Leszek Balcerowicz je pro Poláky tím, čím pro Čechy Václav Klaus. Je adorovanou i nenáviděnou ikonou hospodářské transformace 90. let. V současnosti patří tento profesor ekonomie a bývalý politik k nejhlasitějším kritikům polské vlády národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského. Do Prahy si přijel převzít výroční cenu na univerzitě Cevro Institut.
Odpovím trochu oklikou. Strana PIS (Právo a spravedlnost) nemusela volby vyhrát, ale vyhrála je, protože jí přálo štěstí. Přebírala vládu v době, kdy se naší ekonomice díky konjunktuře v Evropě dařilo. Mnoho lidí si proto myslí, že vládnou dobře. V každém případě nejsou proti vládě žádné větší námitky. Když ekonomika roste, lidé prostě nejsou moc kritičtí. Nicméně ekonomice se daří nikoli proto, že by PIS dobře vládlo, nýbrž protože se daří Evropě. Rád říkám, že PIS by mělo každý den děkovat Evropské unii.
Nyní se strana PIS snaží zakořenit ve státních strukturách, aby si udržela vládu i do budoucna. Používá k tomu tři techniky. Zaprvé si kupuje část společnosti, zadruhé se snaží obyvatelstvo mediálně oblbnout či zastrašit. A nakonec zastrašuje za pomoci státního aparátu.
Nedávno jsem se díval na hlavní zprávy v polské státní televizi TVP. Začínaly hledáním viníka tragédie u Smolensku, pokračovaly kritikou opozice a končily pochvalou státem subvencovaného programu na bydlení. Je to jen můj dojem, nebo je polská televize otevřeně provládní?
Co se jim „daří“ nejlépe?
Maxima dosáhlo PIS v první technice. Už nemůže korumpovat víc, protože státní rozpočet je napjatý. Je to kvůli programu 500+ (rodiny dostávají měsíčně 500 zlotých, tedy asi 3000 korun, na každé druhé a další dítě až do dovršení 18 let věku, pozn. red.), ale hlavně kvůli snížení důchodového věku, tudíž méně lidí pracuje. Po tomhle všem už vláda nemá moc manévrovacího prostoru.
Pokud jde o média, s ohledem na svůj věk si dobře pamatuji, jaká byla za komunismu. Za vlády PIS jsou ještě horší. Týká se to všech médií, která se nazývají veřejnými, ale jsou vlastně do velké míry stranická. Týká se to ale i části soukromých médií, která jsou financována z institucí kontrolovaných PIS.
Jsou tedy média v Polsku svobodná?
Ano. Na rozdíl od Maďarska máme naštěstí důležitá profesionální média svobodná. Především máme dvě soukromé televize (Polsat a TVN, pozn. red.) a zhruba tři deníky, které mají dobrou úroveň a vlastní je privátní investoři, Gazeta Wyborcza, Rzeczpospolita či Gazeta Prawna. Máme tedy silný blok svobodných médií, čímž se lišíme od Orbánova Maďarska. Orbánova kontrola médií je mnohem větší.
Propaganda se tedy odehrává hlavně ve státní televizi a rádiích?
Ano. Druhou technikou, jak si autoritářské vlády zajišťují loajalitu obyvatel, je indoktrinace, tedy ohlupování obyvatel. A tady se jim také podařilo dosáhnout maxima. Jen těžko si lze představit, že by média ovládaná PIS této straně nadržovala ještě víc než dnes. Byl by to světový rekord! To, co jste viděl v televizi, není výjimečná situace, ale děje se to pravidelně.
Poslední nástrojem vlády je zmocnit se státních institucí s cílem zastrašovat některé lidi. Tato technika není v Polsku moc rozvinutá. Nicméně zákony, které PIS umožnily ovládnout státní zastupitelství, vládě tuto možnost dávají. Nyní se hraje o to, kdo bude kontrolovat soudy. Vláda PIS chce rozbít nezávislost soudů a vypadá to, že tento boj PIS prohraje. Naprostá většina soudců se proti tomu postavila. Devětadevadesát procent soudců změny PIS nepodporuje. Jenom hrstku z nich PIS přemluvilo.
Jste velkým kritikem vlády PIS. Zažil jste sám nějaké zastrašování?
