Němečtí výzkumníci zdokumentovali další oběť berlínské zdi, kterou se během studené války oddělilo komunistické východní Německo (NDR) od svobodného Západního Berlína. Již 140. obětí je 18letý ruský voják, kterého komunističtí pohraničníci zastřelili v únoru 1979, když prý chtěl jako mnoho jiných prchnout na Západ.
Zeď, která dnešní německou metropoli protínala v letech 1961 až 1989, patřila k nejpřísněji střeženým liniím studené války. Dosud se udávalo, že při pokusech o její překonání přišlo o život 139 lidí. O nově zdokumentované oběti informovali badatelé z Nadace berlínské zdi a Centra pro současný historický výzkum v Postupimi. Tyto instituce zrekonstruovaly případ z 2. února 1979, kdy byl na vnějším okruhu hranice zastřelen sovětský voják Vladimir Ivanovič Odincov. Zemřel proto, že chtěl údajně utéct do západní části města.
Už od vzniku dvou německých států v roce 1949 se NDR potýkala s odlivem převážně mladých obyvatel na Západ. Počátkem 50. let proto nechala hranici se západním Německem obehnat plotem. Železná opona však měla trhlinu, kterou byl Západní Berlín. Ten vznikl spojením okupačních sektorů západních mocností a byl ze všech stran obklopen územím NDR.
V noci na 13. srpna 1961 východoněmecká armáda překážkami z ostnatého drátu a dalšími bariérami zablokovala přístup do západní části Berlína. Postupně bylo zabezpečení hranice vylepšeno a v 80. letech jej tvořila čtyřmetrová betonová zeď, která se stala symbolem rozděleného světa.
Jako první komunisté u zdi zastřelili čtyřiadvacetiletého krejčího Güntera Litfina. Jeho život ukončila 24. srpna 1961 kulka vypálená z policejní pistole, když se pokoušel přeplavat kanál spojující řeky Sprévu a Havelu. Úplně poslední obětí byl v březnu 1989 Winfried Freudenberg. Zahynul při nehodě během pokusu přeletět hranici v balonu. Sedm měsíců poté berlínská zeď padla.
Letos v červnu byl v Berlíně odhalen pomník k uctění příspěvku Česka, Slovenska, Polska a Maďarska k pádu zdi. Abstraktní ocelovo-betonová skulptura stojí na ulici Bernauer Strasse v bezprostřední blízkosti pozůstatků zdi. Pomník iniciovaly nadace Bethel a Vojtěchova nadace Krefeld, podle jejíhož šéfa Hanse Süssmutha hrála spolupráce opozičníků v socialistických režimech důležitou roli v pádu zdi.
Na celé vnitroněmecké hranici zahynulo v letech 1949 až 1989 podle nejnovějšího výzkumu 327 osob. Další stovky zahynuly při snaze uprchnout z NDR přes Baltské moře.
Související články:
