První blok Temelínu bude příští rok stát minimálně čtyři měsíce
Jsou to pouhé čtyři roky, co stály akcie ČEZ méně než sto korun a výše nerozděleného zisku na jednu akcii se rovnala její burzovní ceně. Nerozuměl jsem tehdy, proč investoři více nekupují akcie ČEZ a jejich cena neroste (EURO 23 a 41/2002). Od té doby se mnohé změnilo. Rostla cena ropy, uhlí i elektřiny. ČEZ dostal kompletně nový management, jehož odměňování bylo velmi těsně svázáno s cenou papírů společnosti na burze, které začaly utěšeně růst. Společnost prošla restrukturalizací, levně získala distribuční firmy i Severočeské doly. Zůstal vlastně jen údiv nad chováním investorům. ČEZ má nyní vážné problémy s palivem v Jaderné elektrárně Temelín, které budou mít příští rok výrazně negativní dopad na hospodářské výsledky společnosti, přičemž akcie ČEZ se minulý týden prodávaly za své historické maximum, jedna za devět set korun! Mezi insidery energetického průmyslu se šíří informace, že Temelín může také být celý rok odpojen od sítě. Palivové proutky se prý v reaktorech ohýbají jako banány a brání pádům regulačních tyčí, které mají v případě potřeby zastavit jadernou reakci a reaktor vypnout. U jiných proutků se prý zase odírá jejich ochranná vrstva a radioaktivní palivo se sype do chladicí kapaliny v primárním okruhu. O vážnosti situace hovoří také členové dozorčí rady a vlády, většinou však jen off-the-record, až po vypnutí diktafonu. Situace sice zřejmě nebude tak vroucí, jak se vypráví, horká však bude. Kvůli zabránění další možné spirále fám rovnou předesíláme, že vážná je z hlediska ekonomického, nikoli bezpečnostního. Hřib na jihočeské obloze nehrozí.
Zkroucené a netěsné palivo.
„Problémy zatím závažné nejsou, ale pokud by se jim nevěnovala patřičná pozornost, mohly by se v takové vyvinout,“ říká předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová a vysvětluje, o jaké potíže jde. „Deformace palivových souborů a netěsnosti na palivových proutcích se zatím pohybují hluboko pod bezpečnostními limity. Nicméně problém je třeba sledovat a na prvním bloku to musí být předmětem častějších zkoušek regulace výkonu reaktoru. Nyní probíhají v měsíčních intervalech, aby bylo s rozumnou jistotou prokázáno, že reaktor může být v případě potřeby spolehlivě a rychle odstaven,“ říká Dana Drábová.
ČEZ svízel s palivem přiznává. Místopředseda představenstva a ředitel výrobní divize Jiří Borovec říká: „Na obou blocích máme s palivem nějaký problém. Na prvním se jmenuje kroucení paliva. Prostředí uvnitř reaktoru je nesmírně agresivní, přes palivo proudí velkou rychlostí obrovské objemy vody teplé 280 stupňů Celsia. Palivové proutky se tam trochu kroutí a navíc se prohýbají shora dolů, čemuž říkáme banáno-efekt. Na druhém bloku máme jiný problém. Palivový proutek v mřížce kmitá, někdy více a někdy méně, zejména v závislosti na jeho umístění v rámci aktivní zóny. Tam, kde se mřížka dotýká proutku, kmitání způsobuje oděr, a mohou tak vznikat netěsnosti. Americké kazety jsou na rozdíl od ruských rozebíratelné, a lze z nich tedy vadný proutek vytáhnout a nahradit jiným. Netěsnosti, které lze opravit, jsme opravili. Když nešly opravit, nahradili jsme proutky novými. Rozhodli jsme se totiž, že do reaktoru nebudeme zavážet netěsné palivo, přestože se to občas ve světě děje. Proto se nám protáhla odstávka druhého bloku. Zabraly nám čas opravy i následná diagnostika toho, zda se nám to podařilo opravit.“
Podle ředitele Borovce nejsou tyto problémy ničím neobvyklým. „Není to nic nenormálního, děje se to téměř ve všech jaderných elektrárnách na celém světě a ve výrazně větším rozsahu než u nás. ČEZ na to nebyl zvyklý, protože z nějakého důvodu se elektrárna Dukovany i palivo pro ni z neznámého důvodu výrazně povedly. Palivo bylo naprosto nadstandardní, takže se nekroutilo ani neohýbalo. Pro nás je to nová věc, ale ve světě s ní mají bohaté zkušenosti,“ říká Borovec.