Nejsem kritikem PIS, kritizuji lhaní a porušování zásad právního státu. Pokud jde o zastrašování, probíhají verbální útoky na známé kritiky PIS, obyčejně na základě manipulací nebo přímo lží. Pokud jde o můj případ, Polská národní banka, kterou jsem řídil, na mě podala - podle mě nepravdivou - žalobu na státní zastupitelství. A dřív než jsem se to dozvěděl, už to vysílala televize PIS.
Jako za komunismu či socialismu existuje dobrá koordinace: Politbyro o něčem rozhodne a následně se rozdají úkoly: televize odvysílá toto, státní zastupitelství bude postupovat takto a ministerstvo vnitra takto.
Nejsem kritikem PIS, kritizuji lhaní a porušování zásad právního státu, říká Leszek Balcerowicz.
Loni jsem ve Varšavě mluvil se známým a ten se o vládnoucí garnituře vyjadřoval velmi opatrně. Myslíte, že se lidé bojí projevit svůj názor?
Ne. Možná to byl jen zbabělý člověk. Nelze zobecňovat z jediného případu. Existuje hodně lidí, kteří mluví stejně doma i v zahraničí. To, co říkám tady v Česku, říkám doma otevřeně jak tradičním, tak sociálním médiím. Mám na Twitteru 300 tisíc fanoušků, kteří mě sledují, a na Facebooku 90 tisíc. Považuju za morální závazek působit na veřejnost tak, aby zastavila špatnou vládu.
Vidíte v Polsku nějakou opoziční stranu či politika, jemuž by se to mohlo povést?
Zaprvé jsou všichni opoziční lídři lepší než vláda PIS. Zadruhé je v současnosti nejdůležitější, aby do parlamentních voleb v příštím roce vznikla koalice, jejímž programem bude rekonstrukce právního státu. To je nejdůležitější a je to dostatečně velký společný jmenovatel. Myslím, že k tomu dojde. A už existují náznaky sjednocování stran, které se příliš ve svém programu neliší.
Kdo by se tím lídrem opozice podle vás mohl stát?
Nejsem tady proto, abych vytipovával lídry, lídři se musejí vyselektovat přirozeně. Novináři vždycky chtějí mít nějakého jezdce na bílém koni, ale tak to není. Praktická politika spočívá v budování organizace. Byl jsem šéfem Unie svobody, to byla liberální strana, a vytvářel jsem organizaci. To je důležité.
Existuje iluze, že dokud se neobjeví někdo velmi populární, nepodaří se Kaczyńského (Jaroslaw Kaczyński, šéf PIS - pozn. red.) ani PIS odstranit. Kaczyński je přitom nejméně populárním politikem v Polsku, s výjimkou Antoniho Macierewicze (ministr obrany Polska - pozn. red.).
Jak hodnotíte Mateusze Morawieckého, který se stal loni premiérem?
Hodně špatně, protože se, jak je v PIS zvykem, věnuje hlavně propagandě a lhaní. Jeho tzv. plán spočívá v tom, že zlehčuje problémy veřejných financí a do ekonomiky chce vnášet čím dál víc politiky, tj. znárodňovat firmy. To je směr, jímž se ubírá Putin. Netvrdím, že je jeho záměrem úplné znárodnění, ale směr je strašný.
Dosazovalo si PIS své lidi i do státních firem?
Nejenom. Po převzetí moci PIS provedlo bezprecedentní personální čistky. Tolik jich v Polsku nikdy nebylo. Ve státních úřadech vyměnilo skoro všechny od ředitelů úřadů po policejní šéfy ve všech vojvodstvích. PIS má vlastní četníky! (ironicky) Dohromady to dělalo přes devět tisíc lidí.
Kromě toho proběhla kompletní čistka ve všech státních firmách. Předtím se na tato místa dělala výběrová řízení, teď nikoli. Protože co bylo podstatou vlády za socialismu? Nomenklatura. Znamená to, že stranický aparát kontroloval každé jmenování do úřadu a předseda vlády kontroloval nejdůležitější nominace. Přesvědčení, že se politika dělá prostřednictvím kontroly lidí, je komunistické.
Jak hodnotíte už zmiňovaný program podpory rodin 500+? Funguje?
Nejdřív je nutné se zeptat, zda je možné dosáhnout cíle, který si program vytyčil. Jaký je jeho cíl? Že se bude rodit víc dětí. Od začátku bylo jasné, že to není pravda. Jaký to bude mít vliv na nezaměstnanost? Ukázalo se, že část žen opustila pracovní místa, protože dostávají z programu peníze. V tomto smyslu je program špatný. Ovšem je třeba říct, že některé rodiny si materiálně polepšily, i když za stejné či menší peníze by mohl stát dosáhnout lepších výsledků.
