Banka k prodeji

13. 5. 2005

Šéf HVB Group nabízí svůj ústav přes noviny

Utajená jednání o fúzích a akvizicích se v minulosti konala například v New Yorku či Tokiu, tedy ve městech, která díky své velikosti slibují anonymitu. Námluvy mezi bankovními skupinami UniCredito a HVB probíhají na základě naprosto odlišného scénáře. Obě banky si ještě předtím, než začaly jednat, vyznaly lásku prostřednictvím novin. Začalo to na konci dubna novinovým rozhovorem šéfa HVB Group Dietera Rampla. „UniCredito je jedna z několika italských bank, která by pro nás byla atraktivním partnerem,“ řekl Rampl v rozhovoru pro německé Frankfurter Allgemeine. Šéf HVB Group poprvé připustil, že HVB by při případné fúzi byla slabším partnerem. „Vím, že nejsme v situaci, kdy bychom mohli nějaký subjekt převzít,“ potvrdil.
„Líbí se nám to,“ zvedl rovněž prostřednictvím novin rukavici o den později prezident skupiny UniCredito Carlo Salvatori. Informace z italských finančních kruhů říkají, že obě instituce zahájí rozhovory ještě v květnu. UniCredito bylo připraveno jednat už v minulém roce, kvůli vysoké ztrátě HVB Group v posledním čtvrtletí 2004 byly ale rozhovory uloženy k ledu. Obě banky deklarovaly zájem dohodnout se poprvé veřejně na konci dubna. Valná hromada obou ústavů počátkem května odhodlání jen potvrdila. „Když se naskytne příležitost, chceme ji prozkoumat a zvážit, zda přinese našim akcionářům přidanou hodnotu,“ řekl dle agentury Bloomberg předseda představenstva UniCredita na valné hromadě 2. května.

Zájem byl.

Deníku Financial Times Deutschland uvedl, že šéf skupiny UniCredito Alesandro Profumo v minulosti vyjádřil zájem koupit HVB nebo Commerzbank. UniCredito by koupí německé banky s tržní kapitalizací 13,8 miliardy eur a kumulovanou ztrátou z posledních třech let ve výši pět miliard eur posílilo pozici na trzích střední Evropy. Ty považuje za hlavní region svého zájmu. HVB Group je na těchto trzích silně zastoupena prostřednictvím dceřiné Bank Austria Creditanstalt. Analytici se k možné fúzi vyslovují pozitivně. Poukazují, že nejziskovější italská bankovní skupina a druhá největší německá banka jsou hodně rozdílné, a spojení by proto mohlo být pro oba finanční domy prospěšné. „UniCredito by se prostřednictvím Bank Austria Creditanstalt více etablovalo na rychle rostoucích trzích ve střední a východní Evropě,“ řekl Gabriele Ciotti z milánské Rastbank. HVB Group by se do portfolia UniCredita synergicky velmi hodila, neboť je silně zastoupena v severní Itálii. Koupí HVB Group by svůj ústřední region rozšířila o bezprostředně sousedící Rakousko, Bavorsko a Českou republiku, kde je silná HVB Bank. UniCredito je navíc bankou, která je v dobré kondici a na převzetí má dost hotovosti. Například jen v roce 2004 zhodnotila vlastní kapitál o 17,9 procenta.

Konec oligopolu v Čechách?

Oba evropští hráči jsou zastoupeni také v České republice. HVB Bank je v Česku silná banka poskytující služby především velké korporátní klientele, Živnobanka, patřící UniCreditu, by ráda zaujala signifikantní pozici v oblasti retailu a úvěrování malých a středních podniků. Propojením těchto dvou subjektů by vznikl bankovní dům s bilanční sumou přes 200 miliard korun. Velkou trojku, složenou z ČSOB, Komerční banky a České spořitelny, by sice neohrozil ani velikostí, neboť například aktiva ČSOB přesahují 600 miliard korun, ani počtem klientů či poboček, přesto by dominantní postavení tří největších bank mohl významněji ovlivnit. HVB Bank je v České republice již nyní čtvrtou největší bankou, její dominantou je však bankovnictví pro firmy, komplexní služby pro masovou klientelu zatím příliš nenabízí. Otázkou zůstává, zda by se dokázaly sžít odlišné kultury, které v současné době v těchto bankách panují. Po svém vzniku měla HVB Bank v České republice dlouhou dobu problém sloučit německou a rakouskou mentalitu. Zda by se Italům povedlo prosadit svůj přístup k bankovnictví do rakousko-německého prostředí, není jisté.

V Německu hůře než v Polsku.

Najít strategického partnera je pro HVB jedním z řešení, jak se dostat z obtíží. Od roku 2001 je nepřetržitě ve ztrátě, a to především kvůli přeceňování akciových investic a nemovitostí v portfoliu. Němečtí bankovní analytici tvrdí, že se bance doposud nepodařilo výrazněji snížit provozní náklady a propustila jen malé množství zaměstnanců. Pomoci vyřešit problémy HVB Group v klíčových oblastech financování nemovitostí, firemní a privátní klientely mají také noví členové představenstva Johann Berger (nemovitostí a firmy) a Christine Licciová (privátní klientela). Především úkol Licciové, bývalé manažerky německé Citibank, je velmi obtížný. HVB Bank je totiž silná jen v Bavorsku a v Hamburku. V Německu má momentálně méně poboček než v Polsku, o polovinu méně než konkurenční Dresdner Bank. „Potřebujeme najít region, kde bychom byli více zastoupeni, je to ale věc Christine Licciové,“ uvedl Rampl. Nákup některé z menších německých bank označuje Rampl za představitelný. “Například Berliner Bank by pro nás mohla byt zajímavá,” dodává.

Realita versus zbožné přání.

Zůstává otázkou, nakolik jsou Ramplova slova obrazem reality a nakolik jde pouze o přání. Mluvčí HVB Group nebyl ochoten na otázku, zda banka jedná s UniCreditem, odpovědět. Generální ředitel UniCredita Alessandro Profumo na stejnou otázku v březnu tvrdil, že „nejde o téma, o kterém by se momentálně diskutovalo“. Financial Times Deutschland vysvětluje, proč by Rampl pouštěl do světa spekulace bez reálného základu, zájmy největšího akcionáře HVB Group - zajišťovny Munich Re. Ta by ráda svůj osmnáctiprocentní podíl v bance snížila. Před rokem byl Rampl s fantaziemi o fúzích úspěšný a svými vyjádřeními vyhnal kurz na nejvyšší úroveň od roku 2002, čímž zvýšil tržní kapitalizaci o tři miliardy eur. V úterý 26. dubna akcie na jeho výroky nereagovaly. Akcie se ve Frankfurtu nad Mohanem vrátily po ranním vzestupu na 18,65 eura za kus na kurz 18,40, tedy na hodnotu, na které uzavíraly 25. dubna. V intervalu 18,40-18,65 se obchodovaly i během následujícího týdne.

Evropské banky podle tržní kapitalizace* (v miliardách euro)

1. HSBC (Velká Británie) 136 2. Royal bank of Scotland (Velká Británie) 75,4 3. UBS (Švýcarsko) 70,4 4. Banco Santander (Španělsko) 57,1 5. Barclays (Velká Británie) 53 6. ING (Nizozemí) 49,1 7. BNP Paribas (Francie) 46,6 8. HBOS (Velká Británie) 45,8 9. BBVA (Španělsko) 41,1 10. Credit Suisse (Švýcarsko) 39,4 15. Unicredito (Itálie) 28,4