Bankéři jsou pijavice a jsou hlavními viníky současné krize, protože pro své odměny, z nichž kupují luxusní vozy a norkové kožichy manželkám, udělají cokoliv. Tak je ještě stále naladěno veřejné mínění v stále probíhající finanční krizi na západ od našich hranic.
Bankéři jsou pijavice, shodnou se se svými západními spolutrpiteli pod bankovním diktátem Češi. Ti ale vzhledem k tomu, že krize je tady rozhodně méně palčivá, mají na mysli především bankovní poplatky. A není divu, když poplatky stále tvoří až třetinu zisků bankovních domů.
Nové dravé štiky na trhu to vědí a slibují bez poplatků, co se dá. Uznávám, že kampaň jedné nejmenované instituce z portfolia nejbohatšího Čecha je povětšinou i opravdu vtipná.
Na východě se ale tohoto trendu plivání na ošklivé banky chytli politici. Po Maďarsku, které se nadstandardním zdaněním různých vybraných sektorů snaží zachránit své chátrající finance, se chce na chamtivé finančníky vypravit Slovensko. Vládnoucí strana Směr se inspirovala výrokem německého soudu, že ve spolkových zemích je nemyslitelné, aby si banky účtovaly poplatek za vedení úvěrového účtu. Odůvodněním je, že ho klient k ničemu nepotřebuje a vlastně ho nijak neovládá. Podobnými principy se řídí i evropské právo na ochranu spotřebitele. Je názoru, že by tento neměl spolu se službou, po níž touží, dostat jako „bonus“ produkt, který nechce a musí si za něj připlatit. Banky argumentují tím, že pokud by takový poplatek neměly, musely by náklady promítnout do úrokové sazby. Slovenští politici dokonce zvažují, že by se tento poplatek zakázal zákonem.
Čtěte další komentáře Adama Junka:
U nás se do souboje s ním pustil právník Petr Němec a Komerční banka raději zareagovala již na platební příkaz, který soud vydává jako předběžné opatření, než se případem vůbec začne zabývat.
Ve vší úctě ke slovenským politikům, v tomto případě je česká cesta lepší. Zcela chápu, že populistická opatření typu „skřípneme ty zlodušské vyděrače“, jistě přidávají na konto kabinetu Roberta Fica body. Jenže slovo zákazníků má větší váhu v dlouhodobém horizontu než nějaký zákon zrušitelný následnou novelou. Když se lidé budou bránit nesmyslnému poplatku, případně přecházet ke konkurenci, která možná s mírně vyšší úrokovou sazbou, ale bez dalších poplatků poskytne tentýž úvěr, chytí se za nos i ti, kteří tvrdí, že se bez tohoto obolusu úvěr prostě poskytnout nedá. Ostatně řada bank na naléhání klientů, a ne vlády či Evropské unie nebo nedejbože soudu sousední země, přestala účtovat nehorázný poplatek za příchozí platbu. Některé ovšem toto prozření teprve čeká.