Program měl určitě vliv na vítězství PIS, ale nebyl to rozhodující vliv. Tím byly chyby předchozí koalice i předchozího prezidenta (Bronislawa Komorowského - pozn. red.), což je slušný člověk, dobře ho znám. Byl velmi populární, ale měl strašnou volební kampaň. Kdyby neprohrál, neměli bychom současného prezidenta, který je loutkou. A pak by nebylo možné protlačit neústavní zákony, protože předchozí prezident, který chránil ústavu, by je vetoval.
Přečtěte si více k situaci v Polsku:
Polsko: vláda vztyčeného prostředníku
Jak na situaci v Polsku zareagovali zahraniční investoři?
Zatím nepozorujeme žádný dramatický ústup zahraničních investorů, protože stav ekonomiky je v krátkém horizontu dobrý, přičemž investoři ze zemí, jako jsou Spojené státy, si myslí, že se u nás nemusí ničeho bát. Čím déle však pokračuje politika, která vzbuzuje pocit rizika, tím méně zahraniční firmy investují a vyberou si radši jinou zemi. Negativní efekty se objevují téměř vždy se zpožděním.
Sledujete politickou situaci v Česku?
Zdá se mi, že se tady při diskusi o hospodářské politice používá méně demagogie. Zdá se mi také, že rozpočtová politika v Česku je rozumnější než v Polsku. Loni mělo Česko menší přebytek, v Polsku je stále schodek. Mám pocit, že praktické kroky v hospodářské politice jsou v Česku lepší, třebaže růst ekonomiky je v Polsku za posledních dvacet let vyšší.
Nicméně demagogie se v Česku projevuje v jiných oblastech. Chápu, že mají naše země odlišné dějiny. V Polsku by ale nikdy neměl šanci politik, který by podporoval Putina. A v Česku si lidé zvolili prezidenta Zemana, který se nijak netají svou podporou Putina. Neodsuzuji to, jen upozorňuji, že dějiny Česka a Polska jsou jiné.
Jak vidíte další vývoj v Evropské unii?
Nesdílím katastrofické obavy, že se rozpadne. Myslím, že dostředivé síly jsou mnohem silnější než odstředivé. Jako odstrašující případ navíc bude působit brexit. Zatím se nenaplňují optimistické prognózy o tom, že se bude Británie rychle rozvíjet. Ty jsou ostatně od začátku chybné.
V Unii se musíme soustředit na udržení a prohloubení jednotného trhu, jinými slovy hospodářské svobody, která je nesmírně důležitá. A spolupracovat například při ochraně vnějších hranic Unie. Na druhé straně nesmíme přehánět transfer národních kompetencí na evropskou úroveň tehdy, kdy vůbec není jasné, že to bude k lepšímu. Stručně řečeno, měli bychom se držet principu subsidiarity, tedy maximálního rozhodování na nižších úrovních řízení.
Myslíte, že je třeba reformovat jednotnou měnu?
Musíme odlišit měnu euro od eurozóny. Euro jako měna si vede dobře, máme nízkou inflaci, i když se zatím nenaplnily ambice, že euro bude postupně vytlačovat dolar z role světové rezervní měny. Pokud jde o eurozónu, vyplnily se obavy, že některé státy do ní neměly vstoupit, a to hlavně Řecko. Nicméně převážila politická kritéria a stalo se. Nyní je pro eurozónu nejdůležitější, aby státy, v nichž může přijít krize, změnily svou hospodářskou politiku a krizím se vyhnuly. Nejdůležitější jsou Itálie a Francie. Nemyslím si, že by se jejich problémy měly řešit na úrovni Evropské unie, ale přímo u nich. Neexistuje evropské řešení pro Francii, existují jen francouzská řešení, hlavně na trhu práce.
Leszek Balcerowicz (71) |
---|
• Polský ekonom a pravicový politik. |
• Ministr financí a vicepremiér ve vládě Tadeusze Mazowieckého (1989-1991); působil i v dalších vládách například Jerzyho Buzka (1997-2000). |
• Profesor na nejstarší ekonomické univerzitě v Polsku (Szkota Gtówna Handlowa). |
• V letech 1997 až 2000 byl poslancem Polského Sejmu. |
• Od 2001 do 2007 byl šéfem Polské národní banky. |
• V současnosti se věnuje vedení thinktanku Fórum občanského rozvoje, který založil. |
Přečtěte si také: