Ministerstvo financí spočítalo, že náklady bank stoupnou v
roce 2020 o 260 milionů eur, což je asi šest a půl miliardy českých korun.
Roční odvod se k 1. lednu zvýšil z 0,2 na 0,4 procenta (z pasiv bank v
rozvaze). „Daň je značným rizikem pro stabilitu bankovního sektoru,“ citují
tamní média Slovenskou centrální banku. Podle ní může daň „ukrojit“ až třetinu
zisku peněžních ústavů.
„Opatření jsme navrhli kvůli ohrožení plánovaného cíle
dosáhnout v příštím roce schodku veřejných financí ve výši pouze 0,49 procenta
hrubého domácího produktu,“ argumentuje ministr financí Ladislav Kamenický.
Zrušme to!
Kritická slova vůči bankovní dani ale neznějí jen od šéfů
národní banky. Většina opozičních stran se přiklání k tomu, že je současný
odvod nesystémový a je třeba ho změnit. Pro úplné zrušení jsou například strana
Svoboda a Solidarita či koalice PS/Spolu. Údajně při tom myslí na „obyčejné
lidi“.
„Bankovní odvod státu nemá smysl. Navrhujeme ho zrušit
okamžitě, protože se promítá do vyšších poplatků za běžné služby pro obyčejné
lidi,“ cituje agentura SITA mluvčí PS/Spolu Silvii Hudáčkovou.
Komentář: Matovič své Slováky dobře zná…
Podle Stana Župa z KDH je bankovní daň nesystémová. „Původně
přitom koalice navrhovala daň postupně snižovat a nakonec zrušit,“ připomíná
Župa. A komentuje i následný koaliční veletoč: „Pokračování, a dokonce navýšení
daně je důkazem nedůvěryhodnosti a nekoncepčnosti současné koalice.“
Chráněný poplatník
Hnutí OLaNO navrhuje, aby slovenské finanční domy více
přispívaly do Fondu ochrany vkladů, aby nebyl daňový poplatník vystaven riziku,
že ponese náklady za případnou záchranu ohrožených bank.
„Nevidíme důvod pokračovat v neúměrném zdanění bankovního
sektoru. Podle vyjádření Národní banky Slovenska by to v případě krize mohlo
ohrozit vklady občanů SR,“ komentuje pro server sme.sk mluvčí hnutí Matúš Bystrianský.
Slovenské banky přitom mají velmi slušnou ziskovost. „Jsme
zásadně proti tomu, aby zisky, které tyto instituce dosáhly podnikáním na
Slovensku, byly takříkajíc bezplatně vyváděné na zahraniční účty vlastníků.
Zaveďme proto raději daň z dividend. Ta by se netýkala společností, jejichž
čistý roční zisk nepřevýší částku jednoho milionu eur,“ popisuje plány hnutí
Sme rodina jeho předseda Boris Kollár.
V lednu 2020 přitom nedošlo pouze ke zvýšení daně. Její
platnost byla prodloužena na neurčito, ačkoli se původně měla už v roce 2021
rušit. Banky mají dnes povinnost odvádět peníze státu ve čtyřech kvartální
splátkách, a to vždy ke 25. dni příslušného měsíce na konci čtvrtletí. Zvláštní
odvod platí od roku 2012.
Článek vyšel v
magazínu Profit
