Simeon II. (64 let). Poté, co Bulhaři v referendu konaném v komunistické režii v roce 1946 zrušili monarchii, uprchl se svojí matkou nejprve do Egypta. V roce 1951 získala carská rodina azyl ve Španělsku, kde dosud žije a úspěšně podniká v poradenství. Vystudoval vojenskou akademii v USA. V roce 1962 se oženil s jednou z nejbohatších Španělek aristokratického původu. Má s ní pět dětí, všem dal bulharská jména. Do vlasti se poprvé vrátil v roce 1996, kdy mu na 300 000 lidí připravilo triumfální uvítání. Konstantin II. (60 let). Bývalý řecký panovník dopadl ze všech evropských monarchů nejhůře. Nastoupil na trůn v roce 1964, o tři roky později byl svržen vojenským pučem. Po neúspěšném pokusu o znovunabytí moci odešel do londýnského exilu. Monarchie byla definitivně zrušena referendem v roce 1974. V roce 1994 ztratil (stejně jako jeho rodina) řecké občanství, královské sídlo se stalo majetkem státu. Evropský soudní dvůr mu přiznal určité majetkové vyrovnání. Leka I. (62). Byl na světě tři dny, když jeho rodina v roce 1939 prchala z albánské Tirany před italskými okupanty. Komunisté po osvobození návrat královské rodiny zakázali. Leka I. se nechal korunovat v Paříži v roce 1961. Od roku 1979 žije v Jižní Africe. Do Albánie se poprvé vrátil v červenci roku 1997, kdy uspořádal nepovolené shromáždění, jež přerostlo v ozbrojený útok na budovu ústřední volební komise. Za to byl v nepřítomnosti odsouzen ke třem rokům žaláře. Nepřestává usilovat o návrat na trůn. Michal I. (79). V roce 1947, několik hodin poté, co se v Rumunsku chopili moci komunisté, uprchl do Londýna, později se usadil ve Švýcarsku. Rumunský pas získal opět v roce 1997. Nedávno zavítal do vlasti, aby se usmířil s prezidentem Illiescem. Ten bývalého monarchu nesnášel a už v roce 1992, kdy Michala I. nadšeně vítaly statisíce občanů, mu vzkázal, aby se vrátil, odkud přišel. Nyní se ale postoj vlády k monarchovi změnil. Bude mu vrácen mimo jiné zámek v Transylvánii. Alexandr Karadjordjevič (56), syn posledního jugoslávského krále Petara II., se narodil už v londýnském exilu. Po pádu komunismu v Evropě hodlal sehrát ve své pravlasti význačnou úlohu. Dokonce se obklopil štábem poradců a podporoval opozici bojující s Miloševičovým režimem. Po jeho svržení zavítal do Bělehradu, kde prohlásil, že jeho jediným cílem je „pomáhat v rozvíjení demokracie v Jugoslávii. Nikola Petrovič (56), syn černohorského prince Mihajla Petroviče. Jeho dynastie vládla v Černé Hoře tři století až do roku 1918. Nikola žije v Paříži, kde se živí jako architekt.
Prameny: Die Welt, ČTK
