Třeba o Chorvatech (kteří se mimochodem sami za Balkánce nepovažují) v posledních letech platí, že si své finance dokážou uhlídat lépe než my. Ostatně o tom v jednom z posledních čísel týdeníku Eura psal kolega Miroslav Zámečník. Autor Rychlých tužek může zase na požádání předložit účet za návštěvu pisoáru v Šibeniku.
Skutečnost, že madam na záchodcích je vybavena laptopem, který údaje o vaší návštěvě oněch míst posílá on-line na ministerstvo financí, může leckomu připadat bizarní. Až do té doby, než si spočítá, že v turisticky natřískaných místech se takto „pročůrají“ tisíce korun denně. Být to někde na Karlštejně, skončí vše v kapse provozovatele záchodku, který pak prokáže v daňovém přiznání hospodářskou ztrátu.
A třeba mýto? Zatímco to české se kvůli mistrným právnickým tahům společnosti Kapsch nikdy nerealizovalo v původní verzi, Chorvaté postavili mýtnice a závory, odkud každá platba putuje do eráru. Pokud vytáhnete platební kartu, pak peníze z účtu odejdou dřív než při nákupu v českém supermarketu. A účtenka z boxu u závory pak rychleji, než stačíte kartu vytáhnout z terminálu.
Těžko říct, co si pak průměrný Chorvat pomyslí, když hned za českou hranicí natankuje plnou nádrž a pokladní se ani neobtěžuje dát mu paragon. Že by něco o bordelu? Českém bordelu?
Čtěte také:
Pumpaři si stěžují: Obchod Unipetrolu a Eni zvýší ceny benzínu
