Metropoli hrozí finanční kolaps a možná i předčasné volby
Západní Němci, kteří po sjednocení investovali do východoněmeckých nemovitostí, utrpěli značné ztráty. Ceny domů a pozemků v bývalé NDR nešly nahoru tak rychle, jak se předpokládalo. Na trhu chyběla poptávka, tlumená celkově špatnou hospodářskou situací. Na tom, že na půjčkách pro stavební podnikatele prodělal i největší berlínský peněžní ústav, by nebylo nic ohromujícího. Šokoval však rozsah ztrát a také jejich dopad na finanční hospodaření Berlína, v němž vládne „velká koalice složená ze zástupců křesťanských demokratů a sociálních demokratů. Zhruba před týdnem prosákly zprávy, že ztráta Bankgesellschaft Berlin (BGB), která je vlastníkem místní Živnostenské banky, za loňský rok může činit až dvě miliardy eur. Akcie banky se v důsledku toho propadly na nejnižší úroveň za posledních sedm let, na 8,50 eura. Přesná suma by měla být známa v nejbližších dnech, jakmile orgány bankovního dozoru předloží rozbor situace v BGB. Příčiny závratných ztrát. Krize kolem Bankgesellschaft Berlin, v níž 56,6 procenta drží hlavní město, naplno propukla letos v únoru. Vyšlo najevo, že tehdejší šéf Berlin Hyp (hypoteční divize BGB) a čelný funkcionář berlínské CDU Klaus Landowsky přijal v polovině devadesátých let od dvou svých spolustraníků 40 000 marek na předvolební kampaň. Uvedená suma se ale nedostala do účetních záznamů. Poz–ději byl tento „černý dar dáván do souvislosti s bankovní zárukou BGB za půjčky ve výši 600 milionů marek. Získali je dva podnikatelé (členové CDU), kteří hodlali kupovat panelové domy, následně je rekonstruovat a prodávat. Tento záměr ale vinou tíživé hospodářské situace v nových spolkových zemích naprosto nevyšel a banka už své peníze neviděla. Uvedený případ nebyl v období po sjednocení, poznamenaném značnou euforií, ojedinělý. Bankgesellschaft Berlin v letech 1994 až 1999 vytvořila na krytí špatných půjček (převážně v sektoru nemovitostí) rezervy za více než sedm miliard marek. Odborníci, na které se odvolává list Berliner Zeitung, tvrdí, že půjčovala s neuvěřitelnou lehkostí. „Často šla do projektů, z nichž jiné banky raději vycouvaly, napsal list. Vše pro záchranu. Hlavní město Berlín s ročním rozpočtem kolem čtyřiceti miliard marek nyní věřitelům dluží skoro sedmdesát miliard marek. Přes tuto značnou finanční zátěž je berlínský primátor Eberhard Diepgen (CDU) odhodlán Bankgesellschaft Berlin udržet nad vodou. Zalepit její největší díry by ale znamenalo zvýšit celkové zadlužení města v tomto finančním roce zhruba o šest miliard marek. Primátor míní, že bude lepší, když si město na záchranu BGB půjčí, než kdyby ji „rozdrobilo a po částech pod cenou rozprodalo. Za nejrozumnější považuje vstup strategického investora, ale jeho hledání může trvat dlouhé měsíce. Zájem o účast na finanční sanaci BGB projevil ústav Ostdeutsche Sparkassen und Giroverbandes (OSGV). „Nejprve ale potřebujeme, aby vlastníci předložili svůj program, podotýká v listu Die Welt prezident ústavu Rainer Voigt. Bankgesell–schaft Berlin nyní o postupu jedná také s dalšími dvěma hlavními akcionáři – státní Norddeutsche Landesbank (NordLB) a pojišťovnou Parion. Zase politické tanečky. Spolková vláda se zatím tváří, jako by ji situace v desáté největší německé bance nezajímala, přestože její finanční křeče pociťuje celý Berlín. „Není ale možné, aby se kabinet zcela zbavil odpovědnosti za hlavní město, uvedl jeden z čelných představitelů berlínské CDU Frank Steffel. Vládě vytýká, že rozpočtové hospodaření Berlína se nemuselo tak prudce zhoršit, kdyby se předčasně (a hlavně překotně) neomezil přísun peněz z celoněmecké pokladny. Spolková vláda ale dává najevo, že finanční kaši si zavařil hlavně Berlín. Zprávy v médiích nasvědčují, že tomu tak bylo. Berlínský senát plnící výkonné funkce se o „detaily v bance dlouho nezajímal a podobně se chovala i zemská poslanecká sněmovna. Sociální demokracie (SPD) tajně doufá, že za chyby v hospodaření BGB by mohl odchodem z funkce zaplatit Diepgen (CDU). Nejspíš by ho nahradil Klaus Wowereit (SPD). Rozpad velké berlínské koalice by ale nastat neměl, i když se z kruhů sociální demokracie proslýchá, že případné spojenectví s postkomunistickou PDS by zase nemuselo pro sociální demokraty představovat takovou katastrofu. Opoziční strany v Berlíně – Svobodní demokraté, Zelení a postkomunistická PDS – se koncem minulého týdne dohodly, že budou kvůli finanční krizi usilovat o vypsání předčasných zemských voleb. K tomu potřebují shromáždit alespoň 50 000 podpisů oprávněných voličů. A to by neměl být zase tak velký problém.
