Pro státní pomoc si přijdou i pojišťovny, domnívají se rakouská média
Kolik stojí osmá největší rakouská banka Kommunalkredit (KMK) s bilanční sumou téměř 35 miliard eur? Tuto otázku řešilo rakouské ministerstvo financí s vlastníky KMK celý týden. Výsledek ohlásilo minulé pondělí – hlavní akcionáři banky Volksbank a Dexia dostanou za podíl ve výši 99,78 procenta dvě eura. Zbylých 0,22 procenta zůstane rakouskému svazu obcí, banka bude tedy zcela zestátněna. „Byla to detektivka až do poslední minuty. Celý víkend se intenzivně počítalo, teprve v pondělí v pět hodin ráno byl znám výsledek,“ popsal deník Die Presse převzetí KMK. Rychlá akce přitom byla na místě. Právě minulé pondělí musela banka refinancovat úvěr ve výši miliardy eur. Dalších deset miliard eur potřebuje refinancovat do příštího roku. Tyto finanční operace by se bez záruk daných vlastnictvím státu uskutečnily jen stěží. Deník Der Standard odhaduje letošní ztrátu banky, jejíchž služeb využívá šedesát procent rakouských obcí, na 230 milionů eur.
Původní vlastníci se navíc zavázali KMK poskytnout kapitál v celkové výši 373 milionů eur, z čehož Dexia upíše 200 milionů a Volksbank 173 milionů. Tyto peníze zůstanou v KMK nejméně pět let a banka za ně bude vyplácet úrok osm procent ročně. Další hotovost dodá rakouský stát, dle médií půjde opět o několik stovek milionů eur. Těmito finančními injekcemi vzroste ukazatel kapitálové přiměřenosti KMK ze sedmi na osm až devět procent. Kromě toho musely Volksbank i Dexia slíbit rozsáhlé záruky pro případ, že by se v Kommunalkreditu objevily další problémy. Jejich rozsah nebyl zveřejněn, nicméně Der Standard je odhaduje až na 190 milionů eur.
Vyschlý Kypr Po převzetí budou následovat rozsáhlé změny v KMK. Prvním krokem bude výměna představenstva v čele s dlouhodobým generálním ředitelem Reinhardem Platzerem. Právě on je dle rakouských médií zodpovědný za operace, jež se ukázaly jako problematické. Kromě angažovanosti na Islandu, která bance přinesla těžko dobytné pohledávky ve výši 200 milionů eur, a problémů s úvěrem ve Slovinsku okolo 40 milionů eur, jde především o dceřinou společnost na Kypru. Ta se na ostrově dlouhá léta věnovala výnosným operacím s finančními deriváty a opatřovala KMK výhodně peníze na miliardové úvěry. Po vypuknutí finanční krize však tento zdroj hotovosti vyschl, což bance způsobilo problémy s likviditou, jež vedly až k zestátnění. Pro představu – kyperská dcera KMK má bilanční sumu jedenáct miliard eur, tedy téměř třetiny celé banky.
Magických devět procent Záchrana KMK však pravděpodobně nebude posledním vstupem rakouského státu do zdejších finančních institucí. Jedním z adeptů je dosavadní většinový vlastník KMK – Volksbank. Banka totiž podle listu Der Standard ocenila svůj téměř jednapadesátiprocentní podíl v KMK na 400 milionů eur, které teď musí odepsat. To ale bude pro Volksbank znamenat pokles kapitálové přiměřenosti pod sedm procent. Cílem je zvýšení tohoto ukazatele na devět procent, jež se v době finanční krize staly jakýmsi mezinárodním standardem. Proto představenstvo banky ohlásilo úpis nového kapitálu ve výši jedné miliardy eur. Část dají dosavadní akcionáři, zbytek přijde z vládního záchranného balíčku. V jakém poměru se rozdělí navýšení kapitálu mezi stát a akcionáře banky, bude upřesněno v následujících týdnech.
Další adepti
Dalším žadatelem o pomoc by se dle Die Presse mohla stát ústřední banka skupiny Raiffeisen – Raiffeisen Zentralbank (RZB). Ta plánuje zvýšení kapitálové přiměřenosti rovněž na devět procent a požádá prý stát o poskytnutí kapitálu. Na základě informací Die Presse by RZB měla získat o něco méně než 2,7 miliardy eur, které od rakouské vlády obdrží Erste Group. Na tyto zprávy RZB reagovala počátkem minulého týdne vyjádřením, že zatím se vedení nedohodlo, zda a případně v jaké formě státní pomoci využije. Kromě Volksbank a RZB údajně možnosti využití státní pomoci zkoumají i Bank Austria a Bawag/PSK. Všem zájemcům usnadňuje situaci skutečnost, že Rakousko poskytuje na rozdíl od Německa pomoc bez omezení odměn členů představenstva, povinného krácení dividend a bez zásahů do operativního řízení banky.
O účasti ve státním záchranném programu uvažují i menší zemští konkurenti velkých rakouských bank. Hlavním adeptem na finanční injekci má být korutanská Hypo Alpe-Adria, která může potřebovat až dvě miliardy eur. To jí umožní zvýšit kapitálovou přiměřenost ze současných 5,5 procenta na devět až deset procent. Dalšími zemskými bankami, jež nyní na základě informací Die Presse zkoumají účast v rakouském stabilizačním programu, jsou Hypo Tirol a Hypo Niederösterreich. Kromě toho rakouské deníky spekulují, že se brzy objeví i zájemci z řad pojišťoven. Prý se čeká jen na prvního uchazeče, který prolomí ledy podobně jako Erste Group předminulý týden v případě bankovních domů.
BOX
České angažmá
Majitele nezmění jen KMK, ale i její dceřiná společnost Dexia Kommunalkredit Bank (DKB), která se věnuje financování infrastrukturních projektů mimo Rakousko. Podíl KMK ve výši 49,16 procenta získá druhý akcionář Dexia za symbolické euro. DKB má pobočky v šesti zemích střední a východní Evropy včetně České republiky. Zde se prostřednictvím Dexia Kommunalkredit Czech Republic podílela na poskytnutí řady miliardových úvěrů například pro společnosti Kongresové centrum Praha, Česká správa letišť, ECK Generating a Veolia Environment. Dále poskytla financování projektů některým českým městům, jako jsou Zlaté Hory, Přerov, Česká Lípa či Litoměřice. V Praze například financuje výstavbu projektu Národní technické knihovny.
SOUVISLOSTI
- Komisařka EU pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová minulý čtvrtek uvedla, že existují určité pochyby o záchranném balíčku rakouské vlády.
- Pozornost Evropské komise se v této souvislosti upírá i na německou Commerzbank.
- Deník Financial Times upozornil, že o podrobnostech smluv s bankami jednají s EU i další země, například Finsko, Řecko, Itálie a Slovinsko
- Některým bankám se zřejmě podařilo vyjednat s vládami lepší podmínky než ostatním, což by mohlo narušit hospodářskou soutěž.
