Na první pohled je to nádhera. Zemědělský statek z koloniálních dob, nacházející se hodinu cesty od letiště v Kapském Městě, nabízí jistá realitní kancelář k nákupu za necelých 37 milionů korun. K domu o jedenácti místnostech patří tříhektarový pozemek, bazén a vinice. Má to ale jeden háček.
Vládnoucí strana v Jihoafrické republice - Africký národní kongres - před dvěma týdny schválila záměr vyvlastňovat farmy v majetku bílých farmářů. Přesná podoba zákona je zatím předmětem spekulací. Některá média hovoří pouze o vyvlastňování nevyužité půdy, zatímco podle jiných bude zákon o vyvlastnění půdy natolik razantní, že se dotkne i majetku zahraničních investorů.
Patří mezi ně i Češi. Příkladem může být kontroverzní byznysmen Zdeněk Bakala. Bývalý spolumajitel těžebního podniku OKD v roce 2011 koupil za půl miliardy korun známé jihoafrické vinařství Klein Constantia a později přikoupil další vinice v okolí Kapského Města.
Pohled na vinice Klein Constantia, které od roku 2011 vlastní Zdeněk Bakala. Západní Kapsko má pro pěstování vinné révy ideální podmínky, tedy až na politickou situaci v JAR.
Nebo druhý příklad: Byznysmen zaměřený na ocelářství a zdravotnictví Tomáš Chrenek vlastní ranč o rozloze 3600 hektarů v severní provincii Limpopo.
Investice s otazníkem
Stále je v živé paměti osud státu Zimbabwe, který po vyhnání bílých farmářů skončil v těžké ekonomické krizi doprovázené hyperinflací a útěkem části obyvatel do okolních zemí. Potká stejný osud i Jihoafrickou republiku? Pokud ano, bude to špatná zpráva pro řadu českých podniků, které zde nalezly významné exportní odbytiště nebo investovaly do výroby. Ekonomické vazby mezi Českem a Jižní Afrikou jsou totiž silnější, než by se na první pohled mohlo zdát.
Rozumné vyřešení situace v Jižní Africe si proto budou přát třeba v centrále společnosti Pegas Nonwovens, jejíž akcie se obchodují na pražské burze. Úspěšný výrobce netkaných textilií využívaných při výrobě dětských plenek a hygienických potřeb totiž před rokem rozhodl o výstavbě výrobního závodu v Kapském Městě Atlantis.
Jak tehdy uvedl generální ředitel Pegasu František Řezáč, v první fázi se jedná o jednu výrobní linku za 30 milionů až 35 milionů eur (750 milionů až 875 milionů korun). Tato část je již ve výstavbě a v provozu má být od konce letošního roku.
S dalšími etapami se má jednat o investici v objemu až dvou miliard korun. K tématu znárodňování či aktuálních rizik podnikání na jihu Afriky se však vedení Pegasu nechce vyjadřovat.
Menší výrobní závod měl na jihu Afriky výrobce autodílů Brano Group průmyslníka Pavla Juříčka. Od roku 2009 vyráběl pedály pro vozy Volkswagen ve společném podniku Brano-Bel. „Uvedený závod už nevyrábí, nezískal nominaci na další generaci pedálových setů. Zahájíme proces ukončení činnosti v JAR a výmaz z obchodního rejstříku,“ reagoval ředitel jihoafrické pobočky Brana Jozef Hodor.
Čtěte rozhovor s majitelem Brano Group:
Miliardář Juříček: Chtěl jsem pomoct, ale nemyslím, že bych ve Sněmovně k něčemu byl
Jak lze vyčíst z výroční zprávy skupiny, jednalo se z jejího pohledu o nevýznamnou investici. „Vládní a politické režimy na celém africkém kontinentu se vyznačují svou nestabilitou a majetkovými úpravami, převážně v neprospěch zahraničních firem. Myslím, že vzhledem k historickým zvratům je pro nás podnikatele zapotřebí s těmito změnami počítat a dokázat se s nimi vyrovnat,“uvedl k jihoafrickému působení majitel Brano Group Pavel Juříček.
Nikoli nevýznamné odbytiště
Horší dopad než na české investory by případná krize v Jižní Africe měla na exportéry. Jihoafrický trh není pro české vývozce zásadní, ale ani bezvýznamný. Jen loni do této země vyvezli zboží za 11,8 miliardy korun, tedy více než do Jižní Koreje, Kanady či Řecka. Vedle „klasiky“ představované autodíly a počítači z montoven Foxconnu míří na jih afrického kontinentu třeba také papír a lepenka, hračky či hutní výrobky.
Poslední položka souvisí s jednou významnou zakázkou. Hutní montáže ze skupiny Vítkovice se účastní stavby největší africké uhelné elektrárny v Kusile, která má mít po dokončení šest bloků o celkovém výkonu 4800 megawattů. Nejednalo se však o snadný úkol; získat potřebná povolení pro české montéry v chaosu africké byrokracie trvalo několik let.
Nikoli nevýznamný je také objem dodávek z Jihoafrické republiky do Česka. V loňském roce jeho hodnota dosáhla 7,6 miliardy korun. Podle údajů Českého statistického úřadu se jednalo hlavně o filtrační zařízení, nákladní auta, vlnu a hliníkové trubky.
Dále čtěte:
Den nula se blíží. Kapskému Městu dochází voda, nervy i nápady, jak z průšvihu ven
Střídání stráží v JAR: komplikovaná exzumace
