moravě pod Králickým Sněžníkem přispěli evropští daňoví poplatníci částkami od 180 milionů do 250 milionů korun. Podobné projekty čelily kritice od ostatních podnikatelů kvůli narušování férové soutěže.

Druhý výrazný úbytek se týká výzkumných a vývojových center ve veřejném i soukromém vlastnictví. V minulém období to stát s jejich dotováním poněkud přehnal. Některé projekty, jmenovitě třeba vědeckotechnický park ve středočeských Milovicích, proto skončily krachem.

Eurodotace úspěšně čerpá i veřejný sektor:

V novém období dostávají výzkumná centra výrazně méně peněz. Největší sumy směřují na dokončení ambiciózních projektů z minulých let. To je případ eurodotace ve výši 1,58 miliardy korun na další fázi laserového výzkumného střediska ELI v Dolních Břežanech u Prahy, stejně jako přidělení částky 640 milionů na dokončení projektu Udržitelná energetika v areálu ÚJV Řež.

Ale i v současném období lze narazit na projekty, které vyvolávají pochybnosti či přinejmenším údiv. Novinkou je dotování vývoje počítačových her. Tak například firma Bohemia Interactive má získat 39,5 milionu korun z programu na podporu podnikání a inovací na hru se sportovní tematikou.

Pro představu uveďme popis uvedený v přehledu podpořených projektů: „Aplikace umožní uživateli vytvoření uživatelského profilu a herního avatara a následné sportovní soutěžení hráčů počítačových her. Projekt rozšíří produktové portfolio žadatele, uživatelskou základnu a tím přinese vyšší konkurenceschopnost společnosti Bohemia Interactive.“

Podobných záměrů však lze najít více. Společnost s názvem Madfinger Games dostane veřejnou podporu 8,4 milionu korun na vývoj nové hry s pracovním názvem Rockstar, určené pro mobilní telefony a tablety.

Boj za genderovou rovnost

V tuto chvíli se nacházíme téměř přesně v polovině rozpočtového období, jež odstartovalo v lednu 2014 a končí na silvestra 2020. Podle posledních dostupných statistik zájemci dosáhli zatím na 169 miliard korun. Výsledek v poločase tedy zavání průšvihem: rozdělena je zhruba čtvrtina z celkových 607,5 miliardy korun veřejných peněz, které mají žadatelé z Česka k dispozici.

Objem reálně proplacených projektů je ještě slabší - mnohé z nich se finančně vypořádávají až po dokončení a zkontrolování. Správci unijních peněz zatím vyúčtovali 36,5 miliardy korun, přičemž objem peněz proplacených z Bruselu je ještě nižší.

Slušné tempo nabralo pouze čerpání peněz z programu určeného na podporu zaměstnanosti, který má pod palcem ministerstvo práce a sociálních věcí. Tomu se podařilo rozdělit již 60 procent z přiděleného balíku 2,1 miliardy eur. Otázkou zůstává, za jakou cenu.

Následující dva odstavce by neměli číst lidé, kterým se dělá nevolno, jakmile zaslechnou slovo gender. Evropské peníze totiž uhradí třeba i náklady na několik studií, jež mají popsat situaci a navrhnout řešení vedoucí k vyšší rovnosti mužů a žen na pracovišti (a případně těch dalších, kteří v této otázce nemají úplně jasno).

Tak například dotaci přesahující 3,4 milionu korun poslali úředníci na projekt s názvem Optimalizace institucionálního zabezpečení genderové rovnosti na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. „Tento systém bude zahrnovat personální zajištění genderové agendy ajeho integraci do struktur ministerstva, vybavení zaměstnanců kompetencemi z oblasti genderové problematiky a vytváření pracovního prostředí přátelského k rodině,“ zní bližší popis projektu.

Na průměrných 28 procentech se nyní nachází Operační program Doprava - navzdory miliardovým dotacím na stavbu dálnic, silnic i modernizaci železniční sítě. Právě do této kapitoly spadá zatím největší přidělená eurodotace. Jedná se o stavbu dálnice D35 v úseku Opatovice-Ostrov, na kterou má Evropská unie přispět téměř 11 miliardami korun.

Podobně je na t om s 27 procenty přidělených peněz ministerstvo průmyslu a obchodu, jež má na starost Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

Ten má za sebou zvláštní historii. Evropská komise jej schválila jako první v dubnu roku 2015, ale ještě v závěru loňského roku byl počet i objem závazně odsouhlasených projektů minimální. Čerpání se reálně rozjelo až letos.

Podle vyjádření Bohuslava Čížka, ředitele Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR, je vysoký zájem o dotace na inovace ve výrobě, kdy převyšuje třikrát až čtyřikrát objem nabízených peněz. Naopak zatím vázne přidělování peněz na energetické úspory v průmyslu.

Z premianta propadlíkem

Hlavním kandidátem na titul „dotační šnek“ je Operační program Životní prostředí (OPŽP), za které odpovídá ministerstvo vedené Richardem Brabcem (ANO 2011).

Podle posledních známých údajů ke konci dubna dokázalo rozdělit pouze 14 procent dostupných evropských peněz.

Ještě před rokem to vypadalo, že program bude v českých poměrech premiantem. Peníze tehdy ministerstvo dělilo svižným tempem, mimo jiné přislíbilo vysoké podpory na ekologizaci výroby v ocelárně ArcelorMittal Ostrava, Teplárně Trmice, Lasselsbergeru či ve slévárnách v Kuřimi a Zlíně.

Jenže slíbené peníze stále nemají tito uchazeči jisté. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) hází odpovědnost na resort životního prostředí. „Vámi uváděné projekty sice byly podle informací ministerstva životního prostředí schváleny, ale zatím nebyl vydán právní akt poskytnutí podpory, respektive nedošlo ke změně na tento stav v systému MS2014+,“ uvedl mluvčí MMR Vilém Frček.

Jak čerpají jednotlivé operační programy:

Státní fond životního prostředí zaostávání vysvětluje tím, že byl do loňska na uchazeče o dotaci přísnější než ostatní správci evropských peněz. „Vlastní rozhodnutí o poskytnutí dotace je vydáváno až po vysoutěžení dodavatele. MMR bohužel ve svých statistikách nezohledňovalo toto specifikum operačního programu a porovnává projekty ve shodném stadiu realizace neporovnatelně,“ vysvětluje mluvčí fondu Lucie Frublingová.

Jenže týdeník Euro narazil ještě na jeden problém. Největší podpořené projekty z OPŽP z různých důvodů odpadají. ArcelorMittal, který měl získat mimořádně vysoké dotace v celkové výši až 825 milionů korun na stavbu nové moderní ocelárny, váhá, zda si při současné situaci na trhu může tak náročnou investici dovolit.

Další potíže způsobilo rozhodnutí Evropské komise, která odmítla přispět na elektrárny a teplárny s bezplatným přídělem emisních povolenek. Dopad to mělo i na ČEZ, který přišel o možnost čerpat 133milionovou eurodotaci na ekologizaci Teplárny Trmice. „Podle ministerstva životního prostředí není možné čerpat dotaci na ekologizaci a zároveň mít nepřímo podporu z povolenek. Jednalo by se o dvojí podporu. Proto byla žádost stažena,“ potvrzuje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Kde udělali soudruzi chybu?

Namístě je otázka, kdo zavinil slabé čerpání evropských peněz v poločase období 2014 až 2020. „Jedním z důvodů je zásah současné vlády do personálního obsazení resortů v souvislosti s nabytím účinnosti zákona o státní službě. V první polovině roku 2014 došlo ktak masivní obměně, že počet vyměněných úředníků převýšil změny a fluktuaci od roku 2004 do konce roku 2013 dohromady,“ poznamenal ředitel Odboru projektů a vzdělávání Hospodářské komory Martin Frélich.

Na další problémy upozorňuje Svaz průmyslu a dopravy. „Na začátku jsme se potýkali se zpožděným schvalováním klíčových dokumentů ze strany Evropské komise.

Následně byly řídicí orgány vytíženy dočerpáváním prostředků ze starého období. Jak firmy, tak řídicí orgány také narážely na problémy s monitorovacím systémem MS 2014+, který není uživatelsky příznivý,“ dodává Bohuslav Čížek.

Výrok o uživatelsky nepříznivém systému MS 2014+, jehož zavedení si doslova vydupala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, je ještě decentní. Někteří oslovení manažeři a státní úředníci sahají při neformálním rozhovoru k mnohem ostřejším výrazům.

Četným kritikům dal před dvěma týdny za pravdu Nejvyšší kontrolní úřad. Upozornil, že v loňském roce trvalo schválení projektu v průměru 198 dní. Značný podíl na tom má právě složitý systém MS 2014+. „Kvůli své komplikovanosti má systém navíc i problémy se stabilitou - například od června 2015 do dubna 2016 vypadával v průměru jedenapůlkrát denně,“ upozornili kontroloři.

Čeští politici a úředníci jsou, jak se zdá, nepoučitelní. Podobně jako v období let 2007 až 2013 se Česko ocitá v pozici běžce, který v první polovině závodu šetřil síly a nyní bude muset sprintovat jako o život, aby neskončil s ostudou na posledním místě.

Dále čtěte:

Dotační eldorádo. Bioplynové stanice loni shrábly osm miliard

Babišovo předražené mléko. Další ukázka, jak Agrofert vydělává na státu