Balíčková smršť

Banka se chce otevřít širšímu okruhu klientů

Když týdeník EURO počátkem března rozmlouval s nově jmenovaným generálním ředitelem české HVB Davidem Grundem (EURO 10/2003), v bance právě skončila malá personální válka. David Grund tehdy v rozhovoru přiznal, že ani rok po oficiální fúzi nebyla banka integrovaná po personální stránce. Poté, co HVB opustil tehdejší generální ředitel Karel Kratina a člen představenstva Hartmut Hagemann, začaly intenzivní práce na tom, aby se znovu začala zabývat trhem, a nikoliv vnitřním bojem. Na pozici člena představenstva zodpovědného za korporátní klientelu tehdy přišel Věslav Michalik, který působil jako předseda představenstva CA IB Financial Advisors. Letos v srpnu banka konečně obsadila funkci člena představenstva odpovědného za privátní a podnikatelskou klientelu, kterou převzal Petr Brávek, jenž v bance doposud odpovídal za IT.

Obnovená premiéra.

Bank Austria Creditanstalt (BA CA) rozjela zpočátku poměrně úspěšný produkt pro hypoteční financování Majordomus. Pak však přišla již zmíněná fúze s HypoVereinsbank a nově vzniklá HVB Bank nechala Majordomus téměř zahynout. „Ve fúzi jsme ztratili kontakt s trhem v období, kdy nabízel velké možnosti,“ konstatuje Petr Brávek. Banka zahájila počátkem roku razantní prodejní kampaň a za prvních osm měsíců letošního roku vzrostl objem poskytnutých hypotečních úvěrů o 130 procent, přičemž vlastní počet úvěrů se téměř ztrojnásobil. „Chceme naše produkty obecně zpřístupnit širší klientele, a to zejména středním vrstvám,“ komentuje Petr Brávek novou retailovou strategii banky. Za několik měsíců uvedla HVB Bank na trh několik produktových balíčků s názvy jako Komfort, Business či Rodina orientovaných na retailovou a podnikatelskou klientelu. „Máme již dobrou zkušenost s mobilní sítí finančních poradců, takže neuvažujeme o rozšíření pobočkové sítě,“ odpovídá Petr Brávek na otázku, jak hodlá banka posílit své obslužné kanály.

Mínus Maxim.

Velký potenciál vidí Brávek v kreditních kartách. „Současná penetrace kreditních karet je řádově v procentech z celkového počtu vydaných karet. Během pěti až šesti let očekáváme, že na trhu bude okolo tří milionů kreditních karet, tedy přibližně 30 procent z celkového počtu,“ vysvětluje Petr Brávek. Doposud však kreditky v HVB nebyly žádným velkým hitem. Když v roce 2000 BA CA přišla s kartou Maxim, netušila, jak dlouho potrvá, než se tato investice vrátí. Na trhu není žádným tajemstvím, že tento projekt nijak zvlášť úspěšný nebyl. „Návratnost takovéto investice není jeden rok a při jakékoliv změně parametrů se střednědobá návratnost komplikuje,“ přiznává otevřeně Petr Brávek. Produkt byl prý nastaven na vysoké objemy, avšak fúze bank udělala čáru přes veškeré projekce. Samostatná značka Maxim se navíc integrovala zpět do banky. Brávek dodal, že u karty Maxim byl velký problém i s delikvencí. „Portfolio kreditních karet již prošlo očistou a řízení rizik je nyní na velmi dobré úrovni,“ dodává.

Korporace a města.

Jak již před několika měsíci týdeníku EURO sdělil David Grund, HVB připravuje projekt pro využití nových obchodních příležitostí v oblasti municipálního financování po vstupu do Evropské unie. „Budujeme obdobu centra Evropské unie Competence, které máme ve Vídni. Chceme tímto způsobem klientům poradit, jak dosáhnout na prostředky ze zdrojů unie,“ řekl týdeníku EURO Věslav Michalik. Kromě projektů částečně financovaných z evropských zdrojů chce HVB pokrýt potřeby municipálních klientů (včetně vyšších územně-správních celků), kteří čerpají peníze přímo ze státních fondů nebo hledají klasické spolufinancování projektu. Cílovou klientelou jsou pro banku města, v nichž žije více než dvacet tisíc obyvatel. „Momentálně probíhá roadshow pro obce a kraje, při níž představujeme naše služby,“ popisuje Michalik. Prioritou jeho divize stále zůstává hlavně financování komerčních nemovitostí a velkých korporací s obratem nad miliardu korun. „Chceme mnohem agresivněji oslovit trh středních firem s obratem 100 až 800 milionů korun,“ říká Michalik. Dodává, že HVB dnes obsluhuje většinu středních a velkých firem, v nichž figuruje zahraniční vlastník. Získané know-how chce využít zejména pro oslovení středních českých firem. Kromě uvedených aktivit plánuje rozvoj specializovaných produktů jako akviziční či mezzaninové financování, které na trhu zatím nabízí prakticky pouze Erste Bank Acquisition Finance (EURO 23/2003).

Synergie s CAC.

„Významnou událostí z obchodního hlediska je získání plné kontroly nad společností CAC Leasing. Dalším krokem při integraci do skupiny HVB bude modifikace vlastnické struktury, kdy místní HVB převezme část CAC Leasingu od Bank Austria Creditanstalt Leasing, který dnes vlastní sto procent akcií,“ tvrdí Věslav Michalik. Vedení HVB Bank předpokládá, že přijetí třetí největší leasingové společnosti v České republice pod křídla banky přinese významné obchodní synergie. Banka sama letos v prvním pololetí vykázala zisk po zdanění 507 milionů korun (podle IAS), což představuje meziroční nárůst o osm procent.