Speciální bankovní daň, kterou navrhuje zavést ČSSD, podle analytiků dopadne na klienty bank zdražením služeb. Navíc opatření nemá ekonomické opodstatnění a je čistě politickým aktem, tvrdí. Dalším negativním důsledkem zavedení daně pro jeden sektor ekonomiky by podle některých ekonomů bylo odrazování od dalších zahraničních investic v Česku.
ČSSD navrhuje ve svém volebním programu zavedení zvláštní bankovní daně. Návrh počítá se zavedením čtyř sazeb podle výše aktiv bank. Daň je myšlena jako odvod z celkových aktiv banky a nebyla by závislá na výši zisku banky. Státní rozpočet by tak měl podle propočtů ČSSD získat 11 miliard korun ročně. Podle sociálních demokratů by se zavedení daně nemělo občanů nijak negativně dotknout. S možným přenesením daně na klienty by si měl poradit podle nich konkurenční boj.
„Bankovní daň nebude mít jiný dopad než zdražení služeb bank a logicky to bude český občan, který to zaplatí. Proto by si měla ČSSD uvědomit veškeré dopady svých kroků a nevytahovat populistické králíky z klobouku pár měsíců před volbami,“ uvedl analytik společnosti Chytrý Honza František Bostl.
„Zavedení progresivní bankovní daně by se mohlo dotknout všech klientů bank, jelikož banky to na někoho potřebují přenést. Navíc vzhledem k tomu, že daň je progresivní a některé banky budou mít sazbu vyšší a některé zase nižší, tak by to v konečné fázi mohlo například vést ke skrytým poplatkům, na což by doplatil klient,“ uvedla i analytička Finlord Eva Mahdalová.
Proč ČSSD prohraje volby? Přečtěte si komentář Petra Holce:
Minulý týden ukázal, proč ČSSD prohraje volby
Na českém daňovém systému by se přitom podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka dalo ledacos zlepšit, zavádění sektorově specifických daní ale není podle něj vhodná cesta. „Sektorové daně jen zbytečně pokřivují podnikatelské prostředí. Při zavedení sektorové daně mohou banky část dodatečných nákladů přenést na klienty, anebo přesunout část aktivit či výnosů do jiných zemí, čímž se vyhnou nejen placení sektorové daně, ale i základní daně z příjmu právnických zemí v České republice,“ uvedl. Navíc je sektorová daň podle něj ideální na odrazení dalších zahraničních investic v České republice.
„Banky čelí takovému konkurenčnímu tlaku a tak tíživé regulatorice, že sektorová daň na ně uvalená nemá žádné ekonomické opodstatnění a je čistě politickým aktem, který má potenciál znevěrohodnit Českou republiku v očích mezinárodní investorské komunity,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.
I podle zakladatele serveru bankovnipoplatky.com Patrika Nachera se náklady spojené s daní přesunou na klienty do méně viditelného prostředí. „O potenciálním zhoršení úvěrových podmínek ani nemluvě. A to hovořím, jako letitý kritik poplatkové politiky našich bank,“ uvedl.
Banky: Navrhovaná daň postrádá logiku |
---|
Banky jsou proti zavedení speciální bankovní daně. Opatření postrádá logiku, je diskriminační a odrazuje od investic, uvedli zástupci bank. „Stabilní a výkonný bankovní sektor představuje dlouhodobou konkurenční výhodu České republiky. Bylo by neprozíravé tuto výhodu a oporu ekonomiky jakkoliv oslabovat, a proto je třeba nezaujatě zvažovat návrhy na dodatečné zdanění bank a vést debatu o jejich možných důsledcích pro financování ekonomiky a hlavně ekonomický růst a udržování zaměstnanosti,“ uvedl prezident České bankovní asociace Pavel Kavánek. Vážit je podle něj třeba také dopady na stabilitu podnikatelského prostředí a rovnost podmínek pro podnikání. „Jakékoliv zavedení sektorové daně postrádá logiku, je diskriminační a především snižuje atraktivitu daného sektoru pro budoucí investice,“ uvedl generální ředitel Raiffeisenbank Igor Vida. Konkrétní příklad pokřivení trhu po zavedení sektorové daně je podle mluvčí banky Petry Kopecké vidět na Slovensku, kde chtěli tímto způsobem 'zalepit' díru v rozpočtu. „Bankovnictví prochází obtížným obdobím, protože kvůli nízkým úrokovým sazbám obtížně zhodnocuje peníze, které si klienti ukládají. Regulace je pojmem, který už v bankách prakticky zdomácněl a zavedení sektorové daně by k rozvoji finančního sektoru rozhodně nepřispělo,“ dodal tiskový mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek. |
Dále čtěte: