ČSOB má spolupráci s poštou jistou do roku 2007
Na otázku, která instituce má nejpropracovanější distribuční síť pro své služby, lze ve většině případů odpovědět jednoznačně. Je to pošta. A tak nikoho neudivilo, když ve Francii nedávno vzbudil záměr využívat rozsáhlé možnosti místní pošty obrovský rozruch. Analytici tento projekt označili za hrozbu pro některé banky. Finanční instituce samy proti tomuto nápadu hlasitě protestovaly a mluvily o neférové konkurenci. Tak dokonalému geografickému pokrytí a širokému přístupu k retailové klientele přitom nemůže konkurovat žádná banka. Jsou však trhy, kde již propojení pošty a banky funguje mnoho let. O monopolizaci finančních služeb přitom vůbec nelze hovořit. U našich jižních sousedů poskytuje své služby poštovní banka (Oesterreichische Postsparkasse) již od roku 1883, roku 2000 byla privatizována do rukou bankovní skupiny BAWAG PSK. V České republice začala Poštovní spořitelna fungovat pod hlavičkou IPB a dnes patří do skupiny ČSOB.
Totální integrace.
Skupina BAWAG PSK je exkluzivním partnerem rakouské pošty pro oblast všech finančních služeb. Pošta nesmí nabízet žádné služby jiných bank či pojišťoven. Přes přepážky se prodává spoření, cenné papíry a majetkové pojištění. Pošta má v distribuční síti banky poměrně důležité postavení. Například u vkladů a žirokont se podíl na celkovém odbytu pohybuje okolo čtyřiceti procent. BAWAG PSK za možnost využití poštovní sítě platí nemalé částky. Ty se v zásadě odvíjejí od objemu prodaných produktů a relevantních výnosů. Aktuálně jde o osmdesát milionů eur (to je přibližně 2,5 miliardy korun), přičemž v budoucnu se očekává další nárůst. Generální ředitel BAWAG Johann Zwettler týdeníku EURO sdělil, že kolem roku 2006 by se za předpokladu pokračování dosavadních vývoje mohlo poště platit až 95 milionů eur. Společnost plánuje sjednocení informačních systémů, které umožní prodej veškerých služeb jak přes bankovní pobočky tak přes poštu. Již dnes je třeba možné obsluhovat žirokonto BAWAGu jak v bance, tak i na poště.
Jak je to v Česku.
V současné době má Poštovní spořitelna 2,15 milionu klientů. Objem vkladů ke konci října tohoto roku činil 85,2 miliardy korun. Poštovní spořitelna je nedílnou součástí ČSOB, je začleněná ve vnitřní struktuře banky jako divize se speciálními pravidly chování. Vystupuje pod samostatnou značkou, má vlastní plán a marketing. Základním cílem fungování Poštovní spořitelny je oslovit cílový segment „masový retail“. Skupina ČSOB má díky České poště přístup ke 3500 prodejním místům. Takovémuto pokrytí nemůže konkurovat ani Česká spořitelna jakožto banka s nejrozsáhlejší distribuční sítí a největším počtem klientů (aktuálně 4,6 milionu), která má „pouhých“ 668 poboček. Vztahy mezi bankou a poštou upravuje zvláštní dohoda. „Smlouva má platnost do roku 2007 s tím, že v roce 2005 může kterákoliv smluvní strana deklarovat vůli k jakékoliv změně, a to včetně záměru ukončit smlouvu v roce 2007. Pokud se tak nestane, smlouva se automaticky prodlužuje o dalších deset let,“ sdělil týdeníku EURO mluvčí České pošty Ladislav Vančura. Konkrétní přínosy však sdělit odmítl a stejně zareagovala i Daniela Krůtová z ČSOB. Odhady, které týdeník EURO získal z trhu, hovoří o celkových výnosech ze smlouvy pro poštu v rozmezí 500 až 700 milionů korun.
Každý má zájem.
Kromě Poštovní spořitelny nabízí Česká pošta prostřednictvím své sítě rovněž produkty Českomoravské stavební spořitelny ze skupiny ČSOB, penzijní připojištění ČSOB Penzijního fondu, životní pojištění České pojišťovny, povinné ručení České podnikatelské pojišťovny a spotřebitelské půjčky Home Credit. Spolu s dalšími nabízenými službami pošta za tuto obstaratelskou činnost v roce 2002 získala téměř dvě miliardy korun. Samotná Poštovní spořitelna je v posledních měsících poměrně aktivní a pro nejbližší budoucnost chystá další novinky. Daniela Krůtová z ČSOB hovoří i o rostoucí oblibě účtů pro malé a střední podniky, které jsou prý nyní nejlevnější na trhu. Ve stálé oblibě jsou postžirové účty, jichž dnes využívá téměř jeden milion klientů. Koncept poštovní banky má samozřejmě i své limity. Jen při velké dávce fantazie si lze například představit skupinku byznysmenů, jak jde na poštu sjednávat úvěr pro nový projekt. Stejně úsměvná je zatím i představa, že by tímto způsobem mohla být obsluhována privátní klientela či prodávány složitější produkty. Jiná situace však panuje v případě jednoduchých hotovostních a bezhotovostních operací nebo prodeje cestovního pojištění. Tady jde v principu jen o „sběrná místa“ se základní infrastrukturou ,a to pošta dokáže poskytnout perfektně. Nelze se proto divit, že prakticky žádný z oslovených bankéřů se myšlence využívat jako distribuční kanál poštovní přepážky nebránil. Někteří z nich naopak mluvili o tom, že každá myslící banka se musí o podobnou možnost horlivě ucházet. Zájem by s velkou pravděpodobností měly všechny banky napříč trhem. Dnes se lze jen dohadovat, jak se smluvní strany dohodnou a zdali bude partnerství ČSOB a České pošty pokračovat i po roce 2007.
