Balkán investuje do čističek. V nových projektech uspěla ústecká firma Provod

Ve vodohospodářských projektech se na západním Balkáně prosadila česká inženýrská společnost Provod. Region prochází rychlým rozvojem vodárenské infrastruktury díky penězům z Evropské unie.

Balkánské státy v současnosti masivně investují do rozvoje vodovodů a kanalizací i čističek odpadních vod. V mnoha velkých projektech vodohospodářské infrastruktury se dokázala uplatnit i česká inženýrská firma Provod z Ústí nad Labem. Ta si dokonce v Chorvatsku a Srbsku otevřela své přímé zastoupení. Působí aktivně ale také v Bosně a Hercegovině.

„Image balkánských států za posledních 20 let je z našeho pohledu horší, než jaká je skutečnost. Po krizi a válce v 90. letech se začaly balkánské trhy rychle vyvíjet. Byla postavena moderní dálniční síť především v Srbsku a Chorvatsku, což hodně pomohlo přímým zahraničním investicím,“ říká prokurista společnosti Jovan Mitrović, který má ve firmě na starost zahraniční obchod.

Pro působení na Balkáně má ideální předpoklady a jazykové vybavení, protože je sám srbského původu a působí také jako člen rady české vlády, v níž zastupuje zájmy srbské menšiny žijící v České republice.

Vodovody za evropské peníze

Firma na západním Balkáně zpracovává studie proveditelnosti projektových investic a dokumentací – především pro výstavbu čistíren odpadních vod a kanalizačních nebo vodovodních sítí. Nových projektů je v regionu hodně. Chorvatsko je členem Evropské unie od roku 2014, díky čemuž získalo rozsáhlé financování infrastruktury v prvním programovacím období, na což budou navazovat další strukturální dotace. Výhodou Chorvatska je též poměrně velká otevřenost trhu, což lze dokladovat účastníky výběrových řízení ze zemí celé stávající EU.

Zatím pokulhává platební morálka

Podle Jovana Mitroviće může být ovšem v regionu potíž s placením. „Podle našich zkušeností může být největším rizikem v této oblasti platební morálka – ve smyslu přerozdělování státních peněz až na jednotlivé státní či obecní subjekty nebo podniky. Ostatně toto je známo i z České republiky,“ uvádí prokurista. „V rámci našich obchodních jednání často býváme ujištěni tvrzením místních podnikatelů, že ,všechno zařídí‘ a ,nic není problém‘. V těchto případech je vhodné být velmi zdrženlivý,“ podotýká dále Jovan Mitrović.

Veškeré zakázky společnost zpracovává ve spolupráci s místními projekčními firmami. Důvodem je především obchodní politika balkánských zemí, které preferují účast domácích subjektů. „Tato spolupráce je nutná především na území Srbské republiky, která chrání svůj trh velmi složitým systémem uznávání zahraničních certifikací a též složitým získáváním autorizací srbských,“ upozorňuje Mitrović.

U oběda se mluví i o sportu a politice

Co se týká obchodních jednání, lidé na Balkáně podle něj kladou velký důraz na osobní kontakt. Jednání obvykle končí pracovním obědem, kde se proberou nejenom obchodní záležitosti, ale také třeba sport nebo politika. Proto je důležitá příprava na jednání ve všech oblastech. V regionu přitom obchodní partneři vykazují velmi dobrou úroveň angličtiny.

Pro podporu při obchodech v zemích bývalé Jugoslávie firma často využívá agenturu CzechTrade, která má v regionu hned tři kanceláře. „Za posledních zhruba sedm let, co podnikáme v balkánském regionu, jsme služeb agentury CzechTrade pravidelně využívali, a to především v prvních fázích našeho působení v regionu. Často jsme se účastnili veletrhů a seminářů organizovaných agenturou,“ říká Jovan Mitrović s tím, že se zástupci firmy také pravidelně setkávají s řediteli kanceláři CzechTrade v Záhřebu, v Podgorici a v Bělehradu.

Firma má v plánu rozšiřování projekčního týmu dvou základních branch office v Chorvatsku a Srbsku a plánuje také využít prudký rozvoj v oblasti ekologických staveb. Hodlá zároveň posílit stávající střediska o kvalitní místní projektanty a odborníky.

PDF verze zářijového čísla magazínu Export a podnikání ke stažení