Proč máme v přepočtu na hlavu méně vysokoškoláků než západní země? Jsme nevzdělaný národ? Odpověď není jednoduchá, ale za špatná čísla můžou z velké části statistiky. Vysoké školství například v USA je striktně rozděleno na bakalářské a magisterské programy, hodně studentů končí své vzdělání už po třech letech bakalářským titulem a do statistických tabulek jsou zapsáni jako vysokoškoláci.
České vysoké školy po revoluci nabízely jen dlouhé pěti- nebo šestileté programy, a není tedy divu, že máme ve výsledku méně vysokoškoláků než Amerika, která vychrlí absolventa už po třech letech.
Kdy Západ doženeme? Bakalářské programy se začaly u nás prosazovat až v polovině devadesátých let a navíc jim dali ťafku zmatení zákonodárci. Na konci devadesátých let totiž odsouhlasili vysokoškolský zákon, podle kterého se vše mělo vrátit k dlouhým magisterským programům. Takže všechny univerzity začaly hromadně krátké bakalářské programy rušit. Ale zmíněný zákon už zase neplatí, a tak se vše opět předělává na „bakaláře“. Navíc už hodně absolventů vychází ze soukromých škol, takže by se finální čísla měla brzy přiblížit západním standardům. A jakou mají tyto soukromé školy úroveň? Dočtěte se v našem hlavním tématu.
Kromě toho jsme se minulý týden podívali za šéfem Svazu pivovarů a sladoven. Přinášíme také článek o nadějném českém výrobci autosedaček a o pražských taxících, které se budou přemalovávat na žluto.
A co v příštím čísle? Nechte se překvapit, budeme mít novou grafiku a vylepšený obsah!