Předsedkyně SÚJB jeho slova potvrzuje. „Jaderná elektrárna Dukovany takový problém za dvacet let své existence neměla. Tam by se dalo na prstech jedné ruky spočítat, kolik souborů bylo podezřelých z netěsnosti, a jediný byl opravdu špatný - za dvacet let provozu! Provozovatel i dozor v České republice na tento typ problému nebyli zvyklí, ale to neznamená, že pro reaktory s většími výkony, než je oněch 440 MW v Dukovanech, je nový. Udělali jsme si rešerši, z níž vyplynulo, že prakticky všichni dodavatelé měli problémy s netěsností i s deformacemi při dodávkách nového typu paliva. Také Westinghouse ví, jak má palivové soubory modifikovat, aby tyto problémy byly odstraněny. Do doby, než modifikace provede, je však nutné, aby ČEZ počítal s odstávkami častějšími, než je zhruba roční interval od jedné pravidelné roční výměny paliva do druhé,“ říká předsedkyně Drábová.
Problémy se časem zvětšují.
Prohnuté palivové proutky omezují volný pohyb regulačních klastrů. Bezpečnostní podmínky stanoví, že doba průletu nesmí být delší než 3,5 vteřiny. Při zkoušce na počátku června byla tato doba ve dvou případech překročena, a proto musel být prvním blok okamžitě odstaven.
Netěsnosti na palivových proutcích, které mohou způsobit radioaktivní znečištění vody v primárním okruhu, pak byly příčinou současné nečekaně dlouhé odstávky druhého bloku.
Průlety regulačních tyčí se nyní testují každý měsíc a při poslední zkoušce se stopky zastavily na dvou vteřinách, což znamená nejen bezpečný provoz, ale i slušnou rezervu. V únosných mezích se pohybuje i počet proutků s netěsnostmi. Aktivní zóna jich na jednom bloku obsahuje zhruba padesát tisíc a podle normy nesmí počet proutků s větší netěsností přesáhnout 0,02 procenta a s tou menší 0,2 procenta. Celkem tedy nesmí být více než deset proutků s okem viditelnými netěsnostmi. V Temelíně se zatím takové našly dva. Ani více než sto proutků s mikrotrhlinami a těch zatím bylo jedenáct. Stejně tak je v limitu i radioaktivní znečištění vody v primárním okruhu, protože nedosahuje ani deseti procent povolené meze.
Nebezpečná je však tendence. Palivo je v reaktoru čtyři roky a z praxe plyne, že s každým dalším rokem problémů přibývá. V prvních dvou letech jeho činnosti je v pořádku, ale poté ho prostředí reaktoru začne stále více opotřebovávat.
ČEZ proto jedná s dodavatelem paliva, americkou firmou Westinghouse, aby další dodávku urychlil a pracoval na jeho zlepšení. „Temelín je pro Westinghouse jediným odběratelem paliva s šestihranným průřezem, které je třeba pro reaktory VVER. Takže mu věnovali i adekvátní pozornost… Nechtěli již investovat do jeho vývoje, protože z hlediska jejich byznysu to není podstatný produkt. Jednáme však nyní s Američany o vylepšení paliva. Slíbili mi, že na to nyní alokují své nejlepší lidi a že mřížky budou z jiného materiálu,“ říká ředitel Borovec.
Rusové až v příštím desetiletí.
ČEZ se dohodl s ruskou společnosti Tvel, že v budoucnu bude brát jaderné palivo od ní. Rusové mají s palivem pro veverkovské reaktory mnohem větší zkušenosti a také používají k jeho výrobě pevnějších materiálů a robustnějších konstrukcí. Tato naděje ohledně bezproblémového paliva pro Temelín je ale zatím příliš vzdálená. Aby Rusové mohli začít s výrobou, musejí jim Američané předat potřebné kódy pro komunikaci paliva s řídícím systémem, což se zatím nestalo. A až bude nové palivo vyrobeno, bude podle Dany Drábové trvat minimálně osmnáct měsíců, než ho český regulátor schválí.
„Zatím máme dojednaný termín duben 2010, ale již komunikujeme s výrobcem i regulátorem, zda by nešlo termín o rok přiblížit. Odpověď obou je, že harmonogram by sice byl napnutý, ale že by to mělo jít,“ říká Jiří Borovec.
Borovec se neobává, že by mohlo vzniknout výrazné zpoždění kvůli neochotě Američanů předat kódy. Očekává je ještě letos. „Ve smlouvě mezi společnostmi ČEZ a Westinghouse z roku 1993 je pamatováno i na situaci, že může nastat změna dodavatele paliva. Američané jsou ze smlouvy povinni nám předat veškeré informace, aby nový dodavatel mohl palivo vyrobit. Jsou povinni nám dodat i informace ohledně případné směsné zóny jejich a cizího paliva. Pochopitelně, že jim to nebude příjemné, protože budou předávat informace svému konkurentovi, ale, bohužel, takový už je byznys,“ říká Borovec.
Námitku, že nyní již Westinghouse nebude moc motivován ke spolupráci, jestliže mu končí zakázka, a tím i výroba tohoto typu paliva, Borovec odráží: „Podepsali smlouvu, kterou musejí dodržet. Předpokládám, že podle americké jurisdikce by smlouva byla velmi dobře vymahatelná. A za druhé se bojí mediálního skandálu. Kdyby se po světě rozneslo, že jejich palivo má u nás problémy a že oni nedostatečně přistoupili k jejich řešení, mohlo by to výrazně poškodit jejich image.“
Již prodanou elektřinu zase vykoupí.
I pokud všechno půjde dobře, způsobí tyto problémy v příštím roce výrazně delší odstavení prvního bloku, než by bylo běžné. ČEZ již nyní počítá s jednou odstávkou navíc kvůli výměně paliva, která vyřadí tento tisícimegawattový zdroj z provozu na zhruba 55 dnů. Mimo to každý měsíc na něm musejí probíhat testy pádů regulačních klastrů, což v optimálním případě znamená vždy dva dny odstávky. První blok tak kromě jedné letní plánované odstávky na běžnou výměnu paliva na přibližně 50 dnů nebude vyrábět proud dalších 75 dnů, celkově tedy déle než čtyři měsíce. Přitom podle společnosti Patria Finance přijde každý den výpadku jednoho temelínského bloku společnost ČEZ na 12,5 milionu korun, přestože náklady na výrobu z jádra jsou výrazně nižší než u ostatních zdrojů.
Ještě vážnější je ale možná kapacitní neschopnost vyrobit všechnu předem prodanou elektřinu. ČEZ již podle informací týdeníku EURO obeslal některé velké zákazníky, kteří vyhráli v aukcích, s poptávkou na vykoupení části prodané elektřiny zpět.
„V době aukcí se s lednovou odstávkou ještě nepočítalo, ale velkoobjemově přeprodáno není. Budeme muset rozroštovat všechny uhelné elektrárny a v případě větší poptávky budeme nuceni energii i nakupovat. Občas i dráže, než za kolik jsme ji v aukcích prodali,“ přiznává Jiří Borovec.
Sekundárním problémem, před kterým ČEZ nyní kvůli americkému palivu stojí, je skladování vyhořelého paliva. „Pokud budeme měnit palivo místo po čtyřech již po dvou letech, budeme potřebovat mnohem více speciálních kontejnerů na vyhořelé palivo a také rychlejší rozšíření meziskladu. S tak rychlým odtokem paliva se nepočítalo, proto nyní počítáme, kolik kontejnerů je třeba přiobjednat a jak ještě rozšířit mezisklad,“ říká Jiří Borovec.
Zhasneme sami.
Současný management společnosti ČEZ za problémy s westinghouským palivem nemůže a podle předsedkyně SÚJB Drábové je řeší velmi zodpovědně. Výrobní ředitel Borovec zdůrazňuje, že pro představenstvo má bezpečnost jaderného provozu nejvyšší prioritu a že vždy budou maximálně konzervativní a při jakémkoli podezření reaktor odpojí: „Budeme to vždy my, kdo rozhodne o vypnutí Temelína. Rozhodně nebudeme čekat na příkaz SÚJB. Všechny ekonomické ukazatele musejí jít v tomto ohledu stranou.“
